V Haagu bude podána žaloba za systematické vyvražďování představitelů kolumbijské opozice. Hlavním podezřelým je sám kolumbijský prezident

Ve čtvrtek 4.dubna vyrazil z Paříže protestní pochod kolumbijských opozičních aktivistů směrem na Haag. Samotný pochod je spíše jen symbolickou aktivitou a je doprovázen mnoha veřejnými proklamacemi, kulturními akcemi a jinými aktivitami, které mají upozornit na systematické vybíjení vedoucích představitelů kolumbijské opozice. Cílem celé akce je nakonec podat u mezinárodního trestního soudu v Haagu k této věci žalobu. Zavražděných politických činitelů je již několik set a většina vražd se udála od nástupu současného kolumbijského prezidenta Ivána Duque Márqueze do úřadu 7. srpna 2018.

Celá záležitost má počátky již před takřka třemi lety, kdy bylo v létě roku 2016 dojednáno ukončení ozbrojeného konfliktu mezi kolumbijskou vládou a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie známými pod zkratkou FARC. Jednání, které se uskutečnilo v Havaně mělo zaručit Kolumbii uvolnění od takřka padesát let trvající občanské války a povstalcům na oplátku umožnilo řádné zapojení do politického života. Neznalému pozorovateli by se vše jevilo jako nádherný příklad vyřešení dlouhého konfliktu, kdyby nebylo následujících událostí.

Po vystoupení představitelů FARC z ilegality se značná část z nich zapojila do politického života Kolumbie. Toto veřejné vystoupení bylo kritizováno po celém světě zejména levicovými organizacemi, které v tom viděly ohrožení samotných představitelů opozice. Tato kritika se ukázala být oprávněná zejména po té, co předchozího prezidenta Kolumbie Juana Manuela Santose vystřídal v úřadu současný prezident Iván Duque Márquez. Za vlády nového prezidenta se masově rozšířily vraždy opozičních předáků. Zdaleka se však nejedná jen o představitele bývalého FARCu.

Počet zabitých představitelů opozice se k dnešnímu dni začíná přibližovat pěti stovkám. Kolumbijský prezident Iván Duque tvrdí, že ze 126 vyšetřených případů vražd prý má většinu na svědomí nějaká teroristická banda a jmenuje velmi nesourodý výčet organizací, jako Clan del Golfo, Los Pelusos, el ELN, Los Caparrapos a jiné. Mnozí opoziční političtí aktivisté v tom vidí podvod a vybízejí k návratu FARCu k ozbrojenému odporu. Kolumbie se tím opět přibližuje k občanské válce. To vše se děje v době, kdy Kolumbie zinscenovala několik provokací na hranici s Venezuelou. Tam byly natočené pseudodokumentární záběry zinscenovaných uprchlických vln z Venezuely. Ve stejném čase se v Kolumbii potýkají ozbrojené síly Kolumbie s menšími oddíly bývalého FARCu, které se v roce 2016 nepodvolily dohodě s vládou. Jenomže zabití aktivisté uvádění Kolumbijskou vládou jako teroristé nejsou členy FARCu. Mezi zabitými byli poznáni i běžní studentští aktivisté a je důvodné podezření, že do vojenských uniforem byli převlečeni až posmrtně. Prezident Kolumbie zásahy zdůvodňuje prevencí toho, aby se Kolumbie nedostala do situace, v jaké je nyní Venezuela. Venezuelskou situaci pak dokumentuje zinscenovanými již zmíněnými záběry z Venezuelské hranice. Všechny tyto záležitosti jsou evidentně propojené a takříkajíc uvařené ve stejné kuchyni.

Na systematické vyvražďování představitelů opozice upozorňují aktivisté v Paříži. Jedná se především o kolumbijské rezidenty ve Francii, kteří již od konce března provádí veřejná informační setkání v ulicích Paříže a na 4.duben 2019 naplánovali zahájení pochodu směrem k Haagu, kde podají žalobu týkající se výše popsané problematiky masového mizení opozice. Do problematiky je zapojena i řada veřejných činitelů, jako například zástupce vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Kolumbii Alberto Brunori. Podle rady pro lidská práva je ze zavražděných jen asi čtvrtina bývalých příslušníků FARC. To nasvědčuje faktu, že se v Kolumbii jedná o systémové vyvražďování veškeré opozice. Nevládní organizace „Somos defensores“ navíc uvádí, že 91,4% případů, které se dostaly k soudu, zůstaly nepotrestány.

Závěrem: V médiích euroamerické zóny je prakticky ticho v problematice kolumbijské politiky. Přitom Kolumbie představuje hlavní opětný bod USA při ovládání latinskoamerického prostoru. Zatímco na internetu denně čteme propagandistické články o tom, jak se masově emigruje z totalitní Venezuely, tak o skutečnostech a původu těchto dezinformací se nedozvíme nic. Je třeba nadále sledovat situaci kolem kolumbijského vyvražďování opozice a předávat informace dále. Spojené státy americké mají podobných „projektů“ rozjetých po světě více. Vedle Venezuely a Kolumbie jsou to například Sýrie, Ukrajina, nebo Irák. Mlčením dáváme takovému jednání zelenou.

Ctirad Musil pre DAV DVA

Odoberajte prehľadný sumár článkov - 1x týždenne

Zdieľaj tento článok:

One thought on “V Haagu bude podána žaloba za systematické vyvražďování představitelů kolumbijské opozice. Hlavním podezřelým je sám kolumbijský prezident

  • 4. apríla 2019 at 11:00
    Permalink

    No áno, pravá tvár demoKRACIE: vyvraždiť ľavičiarov.

    PRAVDA chodí po svete,
    na ulici žobre,
    KLAMSTVO sedí za stolom,
    klamstvo sa má dobre.

    Reply

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *