Po oscarovém Obchodě na korze (1965) natočili Ján Kadár a Elmar Klos už jen jeden společný film – baladickou romanci odehrávající se ve dvacátých letech na slovensko-maďarském pomezí. Touha zvaná Anada vznikala v česko-americké koprodukci a předznamenávala emigraci Jána Kadára do USA. Snímek, inspirovaný novelou maďarského spisovatele Imreho Gyöngyössyho, se odehrává na břehu Dunaje. Sledujte na YOUTUBE.
RECENZIE z ČSFD
NinadeL: Film opředený legendami a četnou lidovou slovesností. Důvod? Prostý, režijní dvojici Kadár/Klos nelze v 50. a 60. letech ignorovat. Závěr jejich společné cesty vznikal v době Kadárova odchodu do USA a zároveň v době okupace. Diváci tedy čekali cosi velkolepého… ale dočkali se jen přepisu neznámého maďarského románu. Totiž Lajos Zilahy sice patří mezi vlivné maďarské autory 20. století, ale do češtiny a slovenštiny byly přeloženy jen dvě jeho práce a původní adaptaci Valamit visz a víz (1944) tady nikdo neznal. V laických i odborných textech o filmu Touha zvaná Anada se pisatelé unisono snaží zabývat americkou koprodukcí, kariérou modelky Pauly Pritchett… očekávání všech po oscarovém úspěchu Obchodu na korze. Hovoří se o plánech na přepisy Čapka (Válka s mloky) nebo Mňačka (Jak chutná moc), ale chybí zásadní pohled na Imre Gyöngyössyho, skrze jehož pohled byl přepsán původní Zilahyho román. V dalším plánu je samozřejmě problematická směs babylónských jazyků (na natáčení se mluvilo maďarsky, slovensky, česky, srbsky i anglicky), což vyvrcholilo nepřirozenými slovenskými postsynchrony i u takových klasiků jako Marvan.
Filomena.I. : Pozvolna plynoucí obrazy s poněkud melancholickým nádechem. Šípy touhy, vášně, viny, žárlivosti a zrady zasahují obyvatele rybářské osady v Podunají s příchodem mladé krásné neznámé ženy (pokušení je vždy navenek krásné a vábivé), kterou přinesla řeka. Ve stárnoucím rybáři vzplane vášeň a touha po tajuplné ženě, jejichž oheň jej sžírá a mučí a dovede jej až k tragickému konci. Ocitnuvšíce se sám na ostrově svého svědomí, je s ním konfrontován – rozmluva se třemi rybáři – kde při rozpomínání se s hrůzou zjišťuje šílenost svého jednání – otravy manželky. *** Snaží se utéci tomuto svému činu a vrátit vše zpátky – zde krásně ztvárněné během kupředu se stále se vzdalujícím domem (domovem), kde leží jeho žena. Jeho Pokušení „odplouvá“ pryč, však vrátit čas nazpět již nelze… *** V tomto filmu nejde ani tak o pochopení logiky děje. Vybízí nás spíše k cítění a vnímání očima duše. Nechat v sobě film doznít… *** K tomuto vnitřnímu pohledu přispívá svou hudbou Zdeněk Liška, jehož tvorba zazněla kupříkladu v „Údolí včel“, „Obchod na korze“ a dalších mnohých filmech.