Česká socialistická scéna má novú tvár – pomaľovaný Vinnetou zastupuje pracujúcu triedu

Volá sa Václav Špíral a používa prezývku Venda Básník. Mladý politik s tvárou, ktorú si určite zapamätáte, sa rozhodol kandidovať do regionálnych volieb v plzeňskom kraji. Na billboarde si zvolil heslo: „když Manitou, Lenin a Che Guevara dopustí, i kladivo se srpem se spustí.“ Venda je dôkazom toho, že nie každý človek pracujúci v reklamnej agentúre sa nechá zožrať silou peňazí a lojalitou ku kapitalizmu. O čo ide tomuto mladému extrovertovi, ktorý sa rozhodol zaujať svojou netradičnou kampaňou? V novom rozhovore pre DAV DVA  sa pýta Lukáš Perný.

1) Všimol som si, že konečne v komunistickom hnutí vidím po dlhom čase extrovertnú a silnú osobnosť. Ako si sa dostal do socialistického hnutia?

Extrovertní osobnost? :-) Asi jak kdy, ale jsem spíše introvertní filozof. Jen občas se chovám jako exhibicionista a blázen :-) Pocházím z komunistické rodiny, prarodiče z otcovy i matčiny strany byli za války v totálním nasazení, děda byl při útěku chycen slovenskými četníky a uvězněn na Trenčíně, babi se po útěku z Říše schovávala až do konce války po chlívech a sklepích. Po válce se s nadšením dali do budování nové společnosti. Rodiče byli také ve straně a věřili, i přes všechny chyby, svému snu o novém světě. Já byl nejdříve jiskřičkou a pak pionýrem. Sametová revoluce se odehrála, když jsem chodil do sedmé třídy ZŠ. V té době jsem byl předsedou oddílové rady a člen skupinové rady PO SSM. Už tenkrát jsem byl buřič a nechal jsem při listopadových událostech dát na hlavní nástěnku školy text „Nebudeme poslouchat Havla ani Dubčeka, jako správní pionýři jdeme s KSČ!“. Na střední škole jsem začal hodně číst anarchistické a komunistické filozofy. Kropotkin, Bakunin a později i Marx a Lenin a další. Jeden čas jsem i nosil krátké číro a označoval se za anarchokomunistu. V letech 2005 – 2008 jsem vystudoval dálkově obor Politologie na FF ZČU v Plzni a získal titul Bc. V té době jsem se seznámil s pár lidmi z KSM, v lednu 2011 jsem vstoupil do KSČM, no a jsem tam dosud :-)

2) Všimol som si, že máš rad Villona, Nezvala a Che Guevarru. Sú to aj moji obľúbenci. Villon bol človek, ktorý nastavoval zrkadlo pokrytectvu dobovej spoločnosti. Čím inšpiroval teba? Prečo si vybral na svojom profile práve tieto osobnosti?

Villon mne inspiroval přesně tím, čím píšeš. Byl to buřič, ukazoval na špatné věci, miloval život, miloval ženy. Jeho život byl plný zvratů, za některé si mohl sám, některé se mu staly bez jeho přičinění. A to vše se projevilo v jeho básních. Už v posledním roce ZŠ jsem přelouskal některé jeho verše, přečetl několik různě pojatých románů o jeho životě a dle jeho vzoru jsem začal i psát veršíky a úspěšně na ně balil holky :-) V podstatě i mojí milovanou manželku jsem na ně ulovil :-) Vypůjčil jsem si i jeho znak, tedy srdce a kříž, „a ten kříž tlačí srdce níž“ a používám jej v osobním životě jako svůj erb. Nezvala mám rád odjakživa, především jeho milostnou poezii, ta prostě nemá chybu. No a Che Guevara je jednoznačně vzor v tom, jak se má komunista chovat a obětovat se pro jiné.

3) Veru, máš pravdu. Nezvalove milostné básne sú úžasné, najmä 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida. To mi raz darovala kamarátka, že sa v tom nájdem. Ešte k tomu Villonovi by som dodal – práve súčasnosti chýba podobný Villon. Burič, ktorý by nastavoval zrkadlo chorej spoločnosti. Aj Novomeský často spomínal Villona a prirovnával ho k Jankovi Kráľovi. Je to vlastne archetyp spoločenského outsidera, ktorý hovorí ľuďom do očí pravdu. Všimol som si, že vystupuješ v kostýmoch. Si umelec? Čím sa živíš?

Přímo umělec nejsem, to je příliš silné slovo. Od cca 16 let se věnuji historickému šermu, takže tedy za téměř čtvrt století jsem pár kostýmů nasbíral. Je to koníček, u kterého se odreagovávám od starostí všedních dnů, vracím se do dob, kdy čest znamenala o hodně více, než dnes a díky množství odehraných různých rolí jsem stále někým jiným. V současnosti působím v humorně podaném třičtvrtěhodinovém vystoupení o Janu Žižkovi a mám tam rovnou několik rolí. Hraji sudičku, Jana Husa, křižáka u Sudoměře, křižáka na Vítkově a zbrojnoše z hradu Rabí. Baví mě to a doufám, že nějaký čas ještě u historického šermu vydržím.

Jinak v současnosti se živím jako správce sítě na ÚV KSČM v Praze a občasný grafik a webdesigner. 16 let jsem pracoval v reklamní agentuře v Plzni a myslím, že jsem nějaké ty zkušenosti z oboru pochytil.

4) Ako vnímaš socializmus a čo pre teba znamená?

To je na velmi dlouhou debatu, takže ve zkratce. Socialismus pro mě znamená jediný a možný světový řád, který je pro mne synonymem spravedlnosti, sociálních jistot, naplňující práce, míru a štěstí.

5, Všimol som si, že si vieš zo seba urobiť aj srandu. Na Slovensku mediálne ničia všetkých ľudí v alternatívnych kruhoch, ktorí sú výraznejšie osobnosti. Aká je situácia v Čechách?

Srandu si ze sebe dělám rád. Miluji nadsázku, ironii a někdy i ironii jedovatou. Situaci v Čechách bych shrnul tím, že se toleruje legrace jen někoho. Když se přebarvil tank č. 23 na růžovo, bylo to OK, když se pověsily na Hrad místo prezidentské vlajky rudé trenky, bylo to také OK. Ale když Roman Smetana v roce 2010 přimaloval politikům z ODS a KDU-ČSL na plakátech tykadla, dostal pokutu, dva roky se soudil, byl odsouzen k trestu odnětí svobody (který tedy nenastoupil) a vedla se proti němu mediální štvanice. Takže výraznější osobnosti jsou v Čechách tolerovány, ale musí zastávat ten správný proud. Jdou-li proti, pak je zle.

6) Presne to isté sa deje na Slovensku. Čo by si chcel v politike dosiahnuť? 1) regionálnej, 2) parlamentnej…

Volby nechávám stranou, současnou svojí kampaň v krajských volbách jsem pojal jako recesi, navíc si nemyslím, že z 27. místa bych se někam dostal. Od minulých krajských voleb jsem členem Komise pro otevřený kraj Rady Plzeňského kraje a myslím, že jsme tam odvedli za ty čtyři roky dobrou práci. Do budoucnosti bych se rád podílel na práci zastupitelstva v naší obci, případně i konečně v kraji. Parlament je zatím hudbou vzdálenou, vzhledem k mým postojům, někdy až zbytečné upřímnosti a přímosti a trochu i té ironie, nejsem ten správný kádr. Ale kdo ví, jak jsem psal, „když Manitou, Lenin a Che Guevara dopustí, i kladivo se srpem se spustí“ :-)

7) Čo by si odkázal ľuďom, ktorí čítajú DAV DVA?

Víš, levicových a alternativních informací a levicového pohledu na svět není v současném mediálním pravicovém marastu nikdy dost. Takže přátelé, važte si lidí, kteří stojí za jakýmkoli takovým levicovým médiem, čtěte, přemýšlejte, nechte se zapálit a zapalujte i jiné.

Venda Ďakujeme za rozhovor. Budem držať palce vo voľbách.

Foto: archív Václava Špírala

Odoberajte prehľadný sumár článkov - 1x týždenne


Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Prepošlite článok emailom