Jiřina Bohdalová (* 3. máj 1931 Praha) je česká herečka, komička, nositeľka Rádu Bieleho lena, dvoch Českých levov, Ceny Thálie, TýTý a celej rady ďalších ocenení. Je matkou herečky Simony Stašové. Vyštudovala DAMU a začínala po boku Jana Wericha v Divadle ABC a potom v Městských divadlech pražských. Od roku 1967 do roku 2004 bola členkou Divadla na Vinohradech. V roku 1985 bola menovaná za zaslúžilú umelkyňu. Často spolupracuje s televíziou, spolu s Vladimírom Dvořákom uvádzala Televarieté a účinkovala v humoristických scénkach. Medzi jej najznámejšie filmy patria napr. Ucho, Dáma na kolejích, Ženu ani květinou neuhodiš, Bílá paní, Světáci a iné. Tiež účinkovala v seriáloch, napr. Muž na radnici. Je obľúbenou rozprávačkou detských rozprávok a večerníčkov. V ankete TýTý býva pravidelne oceňovaná ako najobľúbenejšia herečka.
Reportáž pripravila STVR:
Česká WIKI: Roku 1967 nastoupila Bohdalová do angažmá v Divadle na Vinohradech, kde setrvala až do důchodového věku (rok 2004). Zde se seznámila se svým druhým manželem, hercem Radoslavem Brzobohatým. V srpnu 1968 emigrovala její mladší sestra Jaroslava Henzelová i s rodinou do Rakouska a pak do Švédska.[4] V roce 1969 Jiřina Bohdalová sehrála jednu z hlavních rolí v trezorovém filmu Ucho a roku 1970 svědčila na svatbě spisovatele-disidenta Pavla Kohouta a scenáristky Jeleny Mašínové. Z těchto důvodů ji režim považoval za nespolehlivou a do poloviny 70. let dostávala méně rolí ve filmech.[5] Na závěr kariéry byla od roku 2005 členkou Divadla Na Jezerce, kde hrála v inscenacích Lásky paní Katty, Paní plukovníková a Generálka. Kromě divadelních a filmových rolí spolupracovala dlouhodobě s Českou televizí, kde od 50. do 90. let účinkovala v množství zábavných pořadů a scének. Často vystupovala s Vladimírem Menšíkem, později s Vladimírem Dvořákem uváděla estrádu Televarieté. Řadu scének sehrála i s Karlem Šípem a dalšími baviči. Známý je také její pořad Hobby naší doby. Se svým nezaměnitelným „nakřáplým“ hlasem byla též výraznou a oblíbenou vypravěčkou dětských pohádek a večerníčků. Namluvila tak Pohádky ovčí babičky (1966); Broučci (1967); Hup a Hop (1968); Pohádky z mechu a kapradí (1968); Rákosníček (1975); O chytré kmotře lišce (1982); Malá čarodějnice (1984) či O skřítku Racochejlovi (1997). Ke konci roku 2012 bylo možno její hlas slyšet celkem v 148 dílech různých večerníčků. K jejím nejznámějším filmům patří Ucho (z roku 1969, do roku 1989 zákaz promítání), Dáma na kolejích muzikálový film (1966); Ženu ani květinou neuhodíš (1967); Bílá paní (1965); Světáci (1969); Hvězda zvaná Pelyněk (1964); Nesmrtelná teta (1993) a Fany (1995). Účinkovala také v řadě televizních seriálů, např. F. L. Věk (1971), Chalupáři (1975), Cirkus Humberto (1988), Přítelkyně z domu smutku (1993), Četnické humoresky (2000), Pojišťovna štěstí (2004–2008) a nejnověji v televizním kriminálně komediálním cyklu Zdenka Zelenky Ach, ty vraždy! kde si zahrála hlavní postavu doktorky Květy Kalendové. Od roku 1999 do roku 2005 byla společníkem pivovaru Svijany.[6] Dne 3. června 2020 zastupovala hereckou obec na posledním rozloučení se zpěvačkou Evou Pilarovou v bazilice Panny Marie v Praze na Strahově.[7] V srpnu 2021 obdržela na 47. Letní filmové škole Výroční cenu AČFK.[8] V roce 2022 skončila v nemocnici Na Homolce se zlomeným obratlem.[9] V roce 2023 zrušila na doporučení lékařů divadelní sezonu, kvůli svému podlomenému zdraví,[10] v témže roce v říjnu ze stejného důvodu svou divadelní kariéru ukončila.[11] V roce 2024 ale přitom stále byla aktivní ve své herecké kariéře.[12]
