– Jste pyšní a tak málo víte…
– Za to u vás je všechno dokonalé. Žádné spory nejsou, majetek nemáte.
– Majetek? Ale ten přece obtěžuje. Člověk potřebuje volnost, a dokud bude lpět na majetku, nikdy ji nebude mít.
Špecialista na žánre Otakar Fuka natočil v 70. rokoch dva sci-fi filmy, okrem kriminálnych, vojnových a komediálnych filmov. V Akcii BORORO vezme hlavného hrdinu na hľadanie záhadného mimozemšťana do brazílskeho dažďového pralesa.
Na panstve cestovateľa Friča nájde Dr. Junk, ktorý pozná pani Fričovú, zmienku o zázračnom indickom lieku. Junek začína hľadať liek. Zahraniční agenti tiež hľadajú liek, rovnako ako dvaja mimozemšťania, Seturi a Ori-ana, ktorí sledujú Junko – liek je nádejou na záchranu ich mimozemskej civilizácie. Fantastický príbeh o záhadnej misii návštevníka z iného sveta. Dvaja mimozemskí návštevníci Ori – Ana a Seturi – sú prepravení vesmírnou loďou z vzdialenej planéty Tonatiu na našu Zem. Majú dostať zázračný liek od indiánskeho kmeňa Bororo, ktorý im pomôže zachrániť civilizáciu…
Scenár bol napísaný voľne na základe rukopisu vtedy nevydaného románu Élauné Expedition od Miroslava Hanuša (knižná podoba bola vydaná až v roku 1985); Scenárista Drahoslav Makovička mal tiež príležitosť preskúmať poznámky samotného A. V. Friča, v ktorých okrem iného našiel zmienky o skutočne existujúcom kmeni Bororo.
RECENZIA WILI KUFALT Z ČSFD
,,Stačí jen kapička vody navíc a Bororo pak už ne život, Bororo pak nic…“ Parádní československé sci-fi. O to víc, když si uvědomím, že mnoho seriózních filmů v tomhle žánru bez komediálního až parodického charakteru u nás nevzniklo, tedy tak jednou za dekádu… Bílá nemoc, Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB1 a Akce Bororo. Pozadí děje vychází z reální postavy cestovatele Alberta Vojtěcha Friče a jeho dobrodružno-výzkumných cest do krajů jihoamerických Indiánů. I přesto, že štáb během natáčení nevykročil do zahraničí ani patu, působí Akce Bororo na naše poměry dost exoticky i skrze některé původní exteriéry, a vlastně je i takovým důkazem, jak si naši filmaři dovedli vypomoct v docela skromných podmínkách s minimální možností pro natáčení trikových scén.
V dobře vystavěném příběhu není nouze o napětí, tajemnou atmosféru, myšlenku i přínosný dokumentární rámec (vedle záběrů z Brazílie, dialogů v různých cizích jazycích či reálného základu kolem osobnosti A. V. Friče např. zmínky o koncentračních táborech, atómové bombě, jihoamerických protestech chudých lidí, celkově pak ta špionážní linie v době studené války…). Vedle tajemného příběhu spájající osudy lidí z Čech, starých indiánských kmenů a dvou záhadných mimozemšťanů jsou tu třeba k vidění i umělecky laděné záběry z Vysokých Tater. Celou atmosféru umocňuje nádherná hudba Petra Hapky a hlas Radovana Lukavského, čtoucího dobrodružní příběhy cestovatele Friče.
Vlastimil Brodský v roli hvezdáře je neodolatelný, skvělou volbou bylo i obsazení Svatopluka Matyáše a půvabné Božidary Turzonovové do hlavních rolí. Otakar Fuka zjevně nepatřil nikdy mezi českou režisérskou elitu, ale za filmy „Akce Bororo“ a „Mys Dobré naděje“ má u mě hodně bodů. Můj kultovní film. 90%
KRITICKEJŠIA RECENZIA OD HONAJZA
Na Československo dobrý. Teda jo, nevyhlo se to utahanosti, což je nejspíš Fukův největší problém, jak zatím zjišťuju, ale jinak to je dobrý. Má to zajímavý příběh, zajímavé postavy a funguje to dobře i bez nějakých triků, navíc tu úžasně hraje Božidara Turzonovová. A ta hudba je tam taky úžasná. Takže jo, líbilo se mi to, akorát to mohlo být kratší. … Je smutné, že film tak slibný a v Česku možná jediný vážný svého druhu (co se mimozemšťanů a přímých setkání s nimi týče) selhává na nedotaženém scénáři plném dialogových háčků, jejichž používání ale až příliš vyvolává otázky, jak k nim běh věcí vůbec mohl dospět. Občas za to ale můžou divné střihy, díky kterým se v jedné napínavé situaci krátce ocitneme (skrze jeden záběr) zase v Brazílii, ale nic z toho nevzejde a ani v ní žádná z postav momentálně není. Tohle všechno ale umí Fuka vynahradit atmosférou, která stojí na klasické detektivně-dobrodružné výstavbě a která díky ne až tak častému objevování v jiných žánrech (v rámci Česka) funguje, hereckých výkonech, ne tak okoukanou zápletkou a až na pár tehdy nutných úlib režimu i působivě podaným ekologickým poselstvím. Do toho nějaká exotika a romantika, pro mě trochu zbytečná, ale problém jsem s ní neměl. A hlavně se jedná o jeden z mých oblíbených sci-fi subžánrů, takže je mé hodnocení nejspíš ovlivněno i podvědomou touhou po povedeném českém filmu jeho druhu. A Akce Bororo k tomu má, i přes své chyby, blízko. Slabé 4*
RECENZIA SATORA
„Jste pyšní a tak málo víte“… „Za to u vás je všechno dokonalé. Žádné spory nejsou, majetek nemáte.“ – „Majetek? Ale ten přece obtěžuje. Člověk potřebuje volnost, a dokud bude lpět na majetku, nikdy ji nebude mít.“ Ač se jedná o příběh na rozhraní scifi, jsou překvapivě nějkteré filmové reálie pravdivé. Bororové jsou skutečným , žijícím kmenem. Bororo neboli lidé Bororo-Boe žijí na náhorní planině Máto Grosso v Brazílii; částečně také Bolivii a Brazilském státu Goiás. Vymřelí lidé západního kmene Bororo žili v oblasti řek Jauru a Cabacal. Východní Bororo (Orarimogodoge) pak kolem toku Sáo Lourenco, Garcas, a Vermelho. Postava etnografa, cestovatele, botanika, fotografa a spisovatele Alberta Vojtěcha Friče je reálná.Zajímavé jsou okolnosti jeho smrti kdy onemocněl tetanem, tedy smrtelnou nemocí a navrhoval lékařům aby jej léčili jedem curare o kterém věděl že indiáni jím tetanus uměli léčit.Lékaři neověřenou léčbu odmítnou, přesto že tetanus neumějí léčit a Frič v roce 1944 umírá. Tedy stejně jako ve snímku, měli indiáni lék kterým uměli léčit nemoc kterou lékaři léčit neuměli.