Vážení priaznivci DAV-u DVA
Väčšina našich čitateľov má silné sociálne cítenie a hlási sa k zdravému vlastenectvu. Čakajú nás zásadné politické udalosti - referendum o predčasných voľbách a následne zásadný boj o ďalších charakter našej spoločnosti.
V DAV-e DVA stojíme na Vašej strane. Pre pravidelných prispievateľov okrem iného pripravujeme aj špeciálne benefity: vypnutie reklamy, výrazné zľavy v e-shope INLIBRI, podielovú knihu a iné... Vernostný program zverejníme v apríli.
Ak chceme naďalej rásť, nebude to možné bez vybudovania silnej podpornej komunity. Staňte sa jej členom, pomôžte nám v tomto úsilí tým, že budete pravidelne finančne podporovať DAV DVA.
Podporte nás pravidelnou sumou, 4, 6, alebo 10 a viac eur mesačne..
Číslo účtu: IBAN: SK72 8330 0000 0028 0108 6712
Vladimír Holan píše ve sbírce Dík Sovětskému svazu:
„básník chmurný, básník apokalyptik
místo popravčích špalků vidí
pojednou stromy, světlo, lidi
…
Že tam, kde dosud vždy jen dával
dnes ponejprv on dostal dar
Má děkovat … a hlas se chvěje …
Děkovat tobě, tobě jen
Armádo rudá, jejíž děje
prošílel jeho každý den
od Smolensku až k Stalingradu!“
V této a dalších poválečných Holanových sbírkách, které se dnes považují za jakési Holanovo poblouznění či zatmění smyslů, se projevuje tehdejší obecně sdílený názor, že Rudá armáda a Sovětský svaz „zachránily evropskou civilizaci“, jak po bitvě u Stalingradu napsal britský konzervativní deník The Daily Telegraph.
Britský král Jiří VI. prostřednictvím Winstona Churchilla věnoval Stalinovi na Teheránské konferenci „Stalingradský meč“ jako výraz mimořádné pocty. Holan ve své poválečné poezii vyjádřil, že nejen evropská civilizace, nýbrž samotné bytí člověka i bytí evropských národů bylo před propastí či již v propasti, v níž málem zaniklo.
Dík „Armádě rudé“, která přinesla rozhodující obrat ve válce, se tuto apokalypsu podařilo odvrátit, a zvítězit nad „strašlivými jezdci Zjevení“ (Halas). Nebyla to samozřejmost. Na začátku nacistické východní ofenzívy se Britové a Američané domnívali, že Sovětský svaz padne za několik týdnů či nanejvýš měsíců.
Jak jinak to může být, když za tak krátkou dobu padly „mnohem vyspělejší“ země jako Francie, tehdejší koloniální velmoc? Co by se stalo, kdyby v té době bylo Rusko celkově zaostalou zemí jako za carů nebo bylo v politické paralýze jako západní liberální země? Nejspíše by brzy podlehlo. Jak známo, horko těžko vzdorovala jedině Británie. Hitler chtěl díky bleskové porážce Sovětského svazu obsadit její ropná pole na Blízkém východě, tím jí odříznout od nafty, a pak na ní znovu zaútočit. Zabránily tomu „komplikace“ a pozdější porážky v Sovětském svazu. Kdyby Sovětský svaz padl, vývoj celé evropské i světové civilizace by byl jiný. Apokalypsa by se dovršila. Holan vystihl, že se osvobozením roku 1945 změnil vztah k lidskému bytí samotnému. Všichni žijeme s tím, že jsme tu vůbec nemuseli být.
Michael Hauser na sociálnej sieti