Vážení priaznivci DAV-u DVA
Väčšina našich čitateľov má silné sociálne cítenie a hlási sa k zdravému vlastenectvu. Čakajú nás zásadné politické udalosti - referendum o predčasných voľbách a následne zásadný boj o ďalších charakter našej spoločnosti.
V DAV-e DVA stojíme na Vašej strane. Pre pravidelných prispievateľov okrem iného pripravujeme aj špeciálne benefity: vypnutie reklamy, výrazné zľavy v e-shope INLIBRI, podielovú knihu a iné... Vernostný program zverejníme v apríli.
Ak chceme naďalej rásť, nebude to možné bez vybudovania silnej podpornej komunity. Staňte sa jej členom, pomôžte nám v tomto úsilí tým, že budete pravidelne finančne podporovať DAV DVA.
Podporte nás pravidelnou sumou, 4, 6, alebo 10 a viac eur mesačne..
Číslo účtu: IBAN: SK72 8330 0000 0028 0108 6712
Žijeme v době vrcholného kapitalismu. Jsme si plně vědomi, že prakticky nic není neměnné. Od expanze kosmu, přes biologické principy evoluce až po historii lidské společnosti prochází vše vývojem. Bylo by tedy naivní si myslet, že kapitalismus je zde navždy. Otázkou je jen na jak dlouho a co bude po něm. Ve dvacátém století jsme si zvykli za jedinou variantu postkapitalismu uvažovat socialismus. Známe i jiné, více či méně příbuzné směry, například anarchismus. Popíšeme si však, že velmi reálnou postkapitalistickou formací může být něco, co je nejpodobnější feudalismu. Důležité pak je to, že znaky feudální společnosti nesou vrcholné struktury naší civilizace již dnes a postupem doby se prohlubují.
Co bude po kapitalismu? Abychom mohli vytvářet aspoň hypotetické odpovědi, tak si musíme nejdříve položit několik dalších otázek. Co je to kapitalismus a jak vznikl? Je feudalismus mrtvý, tedy definitivně historicky překonaný? Je kapitalismus samostatnou ekonomickou formací, nebo jen produktem nepovedené protifeudální revoluce, která skončila principiálně nestabilním kompromisem mezi feudalismem a socialismem (komunismem, anarchismem atd.)?
Co je to kapitalismus můžeme citovat z Wikipedie: „Je to ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a jsou provozovány v prostředí tržní ekonomiky za účelem dosažení zisku. Akumulací části zisku vzniká kapitál, který je znovu investován do výroby za účelem navýšení zisku.“ Můžeme diskutovat o detailech této definice, ale celkově se dá říct, že kapitalismus vytváří hodnoty, aby je použil k ještě většímu vytváření hodnot. Je tedy expanzivní a to ne z důvodu osobního chtíče nějaké osoby, ale z důvodů matematické logiky této ekonomické formace.
Feudalismus je ekonomický systém lenních vztahů. Léno (latinsky benefitium, nebo feudum, proto feudalismus), je trvalé, nebo dlouhodobé právo užívat majetek cizí osoby (ve středověku většinou panovníka), za předpokladu protislužby, kterou mohla být vojenská pomoc, ale i jiná, například finanční, či pracovní protislužba. Z právního pohledu kapitalismu se jedná vlastně o dlouhodobý pronájem. Léno se mohlo přepouštět dále po společenském žebříčku směrem dolů, tedy od krále k vévodům, knížatům a baronům, ti dále k zemanům a nižší nobilitě a ti až k svobodným lidem bez šlechtického titulu. Jako rozdíl proti kapitalistickým vztahům se zde uvádí přísaha věrnosti, což je ve skutečnosti rozdíl velmi diskutabilní. Lenní vztah byl často vyšší šlechtou na nižší vynucený a přísaha byla tedy srovnatelná se smluvním vztahem. Naproti tomu v kapitalismu je oddanost firmě zvláště v asijských zemích společensky zcela analogická feudální věrnosti.
Oba systémy mají svou vykořisťovanou sílu: nevolníky ve feudalismu a zaměstnance v kapitalismu. Jejich právní pozice je velmi rozdílná. Oba systémy nadále různou měrou využívají práci otroků. V ČR je odhad počtu otroků 37 900, na Slovensku 19 500 (data z Global Slavery Index), jedná se však pouze o otroky na území státu. Produkty práce podstatně většího počtu otroků proudí do našich zemí většinou ze zahraničí. Moderní otroctví je tedy dislokované, což je jen formální rozdíl proti starověku. Problematika novodobého otroctví však není předmětem tohoto článku.
Feudalismus jsme si zvykli vnímat jako agrární systém pronájmu půdy. To je však zavádějící pohled. Půda byla podstatou feudalismu jen proto, že tehdejší technologie vyžadovaly zapojení maximálního počtu pracujících do zemědělství. Feudem však zcela samozřejmě byla i těžební činnost, manufakturní práva (od pivovarnictví až po hutní výrobu), právo obchodu a trhu, právo nosit titul, právo držet armádu atd. Na rozdíl od kapitalismu však feudum (léno, beneficium) jasně určovalo i objem činnosti. Nejednalo se o svobodný trh. Feudalismus se tím na rozdíl od kapitalismu jeví jako stabilní ekonomický systém. Nepotřebuje expandovat k tomu, aby se udržel v běhu. Krize feudální společnosti vznikaly vinou klimatických změn, náboženských střetů, vrtochů nejmocnějších elit, ale nikoliv z důvodů krize z nadvýroby, kterou známe z prostředí kapitalismu.
Velká francouzská buržoazní revoluce přinesla pád klasického feudalismu svržením krále a nastolením volené vlády. To se ještě několikrát změnilo a Francie se sérií revolucí krvavě prodírá celým 19 stoletím od napoleonských válek přes, povstání v letech 1830, 1848 až k Pařížské komuně v roce 1871. Postupně se rozvolňoval trh. Ostatní země Evropy to volně následovaly. V Rakouském císařství nejprve patenty Josefa II, po té revoluční roky 1848, dále 1868 a nakonec rozpadem Rakouska-Uherska. Císař Josef II nechal rušit světské majetky církví, po roce 1868 se parcelovaly velkostatky a po vzniku republiky se statky ještě zmenšovaly. Jednalo se zejména o zákon o zabrání velkého majetku pozemkového 215/1919 Sb. A další pomocné zákony 32/1918, 318/1919, 166/1920, 329/1920. Je řeč o více než 4 milionech hektarů ploch. Celý tento proces rozvolňoval trh a nahrazoval šlechtu novou třídou buržoazie. Prvorepublikové nařízení o parcelaci velkostatků bylo provedeno do války sotva z poloviny a dokončeno bylo až ke konci 50 let, takže značná část znárodnění připisovaná komunistům vznikla ve skutečnosti z nařízení masarykovské první republiky ještě před vznikem KSČ v roce 1921. Komunisté později snížili velikost soukromě vlastnitelné půdy ze 150 ha povolených za první republiky na pouhých 8 ha. Tím se ještě více zvyšovala obchodovatelnost půdy, která dříve byla ze zákona nedělitelná. Socialismus však zarazil masivní obchodování s půdou. Dnešní trend je přesně opačný. Objevují se skupovatelé půdy, kteří si nechávají platit rentu z užívání ploch. Vracíme se tím tedy před rok 1918, možná dokonce před rok 1868 a to zcela v souladu se současnými zákony. Objevují se dříve nepředstavitelné zákony a vyhlášky, jako například daň z deště prosazovaná v Polsku, nebo daň z blízkosti tramvajové zastávky diskutovaná od roku 2012 v Praze.
Historicky zcela unikátní vlastností kapitalismu je fakt, že kapitalismus je hospodářsky na vzestupu jen tehdy, když expanduje. Od jakýchkoliv jiných systémů se kapitalismus liší tím, že pokud přestane růst, tak upadá. Není schopen vyváženého rozpočtu. Stabilita je vlastně považována za stagnaci a tím počátek krize. I jen lokální vyčerpání možností expanze vytváří snahu o únik z kapitalistického systému a to dopředu (socialismus) i dozadu (feudalismus). Mluvíme samozřejmě o situaci, kdy kapitalismus vyčerpal i krajní silové prostředky včetně rekčních směrů jako je fašismus a vyhlazovací války. Příkladem malého lokálního k návratu k feudálním vztahům jsou například baťovy domky a vůbec celý Zlín, Partizánske (Baťovany), Svit atd. Dělník zaměstnaný u Baťova koncernu byl v typicky feudálním postavení. Musel nakupovat v Baťových obchodech, bydlel v baťových domcích za velmi striktně stanovených podmínek včetně kontroly volnočasové aktivity zaměstnance. Typicky to vidíme například dnes ve zdravotnictví, kde se lékaři atestační průprava umožňuje na základě stabilizační smlouvy, která neumožňuje volný pohyb takového vazala. Je to zcela typický příklad feudálního vztahu v dnešní době.
Buržoazie v průběhu 20 století obsazovala celý svět. Kapitalistický ekonomický systém zaostával v rozvoji jen v Africe a byl vytěsněn ze zemí socialistického bloku. Původní očekávání těžké krize na konci 90 let se rozptýlilo proražením do zemí socialistického tábora, což krizi oddálilo o deset let a přineslo obrovskou expanzi nových technologií a zvětšilo ekonomickou sílu západního jádra kapitalismu.
Po krizi 2008 již dochází možnosti kam expandovat. Liberální kapitalismus abseduje již jen z Buthanu, severní Koreji, částečně v Iránu a na Kubě. Tím možnosti expanze končí. Došly feudální země, bývalý socialistický blok již dává jen malý potenciál pro expanzi a zůstává jen válečné rozbíjení zemí, které nejsou pod přímou nadvládou USA/EU, to jsou například Libye, Sýrie, Irák, nebo Ukrajina. Vytváří se uměle konflikty, nové útočné kvaziideologie jako islamismus, boj s „kulturním neomarxismem“ a jiné umělotiny. Vzniká enormní tlak na válčení s kýmkoliv, nebo únik do jiného systému.
První možností, jak obnovit expanzi, je konflikt velkých mocností proti Rusku, případně Číně, Iránu a jiným dnes již poměrně dobře vyzbrojeným státům. Druhou variantou je únik do jiných systémů, který stejně nastane i po válečném řešení, pouze s časovým oddálením. Nabízí se dvě možnosti. První je socialismus, nebo jiná nová varianta hospodaření, která nepotřebuje trvalou ekonomickou expanzi ke své stabilitě a jejímž aspoň formálním cílem je zrušení třídních rozporů. Druhou možností je návrat do jistot feudální společnosti, tedy tisíciletím osvědčené stabilní společnosti se zachováním, nebo i prohloubením třídní společnosti.
První, tedy socialistická varianta je předmětem bezpočtu filosofických, ekonomických a politologických děl, jejichž rozbor není předmětem tohoto článku. I když je kapitalismus v tržním prostředí velmi vynalézavý, tak jeho konec je dán již výše nastíněným faktem tržního prostoru omezeného populací zeměkoule. Expanze do vesmíru nemá smysl, protože na Marsu nebo Venuši nikdo nenakupuje. S celosvětovým vyčerpáním kupní síly, kdy už nepomáhá ani inflace a snižování kvality výroby, ani reklamní fanatizace celého lidstva a dokonce ani války, je nutné hledat stabilní náhradu tržní ekonomiky. Nemá-li to jít cestou zmíněného zrušení třídně založené společnosti, pak je ekonomika založená na vzájemném vazalství jedinou cestou.
Všimněme si, jak současní političtí činitelé hájící zájmy klasického kapitalismu paradoxně začínají splývat s tradičními představiteli levice či obhájci socialistických myšlenek. Představitelé kapitalismu se začínají rozdělovat na jakési nepopsatelně vysoké osoby (světové elity, globální prediktor, 20 rodin, které řídí svět atd) a klasické „malé“ kapitalisty typu Klaus, nebo Babiš. Klaus v posledních letech mnohokrát vyšel na veřejnost s překvapivě prolidovými prohlášeními, kdy například obhajoval právo občana na nákup tradičních žárovek a naopak levice (KSČM) se začíná zastávat prakticky každého, kdo působí na našem malém dvorku. Nejprve si do programu dávali živnostníky, nyní střední podnikatele a pomalu podporují jakýkoliv kapitál, pokud je český. Jde vlastně o jakýsi politický návrat k velké francouzské buržoazní revoluci, kde buržoazie spolu s představiteli levice stáli na jedné straně barikády proti feudálům.
Všimněme si, že se začíná objevovat už nejen boj levice s kapitalismem, ale i boj tradičních kapitalistů (liberálů i konzervativců) s novodobým feudálním řádem. Typickými ukázkami jsou antimonopolní opatření, nebo snaha dát ledacos do volného užívání, což vidíváme často u software. Levice ztrácí témata a upíná se k boji s čím dál většími nesmysly.
Tradiční kapitalistický systém se svou investicí a zisku z nadhodnoty zde již není jako progresivní, ale defenzivní systém bránící se něčemu dosud nepojmenovanému, co díky nepojmenovanosti označujeme za nejvyšší stádium kapitalismu, tedy globalizaci. Te to však správná terminologie? Bude to po konečném zglobalizování celé planety ještě kapitalismus? Jak bude vypadat tento nový „postkapitalismus“ až dokoná globalizaci, čili až nebude žádná nekapitalistická země a nebude s kým válčit a expanze nebude možná, protože nebude kam?
První fází kapitalismu je sycení trhu. Druhá fáze, kdy kapitalismus narazí na vysycenost trhu, je nikoliv hledání děr na trhu (to je součást první fáze), ale vymýšlení umělých důvodů k prodeji. Příležitost prodat se nehledá, ale vytváří. Když už nešlo prodávat žentoury, tak se lidem vnutila elektřina, kterou tehdy nepotřebovali. Móda se stala velkým nástrojem na vytváření nereálných potřeb. Když už i to selhává, tak se jde na programované snižování kvality. Tím se vynucuje opakovaný nákup stejné věci. Hlavní hybnou silou kapitalismu 21 století je inflace a nekvalitní výroba. S vyčerpáváním možností se sahá k stále silovějším prostředkům. Má to však jeden háček. Mrtvý zákazník už nic nekoupí. Bombardování jadernými bombami tedy kapitalismus nezachrání.
Čím dál tím více megakapitalistických subjektů se začíná přeorientovávat na nájemní vztahy, u kterých je stále složitější takový vztah zrušit. S podniky, jejichž vlastnictví je zcela zamlžené v neproniknutelné houšti dceřiných firem, které jsou si vzájemně zřizovateli, kdy část firmy nakupuje části jiných firem. Majitel v podobě fyzicky existujícího člověka je čím dál tím hůře dohledatelný a přitom firmu ovládají lobbisté, kteří nejsou ani její majitelé ani zaměstnanci. Na zemědělské půdě stále méně často pracuje její vlastník. Stejně je to s lesy, nebo jinými plochami.
Z pohledu jednotlivého člověka je útěk do feudalismu nevědomým útěkem před liberálním kapitalismem. Celý kapitalismus je prošpikován propagačními hesly o svobodě. Realita trhu však přinesla stav, kdy lidé už mají dost svobody lhaní, svobody kradení, svobody zabíjení, svobody manipulace atd. Zkuste se jen zamyslet nad reklamami, které nás mají popohánět k větší koupěchtivosti: oplatky jsou stále křupavější a jar rozpustí stále více špíny. Logicky to asi znamená, že před dvaceti lety byl oplatek měkký jako žvýkačka a dnes je nejspíš ze skla, zatímco jar před dvaceti lety neumyl nic a dnes rozpustí špínu i s talířem. V televizi už vše řve tak, že silněji není kam jít. Mimozemšťana z Alzy se už lidé bojí víc, než imigrantů. Lidé jsou přehlceni naprosto všeho. Hledají klid v nějakém řádu a to feudalismus z naivního pohledu poskytuje. Všimněme si, jak dobře funguje ve volbách představa, že zvolení bohatého člověka za poslance zaručuje jeho čestnost, protože když je bohatý, tak už přece nepotřebuje krást. Tato neskutečně primitivní chyba a nepochopení kapitalistických principů dává šanci tzv. oligarchům. V České republice se tak kapitalismus posunul od Klausovské mafiánské éry k Babišově oligarchii, která je feudalizaci o něco blíže. Z celosvětového hlediska je však i Babiš tak malý, jako venkovský zeman proti uherskému králi.
V historii se ekonomické a ruku v ruce s tím i politické formace stále pohybovaly mezi dvěma systémy. Jeden je přísně vazalský k panovníkovi a druhý je kolektivně tvůrčí. Tímto politickým oscilátorem je prošpikována historie lidstva od Sumeru až po Microsoft. Kdo nevěří, ať si přečte znění zákoníku krále Urnamua z 21 století př.n.l. a srovná jej s o tři století mladším Chamurapiho zákoníkem. Tyto dva zákoníky a jimi upravované společnosti patřily k navazujícím kulturám na stejném místě a přesto se od sebe liší podobně, jako modení Německo od Svaté říše římské národa německého. Poměr počtu otroků k svobodným občanům byl například ve starověkém Římě podobný, jako dnes v globalizovaném světě. Jen už nemáme otroky doma na dvorku, ale bezpečně vzdálené v Indonesii, nebo na Filipínách a jejich práci k nám dopraví letadlo. Římský občan byl podobně svobodný, jako dnes Český občan bez ohledu na hmotné statky a ukrajinský nebo rumunský otrok ve fabrice to nemá o moc jiné, než ten římský. Rozdíl je snad jen kosmetický, protože římský otrok mohl skončit roztrhaný lvem v aréně, zatímco dnešního Rumuna mohou novodobí otrokáři rozebrat na orgány. V konečném důsledku rozdíl nevelký. Nakonec však Římané zvolili přerod republiky v císařství a po rozpadu Říma na království. Tím se původní svobodný Římský občan stal nevolníkem. To není regres. To je prostě jen pohyb kyvadla dějin tam, kde bylo už několikrát. Takových přechylování sem a tam bylo více a vidíme je i u Evropě velmi vzdálených historických civilizací. Jen frekvence takových změn se různí.
Je tedy otázkou, jak se postavit ke spontánním postkapitalistickým tendencím z pohledu levice. Zda například uvědomění si těchto feudalizačních trendů může napomoci k jejich cílenému odchýlení k socialistickým formacím.
MUDr. Ctirad Musil
Pán Musil, výborný pohľad na dejiny spoločnosti, vidím to podobne…
Spoločnosť sa od čias Sargona Akkadského veľmi nezmenila…
Osobne si myslím, že žijeme v období zvláštnej formy novofeudalizmu…
Na slovensku nemáme žiadny kapitalizmus
máme tu politikov ktorí slúžia oligarchom
máme oligarchov rovnako ako ich majú na ukrajine alebo v rusku
politici pomáhajú oligarchom kšeftovať a kryjú ich pred zásahmi štátnych orgánov
neplatím ústava, zákony… nič
žiadna rovnosť pred zákonom
Vláda naliala OLIGARCHOM a zahraničným investorom miliardy a potom „naviezla“
cudzincov srbov, rumunov, ukrajincov ako novodobých otrokov
oni majú ukázať = aj za také malé platy nám tu makajú cudzinci snažte sa aj vy
treba DOOKOLA voliť tých istých prisluhovačov a pomocníkov OLIGARCHOV
prečo?
to dobre vystihol Ladislav Novomeský
„Nerozumeli ste azda doslovne storočnej slovenčine Štúrovej? Táto najjasnejšia hlava, hovorí v podstate toto: Najlepšie sa zdiera a vykorisťuje ľud nevedomý a zaostalý…“
a podotknem pre Jáána – nemáme tu kapitalizmus? A čo sú to tí OLIGARCHOVIA? Ak vlastnia majetok a monopolne ovládajú výrobu a ťažia z vlastníctva zisky, to je oligarchia…alebo aké že to máme dnes v 2018 definície tých oligarchov? Preboha….niekomu tu chýba vzdelanie
K článku MUDr.Musila – všetko sa môže stať. Aj vojna, ktorej sa nepodarí byť tak zničujúcou aby zahubila celú planétu a bude to iba tragédia ľudstva, že sa vrátime až kamsi pred obdobie faraónov. Môže byť aj feudalizmus, ak sa mocenský status a autorita „mocnára“ prenesie do „osvietenského kráľa“ (panovníka – ako rád uvádza vedec P.Staněk) a tu sa len treba báť, kedy „zhasne“ to osvietenstvo …dá sa predvídať, že „kráľ rozdelí svetové panstvo na léna spravované gubernátormi“ a to na vyššej technologickej úrovni, ktorá pôvodne mala doviesť ľudstvo k všeľudovému vlastníctvu a rovnosti v bohatstve.
Nakoniec, v sci-fi filmoch o Hviezdnych vojnách to mladé generácie už prijímajú ako „hotovú vec“….a trilógia spisovateľa I.Asimova Nadácia a Riša už hovorí o celogalaktickom ovládnutí kde ľudstvo žije na planétach s feudálnym zriadením a obas nejaká planéta má „starostov“ ktorí boli kedysi volení v nejakej demokracii…
Vráťme sa ale späť do reality: a aj ten českej a slovenskej reality: My, naše národy nie sú tak vybavené a veľké, aby mohli patriť k mocným sveta – takže ak chceme prežiť ako národy, ak chceme tu v týchto územiach Slovenska, Moravy a Čiech zachovať fungujúcu spoločnosť, potom si radšej zachovajme tú rovinu „starostov“ a teda ľuďmi voliteľných správcov spoločnosti kde žijeme. Lebo technológie majú zlú vlastnosť, pán doktor, to hovorím ako ekonóm a národohospodár – technológie ZASTARÁVAJÚ – ono tie výrobné prostriedky majú životnosť a potrebujú sa neustále obnovovať – ale ak sa ľudstvo zredukuje na feudálnych panovníkov a ich poddaných – nebude mať KTO obnovovať technológie a posúvať výrobné sily ďalej – alebo ich obnovovať. Stalo sa tak vyhynutým civilizáciám v Kambodží (vodná civilizácia), stalo sa tak asi Mayom, asi aj tá bájna Atlantská civilizácia známa iba z legiend a mnohé ďalšie, i keď s vyspelými technológiami, sa rozpadli.
Každý vývoj technológií určujú výrobné vzťahy – a to sú vzťahy v hospodárstve medzi ľuďmi a medzi spoločenstvami, vzťahy „vo vnútri“ spoločnosti, teda ako sa rozdeľuje bohatstvo ktoré sa vyprodukuje a kto VLASTNÍ výrobné sily a teda technológie… vždy som so záujmom čítal Asimova a pozeral na Hviezdne vojny – ale vlastníctvom sa tam nik nezaoberal – BOLO TO TABU.
Preto je nádej – ak sa podarí dosiahnuť, že vlastníctvo bude vo výrobe a v technológiách všeľudové a teda CELOSPOLOČENSKÉ (pochybujem, že sa dosiahne komunizmus typu „celoplanetárne“), potom existuje šanca rozdeľovať aj výsledky hospodárenia a teda bohatstvo spravodlivo – (nie, nehovorím že rovnostársky!) a tie dve ekonomické podmienky – celospoločenské vlastníctvo výrobných technológií a spravodlivé rozdeľovane hospodárskych výsledkov a bohatstva. to je vlastne SOCIALIZMUS.
No nie je to lepší smer ako ten feudalizmus?
Dovätok: „Varianty: První je socialismus, nebo jiná nová varianta hospodaření, která nepotřebuje trvalou ekonomickou expanzi ke své stabilitě“
… pán doktor medicíny, som rád že apelujete na fyziologickú podstatu nášho bytia a tou je pamäť- vďaka.
Pretože vďaka ovládnutiu výrobných síl a dobových technológií a princípu celospoločenského rozdeľovania hospodárskeho výsledku i bohatstva sa za tak krátke historické obdobie ľudstva, aké mal socializmus v podobe socialistickej ekonomiky, pozviechal v ZSSR z 1.svetovej vojny, ustál 2.svetovú vojnu (sotva do 75 rokov!) a napríklad naše národy český a slovenský za obdobie povedzme rátajme už ľudovodemokratickú fázu, teda od 1945, teda sotva 45 rokov, sa v hospodárstve národov dostali na úroveň, ktorú nikdy predtým nemali a nezažili. (Zabudnime prosím na antikomunistické žvástanie, tu sme na diskusii ľavicového webu DAVDVA.)
A od reštaurácie KAPITALIZMU uplynulo sotva 29 rokov, čo si treba uvedomiť, že v kapitalizme neprežila ani spoločná Československá republika, takéto to malo „trhacie“ následky na spoločnosť, čo ešte na masy ľudí….takže ak máme historickú pamäť, ktorú ale kapitalistické krajiny vo svete NEMAJÚ, neberme im to vajatavé hľadanie ciesť ako „osvietenský feudalizmus“ ale poctivo skúmajme, čo bolo v tých hospodárskych zásadách socializmu dobré, čo je použiteľné dnes a od rána a poďme to znova v Čechách a na Slovensku.
Poviem to ironicky – keď už budú celosvetovo nastoľované feudálne vzťahy, nech sme pripravení a nech tu máme radšej „starostov“ volených spoločenstvom rovnocenných občanov.
Súhlasím s Vami Kantor…
Jedinou našou záchranou je vrátiť sa k tomu, čo tu fungovalo.
Lenže… nazývam ich „mocní sveta“, urobia všetko pre to, aby takéto niečo nedopustili. Preto je u nás stále tá hysterická antikomunistická kampaň, aby prehlušili tých, ktorí v socializme žili a pamätajú si, ako to v skutočnosti bolo, preto mladým vymývajú mozgy…
Možno ste si všimli, že často píšem o tom, čo ste napísali aj Vy, že Slovensko sa v minulom „režime“ stalo z vojnou rozbitého a nehanbím sa napísať aj zaostalého agrárneho štátu, rozvinutým, sebestačným štátom…
Platila jednoduchá filozofia, ľudia vytvárali hodnoty pre celú spoločnosť a sami z toho profitovali.
Teraz platí tvrdý „individualizmus“ v skutočnosti egoizmus, kde ľudia pracujú nie pre spoločnosť, ale ani pre seba, ale pre blaho samozvanej elity a skúsim sa ta napísať veľmi slušne, parazitov, vykorisťovateľov a obabrávačov… Jeden z mojich blogerských priateľov nazval túto spoločnosť, prepáčte za výraz „Ojebland“ a mal pravdu, aj keď mu článok hneď zrušili, ani nie tak pre názov, ale kvôli tvrdej realite, ktorú v nej popísal…
Môžme hľadať rôzne cesty a smery napredovania, ale ani jeden nebude fungovať, ak nebudeme schopní pochopiť veľmi jednoduchú pravdu a tou je, že jeden človek toho sám veľa nezmôže, je len malou kvapôčkou v mori, ale to more sa skladá z miliónov takých kvapôčiek a má svoju silu :-)
Pán Musil napísal veľmi dobrý článok. Každý, kto sa histórii venuje aspoň okrajovo vie, akým spôsobom sa formovali mocenské zriadenie po celom svete a pretrvalo to doteraz, ale to je na viacero článkov.
Ale ešte pár myšlienok na záver. Často píšem o tom, že terajšia Západná civilizácie už dosiahla vrchol dekadentnosti a veľmi rýchlo padá… Tam, kde niečo zaniká, vzniká vždy niečo nové a možno aj my už budeme toho súčasťou, aj keď nás Západ neustále tlačí do vojny, po ktorej ak pár ľudí prežije, tak sa vrátia rovno na stromy, ak nejaké ostanú… Západná civilizácia padá aj na tom, na čom padli napr. Egyptská či Rímska ríša a tým je zotročovanie iných národov a veľký prílev „migrantov“, či otrokov, ktorí sa postupne premiešavali s pôvodným obyvateľstvom, ale aj ich počty rástli rýchlejšie ako počet pôvodného obyvateľstva, stačí sa pozrieť na situáciu v USA, tam je to najvypuklejšie.
Aby sme dokázali prežiť, mali by sme poučiť z minulosti…
„DOKONCE I ČSSR BYLA FEUDÁLNÍM STÁTEM“
To ve svém projevu v době VSR, tedy v době Velké smirkové revoluce, prohlásil ten hrdina, kterého si ÚV KSČM pozval na 10. sjezd letos v dubnu. Tento člověk nejenže podepsal jako premiér přelety bombardérů NATO nad územím ČR na jaře 1999, nejenže se vyjádřil, že komunisty netřeba zakazovat, protože oni prostě vymřou, ale také ještě vyřval před národem, že v ČSSR byli blbci horší než v Nepálu:
Hmm, vyzerá to tak, že sme boli feudálnym štátom. Že som si to nevšimla! Krásna ukážka toho, ako sa dajú zmanipulovať masy!
Tento prejav „dával“ Milouš Zemanú už na Letnské pláni v Prahe po 17.novembri 1989, teda priamo v novembri okolo 20., keď už mal PRÍSĽUB že ako mladý ekonóm -progrostik z akademického prostredia sa mu ujde FUNKCIA…a kto by čo pre FUNKCIU neurobil…bola to tam cháska: velil tomu na Progronstickom ústave vtedy Vattr Komárek -a ten kvôli kariére, kde mu slubovali FUNKCIU miestopredsedu vlády rečnil, že tu máme „byzantskú ekonomiku“, bol tam Vláďa Dlouhý, akademik s bankovou stážou, ktorý už potom ako minister vlády „zrušil RVHP“ lebo „my už budeme exportovať iba na Západ a trhy RVHP nepotrebujeme“ a bol tam aj taký „tichý hoch“, nenápadný brejlatý fúzkatý s takým subtilním projevem, který jenom špitnul, že „já bych si trouf dělat v té nové vládě ministra financí“ a to bolo .decembra 1989 a on ako AKADEMIK od kníh zrazu zistil, že má poskladať štátny rozpočet veľkého národohospodárskeho celku ČSSR a tak radšej vyhlásil rozpočtové provizorium…vtedy ešte nevedel o tzv.washingtonskom konsenze, ale pri prvej ceste do USA ho to „nabrífovali“ a domov sa už vrátil ako expert na privatizáciu, liberalizáciu a dereguláciu…
…ale čo to má SPOLOČNÉ S TOU TÉMOU čo je v článku, V. z M.?
REGRESE OD IMPERIALISMU K FEUDALISMU? NE. K FAŠISMU VŠAK ANO.
Pane doktore, srdečně Vás zdravím,
o to více, že jste ve stejné straně jako i já, navíc, působíte v sousedním okrese, milé. ) Když už jsme ve stejné straně, jen drobnou poznámku mi dovolte. Po volebních těžkých propadech loni a letos na podzim, jakož i po 10. sjezdu letos v dubnu, si myslím, že v ČR musí vzniknout zcela nová levic. strana v čele s lidmi, jako je JUDr. Richard Pokorný z plzeňské univerzity.
Právě v osobě Dr. Pokorného vidím skvělého předsedu nové levic. strany v České republice. Cesta KSČM je ve slepé větvi, poněvadž její ÚV naprosto nesnáší lidi pod 50 let věku, bohužel. Je to, podle mého přesvědčení, vysloveně zlý úmysl na pokyn z vyšších sfér vlivu. Již jsem to rozebíral v diskusi na jiná témata i zde na DAV-DVA, nebudu se k tomu vracet.
JUDr. R. Pokorný: https://www.ligsuniversity.cz/tutor/judr-bc-richard-pokorny-ph-d
Pane doktore, stručně k Vašemu článku. Hodnotím jej vysoce, mám na mysli zejména popis celkového stavu věcí. Je to výborné! Avšak na základě mých kontaktů s mými ruskými přáteli, na základě levic. a vlasteneckých ruských materiálů z pravoslavných zdrojů, jsem si naprosto jist, že stojíme na prahu celosvětové éry fašismu 21. století. Ovšem, ne ve smyslu Babího Jaru na okraji Kyjeva, soudobý kapitalismus s totální dominancí USA, je již natolik sofistikovaný, že ten fašismus zvládne i bez kulometů, ostnatých drátů lágrů a krvavých scén.
Jak? Skrze kreditní karty (nejednou jsem se na toto téma vyjádřil), tedy skrze bezhotovostní elektronický celoplanetární koncentrační tábor, jak se opakovaně vyjadřuje můj ideový idol, titán ruské ekonomické vědy, profesor Valentin Jurjevič Katasonov, doktor ekonomických věd RF. Česky ani slovensky se o jeho projevech a vědeckých pracech nedozvíte zhola nic. Proto uvedu poslední projev prof. Katasonova v originále:
PROF. KATASONOV (VEŘEJNÉ VYSTOUPENÍ ZE DNE 17.11.2018):
DIGITÁLNÍ EKONOMIKA – ELEKTRONICKÝ KONCENTRAČNÍ TÁBOR
POZNÁMKA K AUTOROVI ČLÁNKU
Pane doktore, jste lékař. Zaujalo mě zcela nedávno tohle:
https://www.stream.cz/adost/10028599-zamorena-puda-alarmujici-vysledky-testu-pudy-v-cesku?rss&dop-ab-variant=5&seq-no=1
Proč jsem to zmínil. Že by mě dost zajímalo, proč medicína jako celek, tedy i ministerstvo zdravotnictví, k tomuto svinstvu nezaujala ani to nejmenší stanovisko? A to i přesto, že DENNĚ MIZÍ V ČR 20 HEKTARŮ ORNÉ PŮDY!!!
ZDROJ
https://www.lidovky.cz/byznys/firmy-a-trhy/v-cesku-raketovou-rychlosti-mizi-orna-puda-rocne-7-500-hektaru.A150403_114958_firmy-trhy_ele
P.S.
Jsem krajně nemile překvapen, řekl bych spíše šokován, že tohle nezajímá ani levicové strany, KSČM jakbysmet… ((
Ja osobne vnímam článok tak trochu ako nesystémový , čo je vôbec charakteristické pre súčasnú ľavicu. Spoločenské systémy ako feudalizmus, kapitalizmus, socializmus – sú celistvými sociálnymi objektami a dostať takýto objekt na úroveň feudalizmu znamená pozmeniť, teda prakticky rozbiť celú jeho štruktúru – jeho technologickú, ekonomickú, sociálnu, duchovnú štruktúru. Návrat dozadu znamená rozbitie zložitejšej štruktúry na jednoduchšiu po všetkých stránkach.
Nejde mi o kritiku, ale skôr moje doplnenie, upresnenie niektorých sporných téz. Ak chceme, aby kapitalizmus ustúpil čím skôr do pozadia, mali by sme ho opisovať čo najobjektívnejšie.
Ako poznamenal aj p. Vašek, z kapitalizmu sa nemožno vrátiť do feudalizmu, veľká kríza kapitalizmu by ústila do fašizmu – krajnej podoby kapitalizmu, po ktorej kapitál siaha v dobe ohrozenia existencie kapitalizmu.
1. Návrat do feudalizmu by si vyžadoval totálne rozbitie civilizácie, rozbiť národné štáty na mestské štáty a teda aj mestskú ekonomiku. Feudálna ekonomika a spoločnosť je spoločnosť mestského, nie národného typu. Takýto scenár sa dá pripustiť jedine v prípade atómovej vojny a totálneho zničenia základov súčasnej civilizácie.
2. Vyžadoval by si zničenie priemyslu, všetkých motorov, áut, vrátenie k motyke, konskému pluhu a konskej sile namiesto motorov, nieto komunikačných, satelitných technológií, to všetko by muselo ísť preč. Žiadne autá, len kone. Feudálna ekonomika totiž bola založená na neslobodnej pracovnej sile, viazanej k pôde, obci, mestu. Ekonomika založená na priemyselných technológiách, nieto informačných, komunikačných si vyžaduje slobodnú pracovnú silu. A vyžaduje kvalifikovanú pracovnú silu, teda celý systém vzdelávania, školstva. Je známe, že jedným z ohraničení otrokárstva a nevoľníctva bolo rozbíjanie strojov otrokmi, strojová ekonomika, vyspelé technológie nemôže jednoducho fungovať na neslobodnom pracovníkovi. Môžete toho pracovníka ovládať duchovne, mediálne, tak, ako to opísal p. Vašek, ale on sa musí cítiť fyzicky slobodný a ak sa rozhodne z firmy odísť, tak odíde. Súčasná digitálna ekonomika nemôže fungovať ani na slabo vzdelanom pracovníkovi klasického kapitalizmu 19.st., na masovej negramotnosti. Až v socialistickej ére väčšina obyvateľstva sa naučila čítať a písať.
3. Podobne je to s tovarovo-peňažnými vzťahmi, feudalizmus je založený ešte v rozhodujúcej miere na naturálnej tovarovej výmene, musel by byť zrušený súčasný finančný, bankový, peňažný systém.
Nejako nám súčasná ľavica nechápe význam ekonomických a sociálnych väzieb pre fungovanie systému, to vidieť aj na laických predstavách ľavice o tom, že sa z integrovaného a globálneho prostredia vrátime do plne národného.
4. Nežijeme v dobe vrcholného kapitalizmu. Ale v dobe vrcholného rozkladu a krízy post-klasického kapitalizmu. Kde tu niekto, prosím, vidí vrchol kapitalizmu, ja žasnem nad takouto fascináciou ľavice kapitalizmom. To potom kľudne môžeme hovoriť aj o dobe vrcholného kmeňového života, veď tu už 5200 rokov za hranicami prvobytnej spoločnosti prežívajú rozvinuté prvobytné spoločenstvá Polynézanov, Indiánov, Eskimákov, Aborigénov, ap. Alebo za dobu vrcholného feudalizmu, ak sa pozrieme na bohatstvo a vplyv súčasnej Saudskej Arábie, že sa ju neodváži nikto trestať a sankcionovať. Možno sankcionovať bohaté kapitalistické krajiny, socialistickú Čínu, ale nemožno sankcionovať feudálnu Saudskú Arábiu.
5. Manufaktúra a slobodný obchod nie sú súčasťou feudalizmu, ale kapitalizmu, jeho prvou formou (ak nerátame faktorský systém). Manufaktúra znamená prekonanie cechových obmedzení, dáva priestor ekonomickému rastu a premene na veľké továrne.
6. Pripisovať krízu feudalizmu klimatickým zmenám a krízu kapitalizmu ekonomickým znamená, že ide o systémy z úplne iného vesmíru. Všetky spoločenské systémy sa vyvíjajú podľa rovnakého programu, ktorý sa len postupne zdokonaľuje.
Aký stabilný systém feudalizmu, on takisto musel expandovať. Jeho prvá globálna kríza v polovici 14. st. je dôsledkom jeho sociálno-ekonomického rozkladu, aj kríz z nadvýroby, aj keď ich nemáme zaznamenané, nie klimatických zmien. Klimatické zmeny mohli mať vplyv na prvobytného človeka, najmä v jeho prvej podobe, ale nie na zložitejšiu sociálnu štruktúru, akú predstavuje už aj feudalizmus. Ani otrokársky systém nepadol pod prírodným tlakom, ale pod ekonomickým tlakom, potrebou uvoľniť priestor ekonomickému rastu.
7. Pokladať kapitalizmus za jediný expandujúci systém je problémové. Za čo potom možno pokladať expanziu otrokárskej Rímskej ríše do celej Európy, na britské ostrovy, do Afriky a Ázie? Za čo možno pokladať expanziu socialistickej Číny prostredníctvom projektu Novej hodvábnej cesty, kedy si buduje masívnymi investíciami cez Jedno pásmo, jedna cesta prepojenie na Európu, Afriku a preniká aj do Južnej Ameriky?
8. Ktorí politici tu hája záujmy klasického kapitalizmu voľnej súťaže? Klasický kapitalizmus zanikol pred 90 rokmi a ako poznamenal aj p. Vašek, kapitalisti dnes plánujú oveľa viac ako komunisti.
9. Globalizácia nie je najvyššou tendenciou kapitalizmu, toto niekto vymyslel pred 20 rokmi. To pokojne môžeme napísať, že socializmus je najvyššou tendenciou kapitalizmu, pretože kapitalizmus v socialistickej epoche prevzal najprv vlastnosti socializmu. V globálnej epoche prevzal niektoré črty globalizácie a z toho niekto usúdil, že kapitalizmus sa rovná globalizácia. Opakujú sa tu staré tézy, hoci posledný rok priniesol zásadný obrat. USA začali útok voči globalizácii a socialistická Čína sa zamerala na obhajobu globalizácie, voľného globálneho obchodu. Čína s jej rozvíjajúcim sa post-klasickým socialistickým systémom má najpokrokovejší spoločenský systém, jej ďalší rozvoj preto zákonite, prirodzene súvisí s podporou globalizácie, bez nej nedokáže riešiť problémy svojich nadmerných výrobných kapacít a nadvýroby, najmä v oceliarskom a stavebnom priemysle.
10. Veľká francúzska buržoázna revolúcia nepriniesla pád klasického feudalizmu, ten končil v 14. st., veľkou sociálno-ekonomickou krízou, morovými epidémiami, vojnami, povstaniami a celkovým vyľudnením Európy a Ázie. Pracovná sila sa stala vzácna, kradli ju kvôli nedostatku ešte aj Turci, bolo nutné meniť pracovníka z formy poddaného do podoby slobodného pracovníka, oslobodeného od všetkého, teda aj majetku. Toto už bol post-klasický feudalizmus, alebo v literatúre označovaný ako neskorý feudalizmus. Francúzsko v dobe revolúcie bolo po ekonomickej stránke už klasickou priemyselnou kapitalistickou krajinou, revolúcia len zrovnala s ekonomickým stavom starý politický stav, starú politickú formu.