Film na základe skutočných udalostí. Nachádzame sa v povojnovom období. Hlavným motívom je odhalenie špionážnej siete.
Tichý Američan v Prahe je Československá kriminálna dráma z roku 1977, réžia Josef Mach a Štěpán Skalský. Film sa odohráva v povojnovom období roku 1947 a opisuje odhalenie protištátnej špionážnej siete vedenej americkým atašé. Príbeh sa zameriava na napätú politickú situáciu v Prahe pred udalosťami z februára 1948. Americký diplomat Barton (hrá ho Josef Langmiller) organizuje tajnú špionážnu sieť, aby podkopal vplyv rastúcej Komunistickej strany. Do hry vstupuje aj postava bývalého nacistického agenta. Napriek silnému politickému podtextu filmoví kritici oceňujú remeselné spracovanie. Pôsobivú hudbu vytvoril legendárny Karel Svoboda.
FAKTY
Spojené štáty sa reálne pokúsili získať (a na krátky čas aj úspešne získali) kľúčové nacistické archívy z územia Československa. Nešlo však o vymyslenú špionážnu sieť z propagandistického filmu, ale o reálnu, prísne utajenú vojenskú operáciu s krycím názvom „Hidden Documents“. Na konci vojny v apríli 1945 ukryli nacisti (konkrétne pod dohľadom štátneho tajomníka K. H. Franka) v stredočeských Štěchoviciach (neďaleko obce Hradištko) desiatky debien. Tento archív obsahoval kľúčové dokumenty Úradu ríšskeho protektora, záznamy SS, prísne tajné správy pražského gestapa, zoznamy nemeckých agentov a českých kolaborantov. Americká armáda získala informácie o úkryte od zajatého nemeckého dôstojníka Günthera Aschenbacha, ktorý úkryt osobne minoval. Americká vojenská kolona bez vedomia československých úradov tajne prenikla hlboko do vnútrozemia (ktoré bolo pod kontrolou Prahy a Sovietskej armády. Udialo sa to február 1946. Americkí špecialisti v rokli Dušno úspešne zneškodnili míny, vykopali vyše 30 debien (približne 5 ton dokumentov) a okamžite ich odviezli do americkej okupačnej zóny v Nemecku.
Pre vtedajšiu československú vládu to bol obrovský šok. Československo oficiálne protestovalo proti porušeniu suverenity štátu americkou armádou. Spojené štáty sa za incident ospravedlnili a pod tlakom diplomatického škandálu 2. marca 1946 vrátili prebrané dokumenty (tzv. Frankov archív) do Prahy. Hoci dokumenty vrátili, historici dodnes predpokladajú, že Američania si počas troch týždňov v Nemecku stihli všetky kľúčové materiály a zoznamy agentov kompletne nafotiť (mikrofilmovať). Informácie o agentoch gestapa a kolaborantoch boli v rodiacej sa studenej vojne pre tajné služby nesmierne cenné. (1, 2)
Film je k dispozícii na PREHRAJTO.
Recenzie z ČSFD
ArthasKafra: Film, který má takovou zvláštně podmanivou atmosféru času po válce. Praha je dějištěm nově získané svobody, ale také místem, kde se západní agenti snaží prorůst do struktury nového státu a získat si na svou stranu schopné a mocné lidi. Kromě událostí po válce se tu prolíná historie okupace, kolaborace a nacistických spolupracovníků, které nová doba přinutí najít si nový smysl jejich práce. Zvlášť se mi líbila postava Jirky, kterého ztvárnil Miroslav Zounar nebo policisty, kterého hrál Miroslav Moravec. Zvlášť líto mi bylo jeho kamaráda, kterého hrál František Němec. Tenhle film člověk na obrazovkách neuvidí…
Winster: Velmi pěkný film se špionázní tématikou po válečného československa, kde ještě válka jako hrozný svinstvo smrdí. Nitky různých poválečných skupin a nové plány o převratu…Návrat z války vyřčená pravda a lež, to co kdo dělal je důležité, ale co dělá teď je ještě důležitější. Vzikající oddělen státní bezpečnosti v boji proti rozvracečům státu ze vnitř i z venčí, podrívání autorit spolehlivých pracovníků a stahování na spolupráci čím dál více lidí. Do toho smutný příběh jedné předválečné lásky z malé osady od Štěchovic. Z mne moc hezký film s velmi dobrým hereckým obsazením a hereckým výkonem hlavně pana Langmilera a Zounara. Odhalení zrady a temnost době těsně po válce dává příbehu velmi dobrou atmosféru.
Honajz: Vynikající romantické melodrama, které by mělo spadat spíše pod film noir. Pokud jde o tu politickou linku, když se dnes podívám kolem sebe, kde to šílí samými fake news a jednotně tištěnými kartičkami a plakáty na demonstracích, tak bych se v hodnocení držel pěkně zpátky, jak kdo tehdy měl rozehrané politické hrátky, stejně jako dnes. A co vše je nakonec jen výsledkem kompromisu. Docela odvážný počin vrátit se s příběhem o 30 let zpět, do roku 1947, avšak ano, tehdy vládl zmatek a ujasnit si, kdo je kdo, nebylo snadné. Na filmu se mi líbí i nejednoznačnost postav – dokonce i ta největší mrcha má pro své jednání jisté lidsky pochopitelné opodstatnění. Trochu mne mrzí, že případ se štěchovickým archivem šel tak rychle ze stolu, ale jinak jde o velmi precizně vystavěný scénář, kdy mě zaujalo to trampské – a tehdy skutečně velmi populární – podhoubí včetně dvojího významu osady Zapomněnka, dovedně stavěný střet naivního idealismu tváří v tvář skutečné zvrácenosti, kdy cíl má ospravedlnit prostředky, a do všeho drobně zamontované odkazy na české dějiny. Zounar je dokonalý ve svém pojetí naivního vojáka, jen nevím, proč zde hraje Brylská, a ne třeba Švormová, která ji nejen namluvila, ale dala té postavě další rozměr – klidně to mohla hrát rovnou sama. Za mě poctivý kus filmařiny, a kdo v tom vidí agitku, tak asi nikdy žádnou pořádnou agitku neviděl. Jo, a málem bych zapomněl – hudba je skvělá, ale šacoval bych ji spíše na Hapku, než Svobodu, to mě trochu překvapilo.
Zaujímavosti
Polská herečka Barbar Brylská češtinu nezvládla, proto ji v postsynchronech nadabovala Libuše Švormová.
Poslední film režiséra Josefa Macha.
Vo filme môžeme vidieť vyslobodzovaciu verziu vozidla Chevrolet Canada s dvoma žeriavovými ramenami zo zbierky Emila Nachlinga, ktorý pôvodne slúžil Dopravnému podniku mesta Plzeň.
Filmovanie prebiehalo v Prahe.