V Haagu bude podána žaloba za systematické vyvražďování představitelů kolumbijské opozice. Hlavním podezřelým je sám kolumbijský prezident

Ve čtvrtek 4.dubna vyrazil z Paříže protestní pochod kolumbijských opozičních aktivistů směrem na Haag. Samotný pochod je spíše jen symbolickou aktivitou a je doprovázen mnoha veřejnými proklamacemi, kulturními akcemi a jinými aktivitami, které mají upozornit na systematické vybíjení vedoucích představitelů kolumbijské opozice. Cílem celé akce je nakonec podat u mezinárodního trestního soudu v Haagu k této věci žalobu. Zavražděných politických činitelů je již několik set a většina vražd se udála od nástupu současného kolumbijského prezidenta Ivána Duque Márqueze do úřadu 7. srpna 2018.

Celá záležitost má počátky již před takřka třemi lety, kdy bylo v létě roku 2016 dojednáno ukončení ozbrojeného konfliktu mezi kolumbijskou vládou a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie známými pod zkratkou FARC. Jednání, které se uskutečnilo v Havaně mělo zaručit Kolumbii uvolnění od takřka padesát let trvající občanské války a povstalcům na oplátku umožnilo řádné zapojení do politického života. Neznalému pozorovateli by se vše jevilo jako nádherný příklad vyřešení dlouhého konfliktu, kdyby nebylo následujících událostí.

Po vystoupení představitelů FARC z ilegality se značná část z nich zapojila do politického života Kolumbie. Toto veřejné vystoupení bylo kritizováno po celém světě zejména levicovými organizacemi, které v tom viděly ohrožení samotných představitelů opozice. Tato kritika se ukázala být oprávněná zejména po té, co předchozího prezidenta Kolumbie Juana Manuela Santose vystřídal v úřadu současný prezident Iván Duque Márquez. Za vlády nového prezidenta se masově rozšířily vraždy opozičních předáků. Zdaleka se však nejedná jen o představitele bývalého FARCu.

Počet zabitých představitelů opozice se k dnešnímu dni začíná přibližovat pěti stovkám. Kolumbijský prezident Iván Duque tvrdí, že ze 126 vyšetřených případů vražd prý má většinu na svědomí nějaká teroristická banda a jmenuje velmi nesourodý výčet organizací, jako Clan del Golfo, Los Pelusos, el ELN, Los Caparrapos a jiné. Mnozí opoziční političtí aktivisté v tom vidí podvod a vybízejí k návratu FARCu k ozbrojenému odporu. Kolumbie se tím opět přibližuje k občanské válce. To vše se děje v době, kdy Kolumbie zinscenovala několik provokací na hranici s Venezuelou. Tam byly natočené pseudodokumentární záběry zinscenovaných uprchlických vln z Venezuely. Ve stejném čase se v Kolumbii potýkají ozbrojené síly Kolumbie s menšími oddíly bývalého FARCu, které se v roce 2016 nepodvolily dohodě s vládou. Jenomže zabití aktivisté uvádění Kolumbijskou vládou jako teroristé nejsou členy FARCu. Mezi zabitými byli poznáni i běžní studentští aktivisté a je důvodné podezření, že do vojenských uniforem byli převlečeni až posmrtně. Prezident Kolumbie zásahy zdůvodňuje prevencí toho, aby se Kolumbie nedostala do situace, v jaké je nyní Venezuela. Venezuelskou situaci pak dokumentuje zinscenovanými již zmíněnými záběry z Venezuelské hranice. Všechny tyto záležitosti jsou evidentně propojené a takříkajíc uvařené ve stejné kuchyni.

Na systematické vyvražďování představitelů opozice upozorňují aktivisté v Paříži. Jedná se především o kolumbijské rezidenty ve Francii, kteří již od konce března provádí veřejná informační setkání v ulicích Paříže a na 4.duben 2019 naplánovali zahájení pochodu směrem k Haagu, kde podají žalobu týkající se výše popsané problematiky masového mizení opozice. Do problematiky je zapojena i řada veřejných činitelů, jako například zástupce vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Kolumbii Alberto Brunori. Podle rady pro lidská práva je ze zavražděných jen asi čtvrtina bývalých příslušníků FARC. To nasvědčuje faktu, že se v Kolumbii jedná o systémové vyvražďování veškeré opozice. Nevládní organizace „Somos defensores“ navíc uvádí, že 91,4% případů, které se dostaly k soudu, zůstaly nepotrestány.

Závěrem: V médiích euroamerické zóny je prakticky ticho v problematice kolumbijské politiky. Přitom Kolumbie představuje hlavní opětný bod USA při ovládání latinskoamerického prostoru. Zatímco na internetu denně čteme propagandistické články o tom, jak se masově emigruje z totalitní Venezuely, tak o skutečnostech a původu těchto dezinformací se nedozvíme nic. Je třeba nadále sledovat situaci kolem kolumbijského vyvražďování opozice a předávat informace dále. Spojené státy americké mají podobných „projektů“ rozjetých po světě více. Vedle Venezuely a Kolumbie jsou to například Sýrie, Ukrajina, nebo Irák. Mlčením dáváme takovému jednání zelenou.

Ctirad Musil pre DAV DVA

PODPORTE nezávislé médium.

Všetok obsah na tejto stránke je bezplatný. Vaša podpora bude použitá na propagáciu stránky, aby sa o nej dozvedelo čo najviac ľudí.
Aj malá čiastka dostatočne pomôže.

Odoberajte prehľadný sumár článkov - 1x týždenne


One thought on “V Haagu bude podána žaloba za systematické vyvražďování představitelů kolumbijské opozice. Hlavním podezřelým je sám kolumbijský prezident

  • 4. apríla 2019 at 11:00
    Permalink

    No áno, pravá tvár demoKRACIE: vyvraždiť ľavičiarov.

    PRAVDA chodí po svete,
    na ulici žobre,
    KLAMSTVO sedí za stolom,
    klamstvo sa má dobre.

    Reply

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Prepošlite článok emailom
%d blogerom sa páči toto: