Aleš Hubert (KSČM): „Kapitalismus do 21. století nepatří.“

Aleš Hubert patrí k tým socialistom, ktorí vďaka svojej nesmiernej teoretickej podkutosti dokážu rozumne argumentovať. Je členom KSČM, aktívne sa zapája do diskusií na sociálnych sieťach, vidieť ste ho dokonca mohli aj v televíznych debatách. Rozhovor spracoval Mgr. Lukáš Perný.

Aleš, už v minulosti sme zverejnili niektoré tvoje postrehy, takže tvoje meno už naši čitatelia pravdepodobne poznajú. Napriek tomu sa nám predstav, čím sa živíš a prečo sa zaoberáš ľavicovou-socialistickou politikou a filozofiou.

Ahoj Lukáši. Je mi 33 let. Momentálně jsem zaměstnán v menší firmě na pozici referenta zahraničního obchodu. Kancelářská práce, komunikace se zákazníky a zajištění realizace jejich objednávek. Na takovou kancelářskou práci jsem si poměrně dlouho zvykal, protože jsem se do té doby živil jako opravář strojů. To mi dalo hodně, navštívil jsem mnoho kdysi slavných továren, dnes naprosto živořících. Z toho jsem si odnesl i jednu věc. Velice nelibě slyším „moderní“ levicové řeči o neexistenci dělnické třídy. Asi by bylo dobré, kdyby se někteří soudruzi do těch továren vrátili. Stroje které jsem opravoval, to jsou výrobky kdysi slavných podniků – Strojárne Piesok, Šmeral, TOS, atd. Ano, Československo mělo tak „nekvalitní“ produkci, že z ní žijí kapitalisté ještě dnes. Proč se zaobírám levicovou-socialistickou politikou? Budu mluvit jen o subjektivních faktorech, protože ty objektivní, proč by se měl pracující člověk zabývat poznáváním společnosti a procesů, které ho obklopují a ovlivňují, jsou vždy u každého stejné. Ze začátku šlo, řekněme, o zvědavost. Ke knížkám jsem neměl nikdy daleko. Četl jsem od té doby co jsem číst uměl. Jules Verne, Emil Zola, George Orwell. Zhruba v 15 letech se mi do rukou dostal spisek od Lenina, Stát a revoluce. Dílo mi učarovalo svou komplexností, vnitřní logikou a zároveň jednoduchou a naprosto srozumitelnou interpretací. Konec konců, tím jsou díla V. I. Lenina příznačná. Ne každý má schopnost složitá témata naprosto srozumitelně interpretovat. Věřím, že tato kniha je srozumitelná každému čtenáři. Děl klasiků, které jsem od té doby přečetl, bylo několik. Ale tato byla první. Poznáním elementárních základů marxismu mě bez nadsázky osvobodilo. V podstatě jsem došel k něčemu, co by věřící nazval osvícením. Samozřejmě, s „drobným“ rozdílem, že šlo o poznávání reality, nikoliv o halucinace, tak jako u věřících. Pokud těch mnoho let přeskočím, tak dnes je to trošku jiné. Jsem členem Komunistické strany Čech a Moravy a tak jak já chápu členství ve straně, připadám si zavázán nejenom k praktické činnosti, ale i ke zkvalitňování teoretických znalostí. Mnoho let jsem byl samouk. To si nese i své negativní projevy, že mé studium bylo poměrně chaotické, nikým odborně zdatným vedené. Co vnímám poměrně negativně je to, že ve straně potkávám poměrně dost soudruhů, kteří jsou naší ideologií zcela nedotčeni. Ale to je zase k trošku jinému tématu.

Ako vnímaš súčasný režim nielen po ekonomickej, ale aj morálnej a etickej stránke?

Po ekonomické a politické stránce vnímám současný režim jako monopolistický kapitalismus s politickou slupkou, která má zatím formu buržoazní demokracie, ale jsou zvýrazňovány i aspekty fašismu. Takovým aspektem je například srůst oligarchie a státní moci. Ono to tedy takto bylo v podstatě od kontrarevoluce soustavně, ale až v posledních letech zdá se ztratili veškerý ostych a odvážili se „vstoupit na jeviště“. Někdo by mohl říct: „řekni to svými slovy“. Ne, nemusím, nemám potřebu vymýšlet nové termíny k něčemu, co bylo jasně definováno. Z pohledu mojí morálky (víme, že i každá třída má „svojí morálku“) je tento systém zcela neospravedlnitelný. Věřím, že kdyby existoval stroj času a mohli bychom mluvit s nějakým člověkem v roce 1950, asi by nevěřil tomu, že život společnosti v 21. století bude tak zaostalý. Zkrátka si myslím, že kapitalismus do 21. století nepatří. O etice mluvit nebudu, ta dnes v praktickém, nebo řekněme v profesním životě neexistuje.

Čo sa ti podarilo v politike dosiahnuť a čo je tvojím cieľom?

Musím říct, že jsem politicky organizován pouze dva roky. Od léta 2014 jsem členem KSČM. Trvalo to hodně dlouho, několikrát do té doby jsem o členství přemýšlel. Vždy z toho sešlo. Takovým „kopancem“ byla otázka jednoho mého kamaráda, která zněla: „A proč ty nejsi členem strany?“. Nebylo co odpovědět. Ten večer jsem si vyplnil přihlášku. Zkrátka chyběl tam ten subjektivní prvek, ten kontakt. Věřím, že takových „váhavých střelců“ je ve společnosti mnoho. Do té doby jsem ani nevěděl, že v našem městě nějaká základní organizace KSČM funguje. Podotýkám, že se jedná o malé město, kde žije asi 4000 obyvatel. Na první schůzi jsem zjistil, že nemáme předsedu a vlastně žádnou funkční strukturu. Po roce práce se podařilo organizaci oživit. Na výroční schůzi jsem dostal důvěru členů a stal se předsedou této organizace. Průměrný věk členů výkonného výboru je 38 let. Mravenčí prací jsme dosáhli toho, že se organizace rozjela jak formálně, tak i skutečně. Letos jsme se jako organizace angažovali v boji za zachování charakteru pomníku, na kterém byly uvedeny jména padlých příslušníků Rudé armády a jméno komunistického partyzána. Tato jména měla být odstraněna, pomník měl být odosobněn. Jejich památku se nám podařilo zachovat. Při té příležitosti jsme zorganizovali i pietní akt. Pietní akt k ukončení 2. světové války se v našem městě nepořádal mnoho let. Ano, je to malý krok pro lidstvo, ale velký krok pro člověka a naši organizaci, s ohledem na její předešlé fungování. K těm cílům. Můj cíl je zlepšit aktivitu komunistů v našem regionu. Tím regionem je Rosicko – Oslavansko. Člověk, který se zabýval historií dělnického hnutí v Československu, jistě chápe proč. I  dnes zde mají komunisté vysokou podporu obyvatel, ale já jsem toho názoru, že jde spíš o setrvačnost. Pokud to řeknu eufemisticky, jde o to roztočit kola a dostát odkazu našich předchůdců. Máme na co navazovat.

Čo pre teba znamená socializmus, komunizmus a ľavica?

Komunismus pro mě znamená moderní společnost, ze které budou odstraněny veškeré přežitky, které lidstvo táhnou zpět, pokud budou identifikovány. Budou odstraněny proto, protože se bude jednat opravdu o celospolečenský zájem (ne jako dnes, kdy je za „celospolečenský zájem“ pokládán zájem vládnoucí třídy). Takovou společnost nepokládám za utopickou. Pokládám ji za zcela reálnou a věřím, že této společnosti lidstvo v budoucnu dosáhne. Mé přesvědčení se zakládá na tom, že ty síly a ty nedostatky, které uskutečnění takové společnosti brání, byly již dávno odhaleny. Socialismus vnímám jako cestu k takové společnosti. Levice je dle mého pojem zavádějící, který si žádá doplnění o další adjektivum. Já jako člen komunistické strany jsem podporovatel antikapitalistické levice, přesněji marxistické levice. Samotný pojem levice se snažím nepoužívat.

Ako vnímaš iniciatívu DAV DVA?

Iniciativu DAVu vnímám pozitivně. Odpovím popisem jednoho zážitku. Měl jsem velké štěstí, že jsem se mohl podívat na Kubu. Při prohlídce Havany nás zavedla průvodkyně Miriam (studovala v ČSSR zemědělství) na náměstí, které bylo plné stánků. Ty stánky nabízely knihy a hudební nosiče. Uslyšel jsem větu, na kterou mohu těžko zapomenout: „Staráme se o svojí kulturu, protože kultura je mocnější než zbraně“. To náměstí v Havaně se jmenuje Plaza de Armas – Náměstí Zbraní.

Čo si myslíš o možnostiach už v rámci systému ako družstevníctvo, komunity a pod.?

Myslím si, že tyto možnosti existují, ale nic neřeší. Je možné tímto stylem žít, žít v nějaké komuně, ale to vždy nutně povede pouze k izolaci. Družstva máme, existují. Mezi družstva, pokud se nepletu, patří třeba COOP. V České republice existují obchody Brněnka. Jejich majitelé fungují tak, že společně nakupují zboží, aby byla výhodnější cena a pak je prodávají ve svých obchodech. Směrem k socialismu nás to nehnulo ani o milimetr. Prvotní je vydobytí politické moci pracující třídou. Organizace družstev a dalších podniků založených na kolektivním vlastnictví je záležitostí budování a upevňování socialistického hospodářství. Je třeba si uvědomit, proti čemu stojíme. Ze žádného družstva se nadnárodní monopol v základech neotřese.

Čo si myslíš o vojenskej organizácii NATO?

Tady budu stručný. Wehrmacht byl proti NATO junácký oddíl.

Aký by bol tvoj odkaz pre svet a našich čitateľov?

Pokud tohle bude číst nějaký člověk, co sedí sám ve svém pokoji a cítí, že tento svět není úplně v pořádku, chtěl bych mu říct tohle: „Ano, tento svět v pořádku není. Snaž se vyhledat nějakou organizaci a zapoj se do činnosti. Nikdo jiný to za tebe neudělá. V jednotě je síla a v jednotě je i vítězství!“

Foto: archív Aleša Huberta

Redakcia DAV DVA nezodpovedá za prezentované názory prispievateľov či respondentov a nemusí sa s nimi úplne, ani čiastočne stotožňovať.

One thought on “Aleš Hubert (KSČM): „Kapitalismus do 21. století nepatří.“

  • 14. októbra 2016 at 16:59
    Permalink

    Věřím, že kdyby existoval stroj času a mohli bychom mluvit s nějakým člověkem v roce 1950, asi by ho trefil šlak z toho, kdo všechno si dnes říká „komunista“ (to není myšleno na Tebe, Aleši) a co jste to do prdele udělali za stranu, která si říká „komunistická“. Ne, Aleši, neměl bys psát, že jsi členem komunistické strany, opravdu ne. Korektní by bylo „jsem členem strany, která si říká „komunistická“ a věřím, že z ní komunistickou uděláme. Jinak velmi dobré! Opravdu a bez sarkasmu. Jen ty detaily shora uvedené doladit :O)) A pak si ještě, třeba jen sám pro sebe, ale fakt úplně nejvíc na rovinu říct, proč v té KSČM ještě zůstávám. Proto, že jsem předseda ZO? Každopádně se těším na nějaké komunistické výsledky z Tvé ZO. A to zase bez ironie!

Pridaj komentár