Vyprávění je koncipováno jako útržkovité vzpomínání nemocného Karla Čapka, jenž se setkává i se svým blízkým přítelem, prezidentem Masarykem, který se v domácích filmech dlouho nesměl objevit. Slavného spisovatele s velkým nasazením ztvárnil Josef Abrhám.
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze – proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění – výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka.
Josefa Abrháma do role Karla Čapka režiséru Skalskému doporučil Jaroslav Dietl, který měl psát původně scénář. Josef Abrhám a Hana Maciuchová si zahráli manželskou dvojici nejen v tomto snímku, ale i v legendárním seriálu Nemocnice na kraji města (od r. 1977), kde ztvárnili manžele Blažejovi. Filmovalo se i ve francouzském Rouen. V Praze se natáčelo v Nuslích, Vinohradech, Střešovicích, Novém Městě a Starém Městě. Filmovalo se v dělostřelecké tvrzi Dobrošov. Postava Alquista, s níž mluví Čapek v závěrečné vizi, pochází ze hry R. U. R.
Věta „…a naproti tomu je umění, nečisté a zlořečené“, kterou Čapek dopisuje, je poslední dochovanou větou Čapkova posledního, nedokončeného románu Život a dílo skladatele Foltýna.
Osamocená stopa ve sněhu v závěru filmu je narážkou na Čapkovu slavnou povídku Šlépěj ze sbírky Boží muka. Štěpán Skalský režíroval filmovou část, Jaromír Pleskot úryvky divadelních představení Čapkových her Bílá nemoc a Matka, která se ve filmu objevují. Film bol natáčaný v Prahe (Čapkova vila), Topoľčiankach a v Strži u Dobříše.