V pivovaře žila Dobromila,
které táhl na dvadsátý rok,
místo lásky dobré pivo pila,
milovala hlavně zlatý mok
Údajne 53. najhorší český film? Režisér Milan Muchna, ktorý sa preslávil predovšetkým populárnou českou komédiou Hop a je tu lidoop a zabudnutou kambodžsko-československou drámou Devět kruhů pekla, vytvoril dielo, ktoré vo svojej dobe nebolo pochopené. Tragikomédia Divoké pivo pojednáva o privatizácii juhočeského pivovaru, o pašovaní cigariet, u budovaní vysnenej ponovembrovej kapitalistickej „utópie.“
Českí policajti sa tu stretávajú s mafiou, poctiví občania s novokvasenými privatizačnými podvodníkmi a pravracačmi kabátov. To všetko pomixované so surrealistickým pivom, ktoré po vypití odhaľuje pravdu a tajomnej víle Dobromile (Markéta Hrubešová), ktorá sa vynorí z ďalekej minulosti. A tak novodobý vítač privatizérov po vypití zázračného piva zahlási: „Za všechno co jsme v tomhle měste uďelali vděčíme straně a vláde. Pivovar jsme zachmelili, se Sovětským svazem na věčné časy. Ať žije KSČ!“ A podobne i krčmár, po vypití piva, srší pravdou: „Slečno ja se vám musím s něčím svěřiť. Ja jsem za komunistu všecko nakradl, a za ty peníze jsem si v aukci koupil hospodu a mněl jsem zaplaceného ředitele Jednoty…“ Film ste pochopiteľne nemohli vidieť v žiadnej z komerčných televízií. Nabúráva totiž Havlovu mytológiu ponovembrovej demokracie a víťazstva pravdy a lásky nad lžou a nenávisťou.
Neni on tak trocha vůl?
Je, ale bohatej…
Spoluautorom scenáru je Karel Štorkán, hudbu stvoril známy český filmový skladateľ Jiří Šusť. Hviezdou filmu je pre pikantné scény Markéta Hrubešová, nozahrali si v ňom vynikajúci českí herci ako Luděk Sobota, Pavel Nový, Bronislav Poloczek, Jiří Sovák, Vítěslav Jandák a Jiří Lábus. Perličkou je, že si vo filme zahral samého seba aj jeden z typických mafiánov 90. rokov.
– ja vám řikal, že to je podplacený, a jedou v tom lidi i z našeho města… jednají v Praze na ministerstvu pro zprávu národního majetku přes inžiníra Packa..
– hele na ministerstvu nejsou padnuti na hlavu, a navíc tam sedí odborníci… ja si myslím, že ten náš privatizačnej projekt bude přijatej. A navíc, jde o ryze českej kapitál…
– jo, ale malej. My když spojíme náš malý český kapitál, s ryze českým kapitálem, velkým, pana Jonáčka, tak to bude bezchybné…
– ale předčasem si zpíval cosi o americkém kapitále…
– no jistě, Jarouši… kde to žiješ, dneska je jiná doba, to chce pružnost, flexibilitu…
citácie z filmu Divoké pivo
Divoké pivo, typickým českým „kameňákovským“ humorom, odhaľuje podvodníčkov a podstatu veľkých fráz o víťazstve „pravdy a lásky, nad lžou a nenávisťou“ a vízii národného kapitálu. Film je bohatý na chytľavé hlášky, absurdné situácie a jemnú erotiku a nahrával sa v Třeboni. Natáčanie začalo už v roku 1993, ale z dôvodu nedostatku finančných prostriedkov bolo stopnuté a film sa dokončil až v roku 1995.
Dobová propaganda samozrejme má svoje následky a preto je aj ČSFD plné angažovaných komentárov, aký je to len zlý film. Treba si však uvedomiť, že aj známe Troškove Babovřesky, ktoré sa tešia masovej popularite a ktoré sú v mnohom odvážne kritické voči dobovej propagande (kritika eurohujerov v tretom diele), či vynikajúca ruská vojnová satira Gitler kaput, majú na ČSFD mizerné hodnotenia. Snáď jediný objektívny komentár napísal uživateľ JFL. Pre výstižnosť tohto komentáru ho zverejňujeme v celom rozsahu:
Po záslužném odvysílání „Ještě většího blbce než jsme čekali“ na TV Barrandov zůstává „Divoké pivo“ již jediným porevolučním trezorovým filmem. Při tom si v soudobé konkurenci rozhodně nezadá – takovou plejádu „hvězdných“ českých ksichtů nenabízí ani (post-)totáčové silvestrovské estrády. Nonsensové vyprávění o dívce z Nepraktou ilustrované legendy, která dokáže pohledem proměnit pivo na elixír pravdomluvnosti, se nese v troškovsko-kameňákovém stylu, kde příběh zastává pouze funkci rámce pro famózně pitomé fórky a prvoplánově přízemní frky. Kde jinde uvidíte postelové scény takových kalibrů jako Luděk Sobota, Vítězslav Jandák nebo Václav Upír Krejčí, dementní verbální battle Soboty se Strýčkem Jedličkou či dokonce skvostnou velkou roli Ivana Jonáka, kde je plně zúročen jeho skvěle směšný hlásek konipásek? Navíc ve finále dojde i na kýžený full-frontal Markéty Hrubešové. Zatímco ostatní česká produkce dané doby se oháněla falešnými ambicemi, zde snad nonsensovost a camp byly přímo záměrem, protože jinak si nelze představit, že by mohl vzniknout takto fenomenální výsledek. „Divoké pivo“ představuje velkolepou esenci upachtěnosti české lidové zábavy.
Filmov, ktoré nabúrali ideológiu kapitalistickej utópie je viacero, rozhodne treba spomenúť Dědičství aneb kurvahošigutentág, Baščovanský a zať, Ještě, větší blbec než jsme doufali, Trhal fialky dynamitem, Kanárská spojka, Playgirls, Nahota na prodej, Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý a mnohé ďalšie, zabudnuté filmy. K novším sociálno-kritickým filmom patria Rada nad zlato, Nesvadbovo, Banícky chlebíček či študentský film Andyho žena. Posúďte kvalitu tohto filmu sami. Či si naozaj tento film zaslúži ocenenia zlého filmu.
Jak se sluší pravda zvítězila,
což se ovšem vždycky neděje,
a tak pijme,
aby aspoň byla,
v našem pivu
stálá naděje…
