Vážení priaznivci DAV-u DVA
Väčšina našich čitateľov má silné sociálne cítenie a hlási sa k zdravému vlastenectvu. Čakajú nás zásadné politické udalosti - referendum o predčasných voľbách a následne zásadný boj o ďalších charakter našej spoločnosti.
V DAV-e DVA stojíme na Vašej strane. Pre pravidelných prispievateľov okrem iného pripravujeme aj špeciálne benefity: vypnutie reklamy, výrazné zľavy v e-shope INLIBRI, podielovú knihu a iné... Vernostný program zverejníme v apríli.
Ak chceme naďalej rásť, nebude to možné bez vybudovania silnej podpornej komunity. Staňte sa jej členom, pomôžte nám v tomto úsilí tým, že budete pravidelne finančne podporovať DAV DVA.
Podporte nás pravidelnou sumou, 4, 6, alebo 10 a viac eur mesačne..
Číslo účtu: IBAN: SK72 8330 0000 0028 0108 6712
Mobilizace Francouzů proti Macronově důchodové reformě, která zatím vyvrcholila 5. prosince a dnes, tedy 12. prosince (na ulicích bylo mezi jedním a půl druhým milionem lidí, zatímco stávky jsou v plném proudu), pěkně ukazuje udivující tupost tamní politické elity.
„Prezident bohatých“, jehož politika zcela zjevně nahrává privilegovaným, přilil olej do ohně tvrzením, že sjednocení důchodových systémů „spravedlivým“ bodovým systémem má odstranit „privilegia“ různých skupin pracujících lidí. Tato namyšlenost pouhý rok po povstání „žlutých vest“ je natolik zaslepená, že silně připomíná výrok připisovaný Marii Antoinettě o lidu dožadujícímu se chleba: „Ať jedí koláče!“ Navzdory neprůhledné expertní debatě o bodovém systému, každé dítě ve Francii už ví, že v celé penzijní reformě jde nakonec o to, aby lidé čím dál déle pracovali na čím dál menší starobní důchod. Včerejší vládní ústupky, které ohlásil premiér Edourad Philippe, byly celonárodně označeny za směšné. I „žluťácká“ odborová konfederace CFDT, dosud označovaná za „převodovou páku macronismu“, přerušila jednání a vyhlásila své zapojení do protestů ostatních odborových svazů, naplánovaných na 17. prosince. Dnešní redakční úvodník Le Monde shrnul pohled vládnoucí třídy a míru jejího znepokojeni přehledně:
„Projekt (reformy) přichází pozdě v pětiletém (volebním) období, které bylo poznamenáno bezprecedentní sociální krizí a poněkud zhoršenými vztahy mezi exekutivou a odbory. Je společenská změna navržená vládou dosažitelná v takovém prostředí? Vláda se rozhodla rozehrávat veřejné mínění proti odborům. Je to hazard, který vrhá zemi do nejistoty.“
„Země“ znamená „oni“. Mají strach.
Obrázek je z demonstrace během stávky 5. prosince, kdy bylo zrušeno 90 % vlaků. Foto: AFP
Zdroj: Facebook
FRANCOUZI VŮBEC ANI NEVĚDÍ,
PROČ STÁVKUJÍ, PROSTĚ JSOU HLOUPÍ
Abych vysvětlil, oč mi jde, dovolte mi srovnání ruského a francouzského důchod. systému. Tak tedy.
►VĚK DOŽITÍ◄
Rusko: 70 let
Francie: 82 roky
►VÝŠE PRŮM. MĚSÍČNÍHO DŮCHODU◄
Rusko: 200 eur
Francie: 1306 eur
►VĚK ODCHODU DