Jednou z hlavných úloh DAV DVA je šíriť vyššiu kultúru a podieľať sa na osvetovej činnosť. Digitálna knižnica je súčasťou tohto poslania. Scanujeme aj knihy, ktoré sa už nedajú zohnať a hrozí, že by zostali v zabudnutí. Prácu s oscanovaním týchto vzácnych kníh, ktoré už možno nikto nikdy na Slovensku nevydá považujeme za jedno z hlavných poslaním nášho projektu. Knihy sú skutočne takmer nezohnateľné a informácie v nich sú veľmi vzácne. Pozrite ďalej knižnicu DAV DVA.
O autoroch:
Tommaso Campanella, bol taliansky filozof a dominikánsky mních, teológ, astrológ, predstaviteľ raného utopického komunizmu.
Etienne-Gabriel Morelly (1717, Vitry-le-François – 1778 ?) byl francouzský osvícenský filosof, představitel racionálního a utopického socialismu.
Jean-Jacques Rousseau [žán žak rusó] (* 28. jún 1712, Ženeva, Švajčiarsko – † 2. júl 1778, Ermenonville, Francúzsko) bol francúzsky filozof, hlavný propagátor priamej demokracie, tematizoval otázku spoločenskej zmluvy a všeobecnej vôle.
Jean-Paul Marat (24. května 1743 Boudry – 13. července 1793 Paříž) byl francouzský politik, lékař a publicista. Patřil mezi francouzské kordeliéry a působil jako předseda jejich klubu (Club des Cordeliers).
François-Noël Babeuf (23. listopadu 1760 Saint-Quentin – 27. května 1797 Vendôme), známější jako Gracchus Babeuf (jméno Gracchus si dal podle starověkých římských politiků a reformátorů bratří Gracchů), byl francouzský revoluční politický agitátor a novinář, propagátor rovnostářských myšlenek. Zastával názor, že všichni mají nárok na rovný podíl všech statků. Byl popraven za účast na Spiknutí rovných. Slovo komunismus bylo poprvé použito v angličtině pro označení jeho nauky (roku 1840). V jeho politických idejích ho ovlivnili zejména francouzští filozofové Jean Jacques Rousseau s důrazem na přirozená práva člověka a Gabriel Bonnot de Mably svým filozofickým odmítnutím soukromého vlastnictví.[1] Rousseaův i Mablyho vliv se dobře zračí například v úvodním provolání plakátu Analyse de la Doctrine de Babeuf, který nechal Babeuf rozvěsit na ulicích Paříže roku 1796, kde se píše: „Příroda dala každému člověku právo podílet se rovným dílem na veškerém vlastnictví“.[2]
François Marie Charles Fourier (7. dubna 1772 Besançon – 10. října 1837 Paříž) byl francouzský filosof, jeden z hlavních představitelů utopického socialismu, kritik raného kapitalismu. Doporučoval zakládat družstva – falangy (základní jednotka utopické společnosti, obec skládající se asi z 1600 lidí), v nichž se společně pracovalo a výsledky práce se dělily v kolektivu.
Hugues Félicité Robert de Lamennais (19. června 1782, Saint-Malo, Bretaň – 27. února 1854, Paříž) byl francouzský kněz, spisovatel, filosof a politický i sociální reformátor, předchůdce kresťanského socialismu.
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství.
Robert Owen (14. května 1771, Newtown, Spojené království – 17. listopadu 1858, tamtéž) byl britský socialista, průmyslník, myslitel a sociální reformátor. Marxisté ho nazvali „utopickým“ socialistou, jelikož nebyl stoupencem revolučního třídního boje. Jako manažer a spoluvlastník mnoha výrobních podniků a společností se pokoušel humanizovat podmínky v anglických továrnách. Ve své továrně vytvářel vhodné prostředí pro dělníky. Stavěl jim školy, knihovny a domy, upravil délku pracovní doby a změnil pohled na práci dětí. Je označován za otce družstevního hnutí a zároveň je na něj pohlíženo jako na představitele předklasické teorie managementu.
Jiří Hrůza (31. května 1925 Praha – 10. května 2012) byl český urbanista, který se významně podílel na územním plánování Prahy v 2. polovině 20. století.
Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál.
Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels, (28. listopadu 1820 Barmen, Pruské království – 5. srpna 1895 Londýn, Spojené království Velké Británie a Irska) byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost první i druhé internacionály. Byl osobním přítelem Karla Marxe a jeho spolupracovníkem na prakticky všech významných dílech z oblasti filosofie, ekonomie a o teorii komunismu.
Epikúros (řecky Ἐπίκουρος, latinsky Epicurus, také Epikúros ze Samu nebo Epikur; 341 př. n. l. na ostrově Samu – 270 př. n. l. Athény) byl starověký řecký hédonistický filosof období helénismu, zakladatel a současně nejvýznamnější představitel po něm nazývaného směru – epikúreismu.
Platón (řecky Πλάτων, 427 př. n. l. – 347 př. n. l.) byl řecký filosof, pedagog a matematik.
Lamennais Felicité Robert d… by on Scribd
Babeuf, Gracchus: Projevy, … by on Scribd
Morelly, Étienne Gabriel: Z… by on Scribd
Marat, Jean Paul: Vybrané s… by on Scribd
Červinka, F.: Kdo je Robert… by on Scribd
Hrůza, Jiří: Města utopistů… by on Scribd
Jean Jacques Rousseau: O společenské smlouvě by L. P. on Scribd
PIPPICHOVÁ, Jaroslava: Kdo … by on Scribd
Campanella, Tomasso: Slnečn… by on Scribd
Dostal Antonín: Kdo je Jean… by on Scribd
Platon: Ústava (úvod) by on Scribd
Martina Thomová : Ideologie… by on Scribd
Epikuros: Listy o šťastnom … by on Scribd
Immanuel Kant: Základy meta… by on Scribd
Robert Owen: Pedagogické sp… by on Scribd
Vozka, J.: Profily Gracchus… by on Scribd
Červinka F.: Kdo je Karl Marx by on Scribd
Červinka F.: Friedrich Engels by on Scribd
Červinka, F.: Kto je Grachc… by on Scribd
Červinka, F.: Kdo je Charle… by on Scribd
Palec hore za takýto kus roboty. Verím, že to bude zaujímavé čítanie.