Polnočná omša (angl. Midnight Mass) je slovenská filmová adaptácia rovnomennej divadelnej hry Petra Karvaša.
Príbeh malomeštiackej rodiny Kubišovcov túžiacich prežiť druhú svetovú vojnu v bezpečí.
Dráma/ psychologický / vojnový
Československo, 1962, 88 min
Réžia: Jiří Krejčík
Scénár:Albert Marenčin, Peter Karvaš (divadelní hra)
Kamera:Rudolf Stahl ml.
Hudba:Zdeněk Liška
Hrajú: Jozef Kroner, Hana Meličková, Ladislav Chudík, Margit Bara, Karol Machata, Ivan Mistrík, Emília Vášáryová, Hannjo Hasse, Jiří Pleskot, Ľudovít Greššo, Elo Romančík, Jindřich Narenta, Oľga Adamčíková, Eva Mária Chalupová, Vladimír Šmeral, Mária Markovičová, Ján Gubala, Michal Belák, Elena Latečková-Rampáková, Štefan Benek, Gašpar Arbét ml., Martin Kolesár, Karol Jaura, Anton Michalička, Peter Paška
Architekt: Juraj Červík, Karel Škvor
Návrhy kostýmov: Erna Veselá, Milena Navrátilová
Strih: Josef Dobřichovský
Vedúci výroby: František Milič
Exteriéry: Banská Štiavnica
Premiéra: 24. august 1962
CZ popis (ČSFD):
Je Štědrý den 1944. Bez ohledu na tento významný křesťanský svátek probíhají na Slovensku kruté nacistické represe. Za účast ve Slovenském národním povstání a za pouhou pomoc partyzánům Němci po stovkách popravují muže, ženy i děti. Usedlá maloměstská rodina Kubišových se v této době snaží přežít válku jak se dá, i kdyby to mělo znamenat kolaboraci. Syn Marián je velitelem fašistických gard, jeho cynický švagr Paľo podniká a snaží se držet co nejvíc stranou. Paľova žena Angela si začala románek s nacistickým majorem Breckerem, který u Kubišových bydlí. Vážné ohrožení pro všechny včetně starých rodičů však přinese devatenáctiletý syn Juraj, který bojoval s partyzány a kterému se podařilo utéct před popravou. Mladík se domů dostane se zraněnou nohou. Zatímco Němci kvůli uprchlíkovi provádějí dům od domu prohlídky, Juraj na půdě čeká na lékařskou pomoc a začíná blouznit v horečkách. A v přízemí probíhá „idylická“ štědrovečerní večeře, na kterou se nechal pozvat sám major Brecker… Vynikající psychologické válečné drama o maloměšťáctví, zbabělosti a o zoufalé snaze přežít i za cenu popření všech mravních principů natočil ve slovenské produkci český režisér Jiří Krejčík.
Rozhlasová verzia
Divadelná verzia
Film „Polnočná omša“ je vskutku vynikající psychologické válečné drama o maloměšťáctví, zbabělosti a o zoufalé snaze přežít i za cenu popření všech mravních principů, jak je uvedeno v komentáři k filmu. Zaujal mě rozhovor rodiny Kubišových u štědrovečerní večeře s majorem Breckerem, cituji.
▬
Kubišovi: „Bože, co nás ještě čeká.“
Major Brecker: „Vy se bojíte, přátelé? Koho? Partyzánů? Bolševiků? Já nemám rád Židy a partyzány. Nejsou ani vojáci, ani civili. Diletanti.“
Kubišovi: „Celkem zdivočeli v těch horách. Budou chtít naše domy, naše obchody, naše peníze. To je logické, jsou to komunisti.“
Major Brecker: „Proto nemám slitování, s nikým.“
▬
Co dodat. Ve světle toho, co si Slované vyřvali na náměstích v miliónových davech při „lámání chleba“ před 30 roky (nebyla to jen zrada vrchnosti v Moskvě), si dovolím poznamenat, že slova komentáře k filmu „o maloměšťáctví, zbabělosti a o zoufalé snaze přežít i za cenu popření všech mravních principů“ na dnešní poměry již pozbyla platnosti. Není pochyb, že v souladu s dnešními společenskými konvencemi v rámci našeho členství v EU a v NATO se rodina Kubišových chovala naprosto správně, řečeno dnešním slovníkem – rodina Kubišových se chovala přiléhavě době, tedy pragmaticky.
Resumé? Vychází mi z toho filmu, jakož i z toho, čeho jsme svědky již asi 30 let, že slova jednoho z Kubišových „Budou chtít naše domy, naše obchody, naše peníze. To je logické, jsou to komunisti.“ jsou doslova ušita na dnešní poměry, přímo mysticky! Jinak řečeno, slova majora Breckera jsou v zemích EU a NATO přetavena ve skutečnost: „Proto nemám slitování, s nikým.“ Kdo byl tak větší zbabělec, rodina Kubišových v podmínkách fašistického státu s hlavou pod Damoklovým mečem, anebo proradné slovanské národy s bezhlavou adorací fašistického NATO a novodobého Reichu v podobě EU?
Silný film!!!
Ja som minulý rok počul tú rozhlasovú hru. Naozaj skvelá dráma.