Nicolás Maduro druhý krát prezidentom Venezuely

Nádej pre socializmus 21. storočia prichádza z Južnej Ameriky. Nástupca revolucionára Huga Cháveza, Nicolás Maduro sa stal opätovne prezidentom Venezuelskej bolívarovskej republiky na najbližších 6 rokov. Už pred Chávezovou smrťou zastával Maduro pozíciu Ministra zahraničných vecí a neskôr viceprezidenta.

Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt Nicolas Maduro fidel
Nicolás Maduro a Fidel Castro

Podľa TASR získal Maduro 68% podporu (oponent Henri Falcón, ktorý chcel Venezuelu zapredať Medzinárodnému menovému fondu, získal o 40% menej). Napriek tomu, že Madura demokraticky zvolilo  5,8 milióna Venezuelčanov si zvolilo demokraticky socializmus Nicolása Madura, napriek tomu opozícia spochybňuje tento výsledok „pretože vraj mnohí voliči zostali doma “ a vraj „bol vyvíjaný tlak.“

Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt Maduro a hugo Chavez
Chávez a Maduro

Isteže, keď krajina čelila farebnej revolúcii v réžii USA, mainstreamové médiá stáli na pozíciách organizátorov farebnej revolúcie a demokracia ich absolútne nezaujímala. Podrobne to analyzoval Branislav Fábry v článku Venezuela: diktatúra alebo farebná revolúcia?

Je zarážajúce, že podobné dezinformácie a propagandistické nezmysli šíri aj priamo TASR odvolávajúca sa Reuters v uvedenom článku. USA, Argentína, Čile a EU oznámili už vopred, že neuznajú výsledky týchto volieb čo iba dokazuje, kto je v tejto špinavej hre skutočne nedemokratický. Podľa hlásnej trúby finančnej skupiny Penta (eTrend) je dokonca na Venezuele diktatúra.

Nicolás Maduro s prezidentom Evom Moralesom
 „To som ešte nevidel, aby kandidát odmietol uznať výsledky volieb ešte predtým, ako ich vôbec vyhlásili.“
Nicolás Maduro (v reakcii na Falcona)

Krajania, nie som tu z osobných ambícií, z márnosti alebo pre moje priezvisko. Nie som tu preto, aby som zastupoval finančné skupiny, oligarchiu a americký imperializmus. Nie som tu na to, aby som chránil mafiu.“
Nicolás Maduro, počas ceremoniálu

 Mainstream tak opäť demaskoval svoju tvár. Napriek tomu, že Maduro získal 5,8 milión hlasov slobodných občanov,  propaganda západných mocností toto víťazstvo odmieta prijať, čím demaskovala svoju skutočnú, nedemokratickú a pokryteckú tvár.

„Rozhodol som sa, že firmu predám robotníkom, aby mohli pokračovať vo výrobe pre obyvateľstvo.“
Nicolás Maduro v reakcii na znárodnenie Kellogg

Treba sa však opýtať, prečo sa šíria tieto nenávistné a propagandistické útoky na Madura. Napríklad pre toto:
Venezuela zabavila závod amerického potravinářského koncernu Kellogg. Prezident Nicolás Maduro prohlásil, že provoz bude předán zaměstnancům a výroba bude pokračovat.“ (ekonomika.idnes)

Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt Maduro a hugo Chavez
Nicolás Maduro a ruský prezident Vladimír Putin

Nicolás Maduro tak aplikuje ekonomickú demokraciu, o ktorej sa inde na západe píše iba v akademických kruhoch, priamo do praxe. Zamestnanci sa teda stávajú samotnými vlastníkmi podniku. Je pochopiteľné, že takáto vznešená myšlienka vládnúcej triede prekáža…

Na záver ešte malá poznámka. Špecifikom juho-amerického socializmu je aj jeho spojenie s kresťanstvom prostredníctvom tzv. teológie oslobodenia. Toto hnutie sa stalo reakciou na neprijateľné sociálne postavenie latinskoamerického obyvateľstva, pričom sa usilovalo prepojiť filozofický marxistický koncept triedneho boja a rovnosti s odkazom Ježiša Krista a konštituovať tak „ľudovú cirkev“ či „cirkev chudobných“, považujúc práve ľud za nositeľa sociálnej revolúcie.


