„Filozofi svet len rôzne vykladali, ide však o to, zmeniť ho,“ písal Karol Marx v roku 1845

V rámci šírení osvety o maxistickej filozofii publikujeme známy Marxov komentár Tézy o Feurbachovi z roku 1845, digitalizovaný na stránke Marxist.org. Spis sa preslávil najmä často citovanou poslednou vetou: „Filozofi svet len rôzne vykladali, ide však o to, zmeniť ho.“
Ďalej už iba Karol Marx:

1

Hlavním nedostatkem veškerého dosavadního materialismu – včetně feuerbachovského – je, že předmět, skutečnost, smyslovost se pojímá jen ve forměobjektů čili nazírání, nikoli však jako lidská smyslová činnost, praxe, nikoli subjektivně. Proto se stalo, že činnou stránku, v protikladu k materialismu, rozvíjel idealismus – ale jen abstraktně, protože idealismus samozřejmě nezná skutečnou, smyslovou činnost jako takovou. Feuerbach chce mít smyslové objekty skutečně odlišné od myšlenkových objektu; ale lidskou činnost samu nepojímá jako předmětnou činnost. Pokládá proto v “podstatě křestanství” za vpravdě lidský jedině teoretický postoj, kdežto praxi pojímá a fixuje jen v její špinavě čachrářské jevové formě. Nechápe proto význam “revoluční”, “prakticko-kritické” činnosti.2

Otázka, zda je lidskému myšlení vlastní předmětná pravdivost, není otázkou teorie, je to praktická otázka. Člověk musí pravdivost, tj. skutečnost a moc, pozemskost [Diesseitigkeit] svého myšlení prokázat v praxi. Spor o skutečnost či neskutečnost myšlení, které se izoluje od praxe, je čistě scholastickáotázka.3

Materialistické učení, že lidé jsou produkty okolností a výchovy, že tedy změnění lidé jsou produkty jiných okolností a změněné výchovy, zapomíná, že okolnosti mění právě lidé, a že sám vychovatel musí být vychován. Dospívá proto nutně k tomu, že dělí společnost na dvě části, z nichž jedna je povznesena nad společnost. (Např. u Roberta Owena.)

To, že měnění okolností a lidská činnost spadají vjedno, lze pojímat a racionálně pochopit jen jako revoluční praxi.4

Feuerbach vychází z faktu náboženského sebeodcizení, zdvojení světa na svět náboženský, představovaný, a na svět skutečný. Dělá vlastně to, že převádí náboženský svět na jeho světský základ. Nepozoruje, že po vykonání tohoto díla zbývá ještě udělat to hlavní. Skutečnost, že se světský základ odpoutává sám od sebe a ustavuje jako samostatná říše v oblacích, se dá totiž vysvětlit právě jen tím, že tento světský základ je sám rozpolcen a že je sám se sebou v rozporu. Tento základ musí tedy být nejprve ve svém rozporu pochopen a potom odstraněním rozporu prakticky revolucionován. Tedy například, když byla jako tajemství svaté rodiny objevena pozemská rodina, musí být tato pozemská rodina podrobena teoretické kritice a prakticky zničena.5

Feuerbach, nespokojený s abstraktním myšlením, se dovolává smyslového nazírání; nepojímá však smyslovost jako praktickou, lidsky smyslovou činnost.6

Feuerbach převádí náboženskou podstatu na lidskou podstatu. Ale lidská podstata není nějaké abstraktum vlastní jednotlivému individuu. Ve své skutečnosti je to souhrn společenských vztahů.

Feuerbach, který se nepouští do kritiky této skutečné podstaty, je proto nucen:

1) abstrahovat od dějinného průběhu, fixovat náboženské cítění o sobě a předpokládat abstraktní – izolované – lidské individuum;

2) proto u něho může být lidská podstata pojímána jen jako “rod”, jako vnitřní, němá obecnost, spojující četná individua jen přirozeně.7

Feuerbach proto nevidí, že samo “náboženské cítění” je společenský produkt a že abstraktní individuum, které analyzuje, ve skutečnosti přísluší určité formě společnosti.8

Společenský život je v podstatě praktický. Všechna mystéria, která svádějí teorii k mysticismu, jsou racionálně řešena lidskou praxí a chápáním této praxe.9

To nejvyšší, čeho dosahuje nazíravý materialismus, tj. materialismus, který chápe smyslovost ne jako praktickou činnost, je nazírání jednotlivých individuí v “občanské společnosti”.10

Stanovisko starého materialismu je “občanská” společnost; stanovisko nového materialismu je lidská společnost čili zespolečenštěné lidstvo.11

Filozofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit.

