Vážení čitatelia DAV DVA,
tentokrát budeme iba citovať niekoľko pasáží z vynikajúceho článku Miroslava Koreckého z idnes.cz:
Robert Fico svůj úspěch založil na tvrdé a konfrontační politice. Ale v mezích zákona, nic víc mu nikdy nikdo neprokázal. I díky své razanci umí oslovit voliče a vyhrávat, což je umění, jehož se mnohdy nedostává jeho oponentům. Proto z právoplatného vítěze voleb a premiéra udělali ďábla, mafiána a ruského podomka. A krmili své voliče hesly, jak je třeba za každou cenu zabránit jeho vládnutí. Takový slovenský kurz Antifico.
Co nám to jen připomíná? Je šéf konkurenčního hnutí, které nás válcuje v preferencích, jen regulérní politický soupeř, nebo nepřítel na život a na smrt? Jsou opoziční strany přirozeně tím, kdo nás vystřídá u moci, anebo extremisté a populisté, jejichž nástupu je třeba zabránit úplně všemi prostředky? A jsou ti, kdo proti nám demonstrují, legitimní částí společnosti, které nesedí politika naší vlády, anebo jen ruští švábi, trollové, dezoláti a chcimíři?
Od slovenského atentátníka teď sice všichni dávají ruce pryč. Dokonce se dost násilně hledá jeho napojení na jakési proruské linky. Nebo se argumentuje, že kdo zasel vítr, sklidil bouři. Ale Ficovi političtí oponenti, včetně těch z Česka, se ze svého dílu odpovědnosti za tragický čin tak snadno nevyzují. Tak dlouho dělali z šéfa Směru čiré zlo, tak dlouho mu vzkazovali, že s netvorem se „ti lepší a demokratičtější z nás“ nestýkají a nemluví, až se to v jednom asi ne úplně zdravém mozku mohlo proměnit v motivaci k nabití pistole.
