Tržní kapitalismus, řízená dynamika, ekonomika založená na přírodních zdrojích (+Video)

Definice kapitalismu

Dalo by se říci, že ideologické zrození volného trhu nastalo v době, kdy Adam Smith publikoval své dílo „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ roku 1776, kde odmítl tzv. „státní kapitalismus“, kdy stát „zasahuje do svobody“ trhu. Dnes je „kapitalismus“ obecně definován v teoretickém kontextu „volného trhu“, nikoli „státu“, přestože by se našlo mnoho těch, co by podrobně argumentovalo ohledně toho, jaký typ systému dnes opravdu máme. Ve skutečnosti neexistuje žádný společenský systém založený čistě na „volném trhu“ či „státu“, protože žádný systém – mechanismus jeho fungování – není tak „dokonalý“, aby dokázal sám sebe 100% kontrolovat a současně nevyžadoval žádnou „lidskou“ zpětnou vazbu pro dlouhodobou udržitelnost. Pouze fúze mezi „trhem“ a „státem“ mohla v dané době (i dnes) zajistit jakési „fungování“.

Kapitalismus se formoval několik staletí. Ekonomičtí historici a teoretici nedospěli k žádné naprosté shodě ohledně toho, jaké jsou skutečně základní rysy kapitalismu. My nicméně zjednodušíme jeho historickou charakteristiku pro snadnější pochopení do čtyř základních bodů:

  1. Na trhu založená produkce a distribuceVýroba zboží je založena na komplexních vnitřních vztazích, které nezahrnují přímé osobní interakce mezi výrobci a spotřebiteli. Nabídka a poptávka je zprostředkovaná „tržním“ systémem.
  1. Soukromé vlastnictví výrobních prostředkůSpolečnost zaručuje soukromým osobám právo na rozhodování o použití materiálů, nástrojů, techniky a budov nutných pro výrobu.
  1. Oddělení vlastnictví od práceTřídní rozdělení je kapitalismu vrozené. Na vrcholu je „kapitalista“, který na základě historické definice vlastní výrobní prostředky, ale nemá žádnou povinnost přispět k samotné výrobě. Podle práva vlastní kapitalista vše, co vyrobí pracovníci, kteří vlastní pouze svoji práci.
  1. Motivační sebe-maximalizaceIndividualistické, konkurenční a zištné zájmy jsou nezbytné pro úspěšné fungování kapitalismu vzhledem k tomu, že je zapotřebí neustálý tlak na spotřebu a expanzi, aby se omezily recese, deprese a další negativní jevy. Je to filosofie, která říká v podstatě to, že pokud se všichni lidé budou chovat určitým předpokládaným způsobem, bude systém fungovat bez zábran.

Adam Smith, který žil v letech 1723 až1790, je mnohými považován za jednoho z nejvlivnějších ekonomických filozofů novodobé historie. Jeho práce jsou často považovány za výchozí bod pro ekonomické myšlení moderního kapitalismu. Žil v době, kdy se vrozené prvky kapitalistického „systému produkce“ stávaly čím dál tím výraznějšími díky zavedení koncentrovaných, centralizovaných výrobních továren a trhů. Je prvním, kdo v tehdejší době rozlišoval tři základní kategorie příjmů – zisky, renty a mzdy – a jejich vztah ke kapitalistům, majitelům a dělníkům. Jeho nejznámější přínos filozofii kapitalismu byla obecná obhajoba myšlenky, kdy tvrdil, že i když jednotlivci mohou jednat na základě úzkého, sobeckého záměru přilepšit sobě nebo skupině, jejíž jsou součástí a konflikt, ať už jednotlivce nebo skupiny, je výsledkem těchto akcí, přesto je zde něco, co nazval, „neviditelnou rukou“, která zajišťuje pozitivní společenský výsledek z jednotlivých, sobeckých a nespolečenských záměrů: „Každý jednotlivec usiluje jak o použití svého kapitálu k podpoře domácího průmyslu, tak ji směřuje tomu podniku, jehož produkty mají největší hodnotu; každý jednotlivec nutně pracuje pro to, aby učinil celkový roční výnos společnosti tak velký, jak jen to jde. Ve skutečnosti obyčejně nezamýšlí podporovat veřejný zájem, ani neví, jak moc ho podporuje. Myslí pouze na svůj profit a je tak v mnoha případech, veden „neviditelnou rukou“, aby podporoval cíl, který vůbec nebyl součástí jeho záměru.“ Jinak řečeno, člověk v honbě za svým vlastním zájmem často podporuje společnost efektivněji, než kdyby měl skutečně v úmyslu ji podpořit.

Tento téměř náboženský ideál v podstatě umožnil společenské ospravedlnění pro vrozenou sebe-maximalizaci a anti-sociální chování, jež jsou společné kapitalistické psychologii. Smith v podstatě naznačil proces, který vede k nadřazenosti určité skupiny vůči ostatním. Ve své době, kdy byl tržní kapitalismus v počáteční fázi svého vývoje, si pravděpodobně ještě nemohl plně uvědomit důsledky tohoto monetárně-sociálního mechanismu mimo jiné i proto, že technologie byla v počátcích, počet lidí na planetě byl menší než 1 miliarda a s nerozvinutou technologií jsme si ještě mohli dovolit „nekonečný růst“. Jinými slovy, zdroje byly nevyčerpané a energetická výměna na osobu a den velmi nízká ve srovnáni se současným stavem. Rozpor mezi finanční správou zdrojů a mírou energetické výměny se začal výrazněji projevovat až později. Dále Smith tvrdil, že „civilní vláda je ve skutečnosti ustavena na obranu bohatých proti chudým, neboli těch, co vlastní nějaký majetek, proti těm, kteří nevlastní vůbec žádný.“ Za tímto účelem byly a jsou postulovány různé „teorie hodnoty“atd.

Smithova ekonomická teorie podporovala kapitalismus „laissez-faire“ („nechat být“) jako nejvyšší formu socioekonomického systému prohlašující, že je to „systém přirozené svobody“ a „každý člověk, pokud neporuší zákony, si může naprosto svobodně jít za svým zájmem svým vlastním způsobem a přivést svůj průmysl a kapitál do konkurenčního boje s ostatními lidmi nebo skupinami lidí“. Tento koncept je poměrně naivním předpokladem lidského chování a v podstatě si sám i odporuje.

Systémová dynamika

Podle definice je Systémová dynamika vědní disciplínou, která zkoumá systémy a jejich vývoj a chování v čase. Snaží se vydedukovat tendence, závislosti, vazby a vzorce chování mezi jednotlivými veličinami systému. Analytickými metodami se pak snaží nacházet mechanismy, jak tyto veličiny nebo jejich děje ovlivňovat nebo řídit.

Systémovou dynamiku lze aplikovat na libovolně velký, dostatečně složitý systém, od rodiny, přes firmy, organizace, státy až po dynamiku v rámci celé planety.

Systémová dynamika upřesňuje a vědeckými metodami analýzy a syntézy popisuje systémy objektivnějším úhlem pohledu, než představuje mentální model každého individuálního pozorovatele. Poskytuje nástroje pro konstrukci s realitou lépe sladěných modelů, jejich simulaci a ladění a prostředky pro jednodušší, vědečtější prognózy na základě těchto modelů. To znamená, že pokud má být skutečně efektivní, musí v sobě zahrnovat všechny známé přírodní zákony a procesy.

Pozornému čtenáři a člověku seznámenému s myšlenkovým tokem Hnutí Zeitgeist jistě neuniklo, že je zde řeč o „technické efektivitě“ a skutečné ekonomice, která bere v potaz vše, co v dané době víme o prostředí, ve kterém žijeme a na kterém jsme naprosto závislí, a eko-bio-sociálních vazbách celé lidské rasy, na rozdíl od „tržní efektivity“, jež bere v potaz pouze úzké osobní zájmy jednotlivců reprezentované peněžním tokem a soukromým vlastnictvím, jejichž strukturní mechanismus vede k poruchám systému hodnot.

Systémová dynamika byla rozvinuta v 50. letech minulého století profesorem J. W. Forresterem. Na počátku 60. let se objevily první publikace a tato věda se začala rapidně rozvíjet. Forresterova zkušenost jej vedla k tomu, že největší překážkou není inženýrská stránka průmyslových problémů, ale stránka sociální, protože sociální systémy jsou náročnější na pochopení, než fyzikální systémy.

Z ručních simulací a výpočtů diagramu stavů v té době, bylo možné ukázat například to, jak byla zaměstnanecká nestabilita způsobena vnitřní strukturou společnosti, nikoliv vnějším prvkem jako je třeba hospodářský cyklus. V globálním měřítku je to například simulace vývoje světa se zaměřením na rostoucí populaci, omezené obnovitelné zdroje a ukládání odpadů.

Systémová dynamika tedy vytváří modely, kombinuje teorii, metody a filosofii, abychom mohli analyzovat chování systému, a to ne pouze v řízení podniků nebo firem, ale také v politice, ekonomice, medicíně, samozřejmě v technice, ekologii a dalších oborech. Postup systémové dynamiky začíná od definování problému, který máme vyřešit, abychom lépe porozuměli jeho podstatě anebo nežádoucímu chování systému, kterému je třeba se vyhnout nebo jej vylepšit. V současné době máme tendenci lépe porozumět sociálním systémům podobně, jako bylo v minulém století výzvou lépe porozumět fyzickému světu.

Pokud se vrátíme k Adamu Smithovi a jeho teorii, na které stojí dnešní tržní kapitalismus, že, jednoduše řečeno, „při soutěži slouží individuální ambice kolektivu“, můžeme říct, že tato teorie mohla být částečně fungující teorií v počátcích kapitalismu. V pozdější době začal tento zavedený způsob přerozdělování zdrojů vytvářet stále větší a větší nerovnováhu v celém globálním systému. Tento problém, před kterým lidstvo stojí, nelze vyřešit tradičními politickými prostředky a penězi, protože peníze a tradiční politika jsou jádrem stávajícího neefektivního systému a tedy také jeho služebníkem. Zde doporučuji si přečíst mimo jiné také kapitolu o tržní a technické efektivitě v příručce Definice hnutí Zeitgeist kde je tato otázka rozebrána podrobněji.

Tvrzení, že „nejlepšího výsledku se dosáhne tehdy, když každý ve skupině dělá to, co je pro něj nejlepší“ v dnešní době již přestává platit. Existuje čím dál tím více věcí, kde tento přístup nelze efektivně použít, protože to nadělá obecně více škody než užitku. Této problematice se také přiblížil výborný matematik John Forbes Nash (13.6.1928 – 23.5.2015), jehož osobnost můžete znát z filmu „Čistá duše“, kde jej hrál Russell Crowe. Nash v podstatě říká, že „nejlepšího výsledku se dosáhne tehdy, když každý ve skupině dělá to, co je dobré pro něj i pro skupinu“, čímž z cca 200 staré ekonomické teorie udělal zastaralou záležitost. Za objev nekooperativní rovnováhy, který byl po něm pojmenovaný jako „Nashova rovnováha“, mu byla v roce 1978 udělena cena John Von Neumanna za teorii.

Podobně, jako můžeme použít ve fyzice Newtonovu mechaniku, která platí poměrně přesně ve slabém gravitačním poli a při nízkých rychlostech, to znamená za specifických podmínek a Einsteinovu speciální a obecnou teorii relativity, která je univerzálnější, případně kvantovou teorii, není tomu jinak v socioekonomických systémech. Jak se věci (specifické podmínky) mění, mění se naše myšlení a potřeby. S tím musí nutně přijít i změna socioekonomického systému, protože zastaralý globální tržní kapitalismus již není schopen uspokojit většinu populace a tím v čase i populaci jako celek. V podstatě můžeme říct, že změnou podmínek věci přestávají fungovat jako dříve (staré teorie přestávají platit). Současná změna, protože je zásadní, pravděpodobně nastane (nastává) trochu jiným způsobem než jsme byli zvyklí v minulosti.

Opravdový „vlastní zájem“ aneb Co je vlastně „nejlepší“ pro jednotlivce a skupinu?

Zbývá zodpovědět zásadní otázku, co je nejlepší pro jednotlivce a současně pro skupinu? Pojem „vlastní zájem“ je jednoznačně vlastní lidským bytostem majícím společnou touhu přežít. Je dostatečně zřejmé a snadno historicky nahlédneme, jak syrová potřeba vlastního přežití, rozšířená na celou rodinu, komunitu, obec a stát připravila půdu pro rozvratné, ochranářské paradigma, ve kterém dnes žijeme.