Napsal K. Marx na jaře 1845
Poprvé uveřejnil B. Engels
v roce 1888 jako přílohu
k samostatnému vydání svého spisu
„Ludvík Feuerbach a vyústění
klasické německé filosofie“
 Podle textu vydání z roku 1888
porovnaného s rukopisem K. Marxe
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:

1 „These o Feuerbachovi“ napsal Karel Marx na jaře roku 1845 v Bruselu a najdeme je v jeho „Zápisníku“ z let 1844—1847. Poprvé je uveřejnil Bedřich Engels roku 1888 jako přílohu k samostatnému vydání své práce „Ludvík Feuerbach a vyústění klasické německé filosofie“; tam je také uvedeno, kde a kdy byly these napsány.

Název „These o Feuerbachovi“ jim dal Institut marxismu-leninismu v Moskvě podle Engelsovy předmluvy ke knize „Ludvík Feuerbach“. V příloze k této knize byly nadepsány: „Marx o Feuerbachovi“. V Marxově „Zápisníku“ jsou nadepsány: „K Feuerbachovi“.

PODPORTE nezávislé médium.

Všetok obsah na tejto stránke je bezplatný. Vaša podpora bude použitá na propagáciu stránky, aby sa o nej dozvedelo čo najviac ľudí.
Aj malá čiastka dostatočne pomôže.

Odoberajte prehľadný sumár článkov - 1x týždenne


One thought on “„Filozofi svet len rôzne vykladali, ide však o to, zmeniť ho,“ písal Karol Marx v roku 1845

  • 30. júla 2019 at 10:09
    Permalink

    Očakával som od tohto príspevku viac, oveľa VIAC. To skonštatovanie v nadpise dávalo šancu „rozmeniť“ tvrdenie z nadpisu na konštatovania do praxe a v súčasnosti. Je to aj o slovenskej politike, dokonca ľavicovosti v politike, ktorá sa opiera o ten „správny ideologický a filozofický“ výklad, ale nič praktické a materiálové /materiálne v tom nenájdete.
    Ĺudia u nás žijú až príliš v materiálnom svete, ktorý im nedá spať a ak zaspia, osloví ich hneď pri otvorení očú. Ale politika už ide ako tie mraky a slnko nad nami vysoko v oblakoch a vôbec práveže nerieši materiálnosť tohto sveta. LEN IDEY, iba vzťahy a najradšej len – politické vzťahy …
    Môj príspevok z Ekonomiky po kapitalizme: cit.
    „Takže ak má niekto dnes problém s tým, čo je „vľavo“, nech nazrie do podstaty života človeka, ktorý musí denne riešiť svoj MATERIÁLOVÝ SVET a život v ňom. Tou podstatou a kritériom (najvhodnejšie sa ukazuje – ekonomickým kritériom) je:
    1. Ako sa rozdeľuje hospodársky výsledok v ekonomike sveta
    Ak sa rozdeľuje tak, že „majitelia“ dostanú zisk a námezdná pracovná sila „cenu za svoju prácu“ (rozumejme mzdu) – toto kritérium je vpravo
    Ak sú majitelia a pracovníci v ekonomike tí istí a spravodlivo si rozdeľujú hospodársky výsledok – toto kritérium je VĽAVO.
    2.Ako sa v ľudskej spoločnosti (globálne, po krajinách, po regionoch) rozdeľuje bohatstvo:
    Ak nerovnomerne a „podľa zisku“ – je to kritérium vpravo
    Ak rovnomerne a so snahou vyrovnať rozdiely a sociálne spravodlivo –je to kritérium VĽAVO
    3. Ako sa prerozdeľuje národné bohatstvo v jednotlivej krajine:
    Ak „podľa výsledkov šikovnosti vlastníka“ , s dôrazom odmeniť výkonnosť vlastníka a s dôrazom na individuálny úspech a teda i sebecky- kritérium vpravo
    Ak s ohľadom na potreby žijúcich osôb v danej spoločnosti a so zohľadnením solidarity medzi generáciami – kritérium vľavo
    Tak a je to. Filozofické a politické úvahy sú dnes chaotickým hemžením ideí a chcení, ale ak to má byť jednoznačne dvojpólové rozlíšenie čo je vľavo a čo je vpravo, musí to byť jednoznačné ako pri ľudskej reprodukcii: Buď muž alebo žena. Transsexuál sám seba neoplodní, rovnako ako pravicová politika neurobí z chudoby boháčov. “ (cit.str.153 knihy)

    Reply

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Prepošlite článok emailom
%d blogerom sa páči toto: