Jedním z katastrofických důsledků nejdelší války v historii Spojených států je to, že Afghánistán tvoří kolem 90 % světové produkce opia.[1] Stejně jako na většině míst světa – ti nejzranitelnější na válku doplatí nejvíce. Afghánistán čelí vzrůstajícímu počtu dětí závislých na opiu nebo heroinu, který se z opia vyrábí.
„To, co se stalo v Afghánistánu v posledních 13 letech, je rozkvět narkostátu, který nemá v historii obdoby,“ uvedl v Kábulu pracující novinář Matthieu Aikins pro Democracy Now v roce 2014.
Všechny úrovně afghánské společnosti se podílejí na vzkvétajícím drogovém obchodě – což se nepopiratelně zhoršilo po invazi vedené Spojenými státy – a Aikins obvinil jak Taliban, tak na vládu napojené představitele, že z této krize profitují. Řekl, že USA na své cestě za pomstou Talibanu a al-Kájdě nejen spolupracovaly s místními „warlordy“, ale ignorovaly korupci zločinců, jejichž porušování lidských práv vytvořilo podmínky, které vedly k vzestupu Talibanu.[2]
Výsledkem je, že nyní Afghánistán produkuje dvakrát tolik opia než v roce 2000. Tento vzkvétající obchod odpovídá 50 % HDP země. Od doby, kdy začaly kartely vyrábět heroin, je jeho cena v ulicích Afghánistánu nejlevnější na světě – v této válkou zničené zemi stojí méně než potraviny.
Ztracená dětství
Psychologická poškození válkou společně se záplavou levného heroinu vedly ke zdvojnásobení míry závislosti během posledních pěti let. V dokumentu britského kanálu Channel 4[3] novinářka Ramita Navai zkoumá eskalaci závislosti dětí na heroinu. Ve zpustošené zemi, kde je přístup k léčbě drogových závislosti značně omezen, navštívila rehabilitační centrum, kde se děti od čtyř nebo pěti let – sužované hrůzami, kterých byly svědky – snaží získat zpět ztracené dětství.
Toto centrum (v Kábulu jediné) bylo původně zřízeno k léčbě žen. S dvaceti lůžky nutí děti zbavit se drogové závislosti pomocí absťáků. Paradoxní je, že je toto centrum financované americkým ministerstvem zahraničí. Ramita Navai je představena řadě velmi mladých dětí, která jsou v různých fázích 45 dní trvajícího léčebného programu.
V jednu chvíli je pro novinářku těžké ovládnout zděšení nad tím, že je v místnosti plné drogově závislých dětí. Jedno dítě popisuje, jak se stalo závislé poté, co si vzalo drogu kvůli bolesti zubů, zatímco jiné se stalo závislé po inhalaci, když jeho otec kouřil. Doktorka Latifa Hamidi řekla, že během posledních dvou let viděla v centru nárůst o 60 % v počtu drogově závislých dětí. Tvrdí, že je v sázce budoucnost země a dodává: „Bude tu generace drogově závislých, kteří potřebují pomoct a kteří nebudou schopni pracovat.“
Problém je natolik závažný, že se děti uchylují k zoufalým věcem, aby si vydělaly. Novinářka hovořila s třináctiletým chlapcem, který začal brát drogy potí, co jeho rodiče byli zabiti palbou. Od osmi let si vydělával tak, že hlídal ostatní uživatele drog, zatímco kouřili. Později se sám stal závislým, což financuje dětskou prostitucí. Mnoho závislých dětí prodává své tělo, protože nejsou žádná volná pracovní místa, žádná práce.
Patnáctiletý Ali užívá heroin poslední dva roky. Jeho matka zemřela a otec uprchl do Íránu. Před kamerou kouří gram heroinu, který stojí jednu libru (cca 35 Kč), zatímco vysvětluje, jak se stal závislým.