Před mnoha lety, byla samotná „jednodušší“ společnost založena na tom, že každý něco vytvářel. Jak již bylo naznačeno, povaha společnosti se od té doby hodně změnila a populace rozrostla. Zcela se změnily role struktur a pokrok v technologiích, který je dnes exponenciální. Rizika spojená s tímto (zastaralým) způsobem myšlení se nyní ukázala být mnohem nebezpečnější než přínosem a proto současná definice „vlastního zájmu“ bere v potaz daleko širší souvislosti než kdy předtím:

  • Je ve vašem vlastním zájmu ochraňovat a živit prostředí, které vám pomáhá a na kterém závisíte, nebo není?
  • Je ve vašem vlastním zájmu starat se o společnost jako celek tak, aby následky deprivace, například „zločinu“, byly redukovány, jak jen to je možné pro zajištění vašeho bezpečí a bezpečí vašich dětí, nebo není?
  • Je ve vašem vlastním zájmu zvážit důsledky imperialistických válek, které mohou na jedné straně planety zplodit divokou šovinistickou nenávist jen proto, aby vám, například, v restauraci za zády vybuchl kufřík s náloží v zoufalém činu pomsty, nebo není?
  • Je ve vašem vlastním zájmu zajistit pro děti v celé společnosti tu nejlepší výchovu a vzdělání, aby mohla budoucnost vaše a vašich dětí existovat v zodpovědném, vzdělaném a udržitelně se rozvíjejícím světě, nebo není?
  • Je ve vašem vlastním zájmu se přesvědčit, že průmyslová výroba je tak organizovaná, optimalizovaná a vědecky správná, jak je to jen možné; že neprodukujeme nekvalitní, mizerné technologie, které mohou v budoucnu způsobit problém svým selháním, nebo není?

Seznam by mohl být nekonečný. Další věci si můžete doplnit. Pointa je taková, že se věci v dnešním světě změnily natolik, že váš vlastní zájem je dnes jen tak dobrý, jaký je váš společenský zájem. Být soutěživý, starat se jen o sebe a „porážet“ ostatní má dlouhodobě jen negativní důsledky, protože popírá vědomí synergického systému, se kterým jsme svázáni.

Závěrem poznamenejme, že pouze povědomí lidí na celé Zemi o těchto faktech může zaručit opravdový vlastní zájem, a tak v mnoha ohledech také zaručit „dobrou evoluční kondici“ globální společnosti. Samotná myšlenka podpory „našeho státu“ včetně nacionalismu, šovinismu, rasismu, … je urážkou pro jiné národy a rasy a obecně urážkou inteligence. Přehlížení, či dokonce potěšení z neúspěchu jiných, je pro celý systém kritická.

Ekonomika založená na přírodních zákonech / zdrojích

Pro správné pochopení podstaty problému je nutné zdůraznit, že Ekonomika založená na přírodních zákonech / zdrojích není alternativním systémem mezi jinými. Při pozorování trendů se zdá být logické, že společnost jako celek, nutně musí dříve nebo později dospět k tomuto poznání, pokud chce „přežít“ a pokračovat ve svém vývoji.

Tržní kapitalismus je založen v konečném důsledku na vyčerpávání zdrojů, na kterých je život závislý, a ty jsou na konečné planetě omezené. Tzv. „dynamická rovnováha“, která je nutnou podmínkou dlouhodobě udržitelné ekonomiky a života samotného, je v přímém rozporu s potřebami, které vyžaduje tržní kapitalismus. Jako příklad uvedu jenom velmi, velmi zjednodušeně zásadní rozpor, kdy tržní kapitalismus vyžaduje růst HDP, kdežto dynamická rovnováha vyžaduje pokles HDP, přesněji řečeno, žádné HDP.

Ekonomika založená na přírodních zákonech / zdrojích reprezentuje soubor pravidel vycházejících z přírodních zákonů, jež jsou jedinými skutečnými a neměnnými zákony v celém vesmíru a s nimiž je potřeba se seznámit bez ohledu na společenská pravidla a zákony vytvořené účelově jakoukoli ideologií. Tato reálná ekonomika je založená na vědecké metodě – efektivním způsobu, jak poznávat, objevovat, analyzovat, vytvářet teorie, ověřovat je v praxi, aplikovat a neustále přehodnocovat již známé teorie. Je zde aplikován synergický přístup k řešení každého problému (teorie systémů).

Dnes, díky vyspělým informačním technologiím, jsme konečně technicky schopni téměř okamžitě přejít ze současného tržního kapitalismu, který v konečném důsledku přináší jenom bídu a utrpení pro celé lidstvo, ke skutečné globální ekonomice, jež slouží všem lidem a veškerému životu. Kromě technické a intelektuální schopnosti, kterou lidstvo disponuje, musíme splnit poslední podmínku, bez které toto nelze uskutečnit. Je to rozhodnutí každého z nás, zcela svobodně a na základě pravdivých informací. Pak teprve budeme schopni se sjednotit na tom, co je důležité. Nevýhodou je, že současný systém z důvodu zachování sebe sama vytváří virtuální „nepravdivé“ prostředí pro mystifikaci subjektů, na kterých parazituje. Výsledkem jsou různé názory na klíčové problémy ve společnosti, a tím i samotné rozdělení společnosti, které se pak lépe vládne (princip „rozděl a panuj“). Výhodou je, že samotná příroda, jež je nadřazeným systémem (jak už bylo zmíněno) je vždy „pravdivá“ a má vždy poslední slovo. Jedna z možností je pomocí vědecké metody tuto pravdu rozkódovat, což umíme. Je to rozhodnutí každého z nás, jež zajišťuje určitou míru aplikace této pravdy. Pokud toto nepochopíme, probíhá automatický druhá možnost. Tím jsou zvyšující se eko-bio-sociální tlaky, které nás velmi efektivně přinutí myslet a jednat, případně nemyslet a také jednat.

Závěr

Je nutné zdůraznit zásadní rozdíl mezi:

  1. „Tržním kapitalismem aneb Monetární správou zdrojů s neudržitelným růstem“ a
  2. „Ekonomikou založenou na přírodních zákonech / zdrojích aneb Inteligentní správou zdrojů s dynamickou rovnováhou“:
  1. V tržním kapitalismu
    ­
    jsou zdroje spravovány a přerozdělovány prostřednictvím peněžního/finančního/monetárního toku a majetku. Je to primitivní neinteligentní způsob založený na již zastaralém a mylném předpokladu o lidské povaze a ekonomické teorii Adama Smithe. Důsledkem této primitivní správy zdrojů a míry vysoké energetické výměny jsou neustále rostoucí eko-bio-sociální tlaky, jež se projevují např. prostřednictvím nemocí, znečištění, poškozené biodiverzity, dluhů jak státních tak osobních, bankrotů, exekucí, „legálních krádeží“ majetku, zvyšující se kriminality, válek, rostoucího počtu zákonů, ve kterých se málokdo vyzná, rostoucí diferenciace celé společnosti atd. To znamená všeho, co zhoršuje průměrnou kvalitu života.
    ­
    Tento systém není možné žádným způsobem reformovat (opravit), protože v něm téměř neexistují žádné zpětné vazby založené na vědecké metodě a poznání sloužící k sebereflexi. Jeho povaha je stupidní, a tím sebedestruktivní. Systém vyžaduje neustálou spotřebu z důvodu udržení finančního toku, jehož částečným ukazatelem je HDP. To má za následek vytváření a udržování neefektivních zaměstnání, podnikání, různých služeb, černé ekonomiky …, které jsou nuceni lidé provozovat, aby se uživili, protože „zdarma“ jim zdroje v tomto systému nikdo nepřidělí.
    ­
    Peníze a mystifikace zde převzali kontrolu nad myšlením lidí. Tzv. svoboda a možnost volby je v takovém systému úzce vymezena koridorem finančního toku a je zřejmé, že zde nemůže být demokracie, protože to není „technicky“ možné.
    ­
  2. V Ekonomice založené na přírodních zákonech / zdrojích
    ­
    jsou zpětné vazby na všech úrovních. Díky informačním technologiím s databází znalostí je zcela nahrazena MONETÁRNÍ správa zdrojů správou INTELIGENTNÍ. V důsledku toho jsou planetární zdroje přerozdělovány maximálně efektivně způsobem, jakého jsme v dané době schopni. Pro jakékoliv rozhodnutí se berou v úvahu (dostatečně přesnou kalkulací) veškeré znalosti lidstva a aktuální stav zdrojů planety Země současně s potřebami a požadavky každého jednotlivého živého tvora (systémová dynamika). Pouze v takovém systému komplexní zpětné vazby a efektivního synergického výpočtu je možná skutečná demokracie a mnohonásobné zvýšení kvality života každého člověka jako důsledku odstranění a nahrazení monetární správy.
    ­
    „Demokratické volby“ ohledně čehokoliv probíhají neustále v reálném čase, a ne jednou za relativně dlouhé časové období (např. 5 let). Změny se promítnou téměř okamžitě. Díky systému komplexní zpětné vazby a databázi znalostí a extrapolaci se dokážeme dokonce většině potenciálních problémů vyhnout dříve, než by vůbec mohly nastat.Jakýkoli výrobek je vyroben v maximální možné kvalitě a trvanlivosti s optimalizovaným prodloužením životnosti nebo rozšířením funkčnosti se schopností 100% recyklace a výměny za pokročilejší.
    ­
    Neexistuje zde žádné tradiční zaměstnání, poněvadž ztratilo na významu. Protože je společnost téměř plně automatizovaná, lidé se spíše věnují svým zálibám, studiu, vědě, sportu, astronomii, umění, zahrádkaření, rybaření nebo čemukoli jinému, co je baví. Nebudou už vyčerpáni neustálým bojem o přežití, zaměstnáním, které nechtějí vykonávat, dluhy, zhoršujícím se prostředím a mezilidskými vztahy, vyřizováním na úřadech, zločinem válkami a strachy z různých dalších konfliktů.
    ­
    K vývoji nových technologií, jejich údržbě a správě je potřeba méně než 5% populace a toto číslo během času neustále klesá. Tuto práci dělají samozřejmě lidé dobrovolně a je to čest patřit mezi ně, poněvadž se „technickoekonomicky“ starají o celou společnost. Co se týče těch 5%, tak v tomto bodě se to v principu neliší oproti stávajícímu stavu. Protože již dnes vykonává cca 95% lidí naprosto zbytečná povolání, která reálně nikomu nic nepřinesou. Jinými slovy, tato povolání nemají s reálnou ekonomikou nic společné. Jsou to povolání sloužící pouze pro udržení plýtvajícího systému v chodu (zaměstnanost ⇒ tok peněz ⇒ spotřeba). Jenom denní energie, která by se mohla ušetřit, pokud by se zrušila tato povolání je astronomická. Již dnes tvoří reálnou ekonomiku pouze velmi malé procento lidí.
    ­
    Co se týče armády a policie, tak podobně jako většina současných povolání, postupně ztratí na významu. Je logické, že vyřešením příčin mizí i symptomy. Současný systém je negativními symptomy přeplněn, protože není schopen vyřešit příčiny. A ani to není v jeho zájmu. Nové problémy totiž přináší nové pracovní příležitosti (například zmíněná armáda a policie) a těmi je nezaměstnanost udržována na snesitelné úrovni. Vyřešení problémů by totiž vedlo ke kolapsu kapitalismu jako takového.
    ­
    Rád bych ještě zmínil výrobu. Poněvadž v této ekonomice neřízené penězi je zcela odstraněno plýtvání a životnost výrobků je mnohonásobně delší než dnes díky kvalitě a optimalizované údržbě, současně s neexistující tradiční donucovací reklamou ke zbytečným nákupům, existenci systému sdílení podle potřeby …, je snad každému jasné, že celková světová výroba čehokoliv, co se týče množství, je nesrovnatelně nižší než dnes, protože není potřeba tolik výrobků. Co se ale týče kvality, jak už bylo naznačeno, ta je naopak mnohem vyšší než dnes, a to pro každého.

Foto: Christopher Sessums, CC

Na našich stránkach poskytujeme priestor skutočne pestrej palete názorových línií, predstavujúcich alternatívu voči súčasnému zriadeniu. Preto čitateľov upozorňujeme, že nakoľko i samotní členovia redakčného kolektívu DAV DVA, spolupracovníci či korešpondenti vzišli z rôznych prúdov, v partikulárnych otázkach sa ich výklady a postoje môžu líšiť či si dokonca miestami protirečiť. Iba názorová pluralita totiž umožňuje skutočne plodnú a hodnotnú diskusiu s potenciálom vygenerovať tie najlepšie myšlienky, schopné načrtnúť pôdorys pre nové spoločensko-ekonomické zriadenie, zohľadňujúce potreby 21. storočia.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *