Autoři mnoha vědeckých, doktorských, magisterských a jiných odborných ba i neodborných prací jsou stále častěji usvědčování z plagiátorství. Doslovně přepisují celé odstavce ze sdělení jiných autorů, aniž by je řádně citovali. Už máme dokonce prorektora nebo ministryni, kteří opisovali, a nyní poslance obviněného ze stejného prohřešku. Je velice pravděpodobné, že etické komise vysokých škol a univerzit se budou muset připravit na další a další kauzy. Je to tak lákavé uchopit počítačovou myš, vybrat kus cizího textu a vložit ho do svého dílka. Nebo použít počítačový překladač a přeložit si cizojazyčný text. Klik Ctrl+C, klik Ctrl+V. Plagiátorské kauzy ale mají i jiný rozměr. 

Já s kolegy před rokem napsal původní práci do časopisu Journal of Human Genetics. Překvapilo mě, že po několika dnech přišla z časopisu zpráva konstatující, že části článku jsou plagiáty. Když jsem se na závadné odstavce podíval podrobně, zjistil jsem, že jsme opisovali sami od sebe. Tyto části vykazovaly shodu s jednou z našich předešlých publikací. Byla to část úvodu a metodika. Samozřejmě, obě publikace se týkaly hledání nových patogenních variant genů. Tedy je logické, že metodika se shoduje. V obou pracích šlo o analýzy úplně rozdílných genů souvisejících se zcela odlišnými nemocemi. Co ale naplat. Opisovat se nemá. Nelze opisovat ani sám od sebe! Naštěstí takto dokonalou ochranu proti plagiátorství nemají ještě všechny časopisy. Stačilo prohodit pár slov a vět, něco nahradit synonymy a článek mohl vyjít v jiném odborném periodiku.

Nejen na základě vlastní zkušenosti si myslím, že odhalování zkopírovaných kusů cizích textů není tím zásadním. Problém je jinde. Problémem je, že velkému množství děl prostě chybí myšlenka. Ať už jsou to práce opsané, nebo ty, z nichž je opisováno. Majorita textů upadá ihned po svém zveřejnění v zapomnění, protože je to prostě jen pusté tlachání. A tlachání programy Theses.cz nebo Odevzdej.cz odhalit nedokážou.

Máme inflaci prázdných slov, neboť u nás máme inflaci titulů. Jsou postradatelné jak práce, díky nimž si je připínáme ke jménům. Prázdnotu musí prohlédnout oponenti. Jenže, co si budeme namlouvat, kolik lidí má čas a odbornost na to, aby udělali skutečně kvalitní posudek. Je jich rozhodně méně než spisů, které by měli posoudit. A tak se spoléháme na Theses.cz.

Pokud bychom měli bojovat proti plagiátorům stávajícími prostředky, pak je třeba měřit všem stejně. Nezaměřovat se jen na někoho, ale pěkně jeden po druhém prověřit všechny dokumenty tvářící se vědecky. Nevynechat práce těch, kteří poukazují na druhé. Třeba bychom se nestačili divit. Dnes je boj proti plagiátorství spíše než bojem za pravdu bojem o moc, snahou znevážit a zbavit se oponenta.

Opisování ale může mít i pozitiva. Vrátím-li se k tomu podstatnému, k myšlenkové prázdnotě mnoha textů, pak musím apelovat na plagiátory: Prosím, když už opisujete, opisujte to, co není samo o sobě šmé. To dává jistou naději, že se při opisování aspoň něco naučíte. 

Odoberajte prehľadný sumár článkov - 1x týždenne


Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Prepošlite článok emailom