Krakatit, dve filmové spracovania protivojnovej dystopie Karla Čapka

V čase masového zbrojenia, denno-denného mediálneho verklikovania hesiel o zastrašovacích operáciách proti Ruskej federácii, vernosti krvavej vojenskej organizácii NATO, sú mimoriadne aktuálne anti-militantné dystopie. Krakatit je jedno z diel Karla Čapka, v ktorom varuje pred blížiacim sa nebezpečenstvom, ktoré videl v neustálom sa vyvíjaní techniky. Po prvýkrát bolo vydané v roku 1924. Zaujímave je, že Čapek písal o energii, ktorá je v každej hmote. Vytvoril tak predobraz atómovej bomby vynájdenej o štvrťstoročie neskôr. Čapek román napísal za svojho pobytu v Jindřichově Hradci vo výletnej restaurácii Rudolfův dvůr. Celé dielo Krakatit je online na stránkach WikiSource.

S večerem zhoustla mlha sychravého dne. Je ti, jako by ses protlačoval řídkou vlhkou hmotou, jež se za tebou neodvratně zavírá. Chtěl bys být doma. Doma, u své lampy, v krabici čtyř stěn. Nikdy ses necítil tak opuštěn.
Prokop si razí cestu do nábřeží.

…
„Kra-ka-tit. Krakatit. Krrrakatit. A ono to samo od sebe — Já nechal jen prášek na stole, víš? Ostatní jsem smetl dododo-do takové piksly. Zu-zůstal jen poprašek na stol, — a — najednou —“
„— to vybuchlo.“

ukážka z úvodu

Príbeh bol v roku 1948 spracovaný podľa scenára Otakara a Jaroslava Vávru sfilmovaný Otakarem Vávrou s Karlem Högerem v hlavnej role rovnomenného filmu. V roku 1980 tento námet znovu spracoval ten istý režisér pod názvom Temné slunce. Film nájdete nižšie. Ďakujeme stránke Česká filmová klasika, že sprístupnila tieto filmy.

• 

Dej sa odohráva v Prahe a švajčiarskom Balttine. Doba nie je špecifikovaná, no dielo je reflexiou na obavy z ďalšieho vojnového konfliktu (medzivojnové obdobie). Hlavným hrdinom je Ing. Prokop, vedec, ktorý vynašiel ničivú výbušninu krakatit (analógia so sopkou Krakatoa). Človek inteligentný, no zahľadený sám do seba, neuvedomujúci si okolitý svet. Jeho charakter sa začína formovať, keď pod nátlakom na jeho osobu má okolie snahu docieliť, aby vydal postup na výrobu výbušniny na vojenské účely. Stáva sa väzňom, no je neoblomný a začína vyjadrovať svoj odpor k vojne. Ďalším aspektom diela je jeho láska ku krásnej princeznej. (Wiki)

„Špatně nešpatně,“ děl starý rozvážně. „Lidem jsi ublížil. S rozumem bys to nedělal, musí být rozum; a člověk musí myslet, k čemu je každá věc. Třeba… můžeš stovkou zapálit, nebo zaplatit, co jsi dlužen; když zapálíš, je to jako větší na pohled, ale… Stejně to máš se ženskými,“ dodal neočekávaně.
„Jednal jsem špatně?“
„Cože?“
„Byl jsem zlý?“
„… Nebylo v tobě čisto. Člověk… má víc myslet nežli cítit. A ty jsi se hrnul do všeho jako střelený.“

ukážka zo záveru, WikiSource

Krakatit

Český popis diela: Román Karla Čapka „Krakatit“ zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a tehdy jej pojal jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. Hlavní hrdina se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu…

Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.

Drama / Sci-Fi Československo, 1948, 97 min (Alternativní: 106 min)
Režie: Otakar Vávra
Předloha: Karel Čapek (kniha)
Scénář: Otakar Vávra, Jaroslav Vávra
Kamera: Václav Hanuš
Hudba: Jiří Srnka
Hrají: Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský, Karel Dostal, Vlasta Fabianová, Bohuš Hradil, František Vnouček, Vítězslav Boček, Jiřina Petrovická, Jaroslav Zrotal, Zvonimir Rogoz, Antonín Jirsa, Magda Kopřivová, Zdeněk Hodr

Temné slunce

Román Karla Čapka „Krakatit“ zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a tehdy jej pojal jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu… Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. Po těžkém zranění kameramana Miroslava Ondříčka, který se při natáčení popálil, dokončil film kameraman Josef Illík.(oficiální text distributora)

Drama / Sci-Fi / Akční / Thriller Československo, 1980, 133 min
Režie: Otakar Vávra
Předloha: Karel Čapek (kniha)
Scénář: Otakar Vávra, Jiří Šotola
Kamera: Miroslav Ondříček, Josef Illík, Zdeněk Prchlík Hudba: Martin Kratochvíl
Hrají: Radoslav Brzobohatý, Rudolf Hrušínský, Magda Vášáryová, Jerzy Kamas, Luděk Munzar, Nóra Németh, Jozef Adamovič, Vladimír Šmeral, Günter Naumann, András Bálint, Lenka Pichlíková, Sándor Szabó, Jaroslav Radimecký, Vasilij Lanovoj, Ota Sklenčka, Heinrich Schramm, Milan Riehs, Eliška Sirová, Jana Břežková, Lenka Machoninová, Vladimír… (více)

---