Trauma mladého chlapce začalo, když byl svědkem sebevražedného atentátu v Kábulu, poté zůstal u příbuzných na venkově. Tam americké síly bombardovaly jeho vesnici, zabily desítky lidí; řekl, že všude viděl rozházená těla. Mladý chlapec společně s ostatními vesničany poté sbírali části těl a dávali je do igelitových pytlů. Uvedl, že válka mu zlomila srdce – to, že začal brát drogy, tak dává smysl – a řekl: „Raději bych nežil, než žil skrze tuhle válku.“
Za zavřenými dveřmi
Užívání drog je v islámu zakázáno, drogová závislost je vnímána jako ostuda. V důsledku toho jsou drogově závislí o to zranitelnější, protože se mnohdy stydí požádat o pomoc. Výsledkem je skrytá epidemie, která ovlivňuje tisíce rodičů a děti za zavřenými dveřmi. Novinářka doprovázela tým lékařů a sociálních pracovníků, kteří jsou často během své práce napadáni a zbiti:
„Čím dál tím více děti se stává závislými, protože se země topí v opiu,“ řekla doktorka. „Pokud vláda s touto situací nic neudělá, pak Afghánistán čelí další katastrofě,“ dodala.
Doktorka tvrdí, že ze 130 000 rodin v oblasti jich je 60 % závislých na drogách. Podle ní řada mužů začala být závislá, když pracovali v sousedním Íránu a Pákistánu. Používali drogy jako stimulant, aby mohli déle pracovat, poté se vrátili domů i se svou závislostí – často ji přenesli na celou rodinu.
Opium je také součástí každodenního života v afghánských uprchlických táborech, kde jsou vnitřně vysídlené osoby ponechány, aby se postaraly samy o sebe. Vládní lékaři je málokdy navštíví a agentury jsou špatně vybavené pro boj s drogovou závislostí u dětí – mnohé z nich uprchly z míst bojů v jiných provinciích a jsou ponechány s devastujícími zraněními v důsledku války. Místní tvrdí, že i kdyby byly k dispozici léky proti bolesti, tak je opium mnohem levnější a účinnější.
Tříletá Zarima přišla o svou ruku, když byla její vesnice napadena během bojů mezi vládou a povstalci. Její otec neměl bez doktorů a léků jinou možnost, než jí dát opium. Několikrát se pokusil dávky přerušit, ale následně trpěla abstinenčními příznaky.
Levnější než jídlo
Celé vesnice jsou závislé na opiu. Novinářka navštívila jednu rodinu, kde jsou tři děti ze šesti závislé. Jeden mladý chlapec, který začal kouřit opium ve třech letech, ležel vedle svého otce úplně mimo. Vysvětlil, že opium musí kouřit třikrát denně, jinak trpí bolestivými abstinenčními příznaky. Když byl tázán, jestli jde někdy ven a hraje si s ostatními dětmi, zavrtěl hlavou.
Jeho matka mu původně dala opium kvůli bolesti žaludku. Nyní tuto drogu užívá celá rodina, ale z jiných důvodů. „Není dostatek jídla pro celou rodinu,“ řekla matka. „Když kouříte [opium], ztratíte chuť k jídlu,“ dodala a vysvětlila, že zatímco jídlo pro rodinu na jeden den stojí tři libry (cca 75 Kč), tak opium pro celou rodinu na den vyjde na dvě libry (cca 50 Kč).
Novinářka byla upřímná a řekla, že zatímco je svět zaměřen na boj s Talibanem, tak je země požírána zevnitř – neméně závažnou a dlouhodobou hrozbou.
Článek The War in Afghanistan Has Turned a Generation of Children Into Heroin Addicts autorky Michaely Whitton volně přeložil Jiří Schmied.
Zdroje
[1]: OSN – The global heroin market
[2]: Youtube – The Worst Narco-State in History? After 13-Year War, Afghanistan’s Opium Trade Floods the Globe
[3]: Youtube – Afghanistan’s Child Drug Addicts [CSD]
Článok z nášho partnerského webu: disidenti.org –
http://disidenti.org/redakce/valka-v-afghanistanu-stvorila-generaci-deti-zavislych-na-opiu-ci-heroinu
Foto: Jacksoncam, CC
Na našich stránkach poskytujeme priestor skutočne pestrej palete názorových línií, predstavujúcich alternatívu voči súčasnému zriadeniu. Preto čitateľov upozorňujeme, že nakoľko i samotní členovia redakčného kolektívu DAV DVA, spolupracovníci či korešpondenti vzišli z rôznych prúdov, v partikulárnych otázkach sa ich výklady a postoje môžu líšiť či si dokonca miestami protirečiť. Iba názorová pluralita totiž umožňuje skutočne plodnú a hodnotnú diskusiu s potenciálom vygenerovať tie najlepšie myšlienky, schopné načrtnúť pôdorys pre nové spoločensko-ekonomické zriadenie, zohľadňujúce potreby 21. storočia.