Foto: wikimedia.commons

2 thoughts on “Nicolás Maduro druhý krát prezidentom Venezuely

  • 22. mája 2018 at 14:13
    Permalink

    Hurááá ! Nech slúži socializmus múdremu venezuelskému ľudu ! Blahoželáme, Venezuela, blahoželáme, Nicolás Maduro !

    Reply
  • 23. mája 2018 at 18:24
    Permalink

    VELKOLEPÉ VÍTĚZSTVÍ NIKOLÁSE MADURA POTVRZUJE
    VÍTĚZSTVÍ SRDCE NAD CHLADNOKREVNOU RACIONALITOU EKONOMISMU

    Vřelé díky autorovi za dobrý článek. Venezuela, obdobně jako i Rusko, získává rozhodující prostředky z prodeje ropy. Uměle podmíněná krize v r. 2015 MMF, spojená s extrémně nízkými cenami ropy, hluboko pod úrovní výrobních nákladů, kdy hrozilo dokonce snížení ceny na čistou nulu za barel, doslova zdevastovala nejen ekonomiku Venezuely, ale také ekonomiku Ruska, což v důsledku zatřáslo samotnými základy obou zemí natolik, že jen o vlásek obě země unikly defoltu.

    Nicméně, Venezuela si dnes stojí lépe než Rusko, právě díky přídělovému systému Madurova vedení. V Rusku vláda Dmitrije Medvěděva vsadila na totální zbídačení obyvatelstva – skrze rostoucí jeho daňové zatížení, což dříve či později vyústí v revoluční situaci, poněvadž možnosti ruského lidu hradit vlastní živobytí jsou již vyčerpány. Na rozdíl od Medvěděvovy vlády Madurova vláda jde jinou cestou, tj. cestou znárodnění a progres. zdanění boháčů. Tohle Rusko kategor. odmítá, a proto je v RF rovná daň 13 % pro všechny, počínaje metaři na ulici, více než stovkou dolar. miliardářů konče.

    Srovnejme těchto 13 % v Rusku s 68 % u naftařů ve Venezuele, prostě nebe a dudy! A o tom ten socialismus je, tedy o znárodnění, o progres. zdanění, ale také o úrokové sazbě centr. banky (CB) státu při poskytování úvěru podnikatelům! Např. Švýcarsko má tuto úrokovou sazbu zápornou, čili daruje peníze tomu, kdo si půjčí, kdežto CB RF má naopak jednu z nejvyšších sazeb na světě, což ruskou ekonomiku dusí natolik, že rozestavěné projekty se dokončují běžně i 20 let!!!

    A ještě mám jednu poznámku. Líbí se mi, že venezuelská cesta socialismu není nikterak v rozporu s typickým latinskoamer. katolicismem. Víra v Boha se tam skvěle prolíná s principy socialismu, ideový světonázorový antagonismus byl překročen ve jménu vyššího cíle, tedy ve jménu životní úrovně a mírového života lidu, což burž. Rusko již nezvládá, protože neustále zabředává do nezměrné bídy širokých lid. vrstev a do válečného dobrodružství v Sýrii, které Rusko nemůže ustát, jelikož na to nemá ani ekonomicky, ani politicky, ani vojensky. Blížící se voj. napadení Íránu ze strany USA a Izraele jen potvrdí pravdivost mých slov.

    P.S.
    Blahopřeji venezuelskému lidu k vítězství nad proamer. silami. Nejen cesta Kuby tak prokazuje správnost principu VĚRNOSTI ZÁSADÁM REVOLUCE VE PROSPĚCH LIDU – navzdory chladnokrevnému ekonom. kalkulu.

    Reply

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *