V Brne usporiadali pietny akt za zosnulého Fidela Castra

Brno, 4.12.2016: „Střílej, ale jediné co zabiješ, bude člověk,“ to byla slova, které pronesl Ernesto Guevara tváří v tvář své smrti. I téměř padesát let po jeho násilné smrti je „Che“ Guevara jednou z nejváženějších autorit pro komunistickou a pokrokově smýšlející mládež na celém světě.

2Dne 25. listopadu zemřel soudruh Fidel Castro Ruz. Člověk, jemuž „dějiny daly za pravdu“ ještě dávno za jeho života. Tato zpráva přišla jako blesk z čistého nebe. Zemřel člověk, který svým příkladem a svým dílem bude vždy inspirovat miliony utlačovaných, ponižovaných a zneužívaných lidí ve spravedlivém zápase za důstojný život. Fidel Castro si svým životem vysloužil to, co se podaří jen těm, kteří věnují svůj život zájmům nesobeckým, zájmům většiny – nebude se o něm mluvit v minulém čase.

Kuba si pod vedením Fidela Castra získala velké uznání a těšila se vysoké autoritě v mezinárodním komunistickém hnutí. Kuba byla vysoce uznávána zejména v zemích tzv. třetího světa. Zásadou kubánské revoluce a kubánského socialismu byl od samého začátku proletářský internacionalismus. Tato zásada se projevovala aktivní podporou národně osvobozeneckého hnutí nejen v Africe, ale i jiných zemích. Kuba neváhala posílat lékaře, humanitární kontingenty a další pomoc do mnoha lokalit, aby napomáhala řešit tíživou situaci a těžké životní podmínky lidí, postižených tu přírodní katastrofou, nebo jinde epidemií zákeřné nemoci. Zatím co „svobodný svět“ posílá žoldáky rozvracet státy a vraždit jejich představitele, Kuba posílá lékaře (projekt miragle, nebo největší lékařský kontingent pro boj proti ebole).

1Pro některé eurokomunistické strany je internacionalismus projevován podporou EU, pro socialistickou Kubu je proletářský internacionalismus kritérium mezinárodní politiky.

KSČM se bohužel k uctění památky velkého revolucionáře postavila poněkud zvláštně. Takový způsob, kdy se až na poslední chvíli, řekněme pět minut po dvanácté, zpětně označí delegaci (jednoho člověka) za oficiální, „zdá být poněkud nešťastný“ a může být jen těžko chápán jako nedopatření.

Z historie mezinárodního komunistického hnutí je snadné pochopit, že neúčast nejvyšších představitelů komunistických stran na pohřbech představitelů jiných spřátelených stran a zemí značí hluboké rozpory. Snad je tomu v tomto případě jinak.

Zatím co vedení KSČM nemělo nejspíš jasno jakým způsobem by bylo vhodné uctít památku Fidela Castra, „řadoví“ komunisté a sympatizanti cítili potřebu vzdát hold hrdinovi kubánské revoluce.

1V Brně uspořádala pobočka Společnosti česko-kubánského přátelství pietní akt, na kterém vzdala hold velkému revolučnímu vůdci více než stovka lidí. Akci podpořili členové Komunistického svazu mládeže, Levé perspektivy, Společnosti česko-kubánského přátelství, Komunistické strany Čech a Moravy a další, i neorganizovaní občané. Po zaznění hymny Kubánské republiky a úvodu, který přednesla soudružka Anna Štofanová, vystoupil předseda pobočky Společnosti Ing. Jozef Štofan. Pan Jozef Štofan ve svém proslovu zmínil důležité milníky boje kubánského lidu proti imperialistickému útlaku. Jedním z těchto důležitých momentů byl útok na kasárna Moncada, který skončil nezdarem jen zdánlivě. Sám Fidel Castro o této akci prohlásil: „Věděli jsme že nemůžeme ten den zvítězit, ale byl to velký vklad do budoucnosti.“. Porážka hrdinů v tomto útoku vedla ve svém důsledku k posílení Hnutí 26. července, které se později stalo hrobařem nenáviděného režimu zaprodance Fulgencia Batisty. Tato akce je jen názornou ukázkou skvělé taktiky a strategie, které je možné dosáhnout pouze tehdy, je ji iniciativa poháněna vznešenou ideou, nikoliv oportunismem a vypočítavým handlem.

Dalším důležitým momentem, který byl v proslovu zmíněn byla porážka „mercenarios“ v žoldu CIA v zátoce Sviní – slavná porážka amerického imperialismu. Kuba se stala pro Spojené státy nenáviděnou zemí, jelikož ukazovala všem porobeným národům, nejen v Latinské Americe, že imperialismus může být poražen.

Pan Štofan dále pokračoval výčtem vymožeností socialismu na Kubě, který poskytuje lidem, dříve živořících, dnes důstojně žijících, bezplatné zdravotnictví, školství, nulovou negramotnost, důstojný život, ubytování, zkrátka vše, co je signifikantní pro slovní spojení – lidská práva.

Po projevu zazněla píseň „Hřbitovní kvítí“ doprovázená hrou na kytaru v podání soudružky Adriany Lehutové. Po písni přednesla soudružka Marie Veselá báseň Legendární Guerillo Davida Pauloviche,diplomata,Kubánce se slovenskými kořeny, který byl v Československu po roce1989 ve funkci charge d´affaires.

Takový byl průběh nedělního shromáždění v Brně, které nebylo pouze rozloučením, ale také podporou myšlenek, za které Fidel Castro celý život bojoval.

Venceremos!

Aleš Hubert, ZO KSČM Zbýšov

Foto: archív Aleša Huberta

Na našich stránkach poskytujeme priestor skutočne pestrej palete názorových línií, predstavujúcich alternatívu voči súčasnému zriadeniu. Preto čitateľov upozorňujeme, že nakoľko i samotní členovia redakčného kolektívu DAV DVA, spolupracovníci či korešpondenti vzišli z rôznych prúdov, v partikulárnych otázkach sa ich výklady a postoje môžu líšiť či si dokonca miestami protirečiť. Iba názorová pluralita totiž umožňuje skutočne plodnú a hodnotnú diskusiu s potenciálom vygenerovať tie najlepšie myšlienky, schopné načrtnúť pôdorys pre nové spoločensko-ekonomické zriadenie, zohľadňujúce potreby 21. storočia.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.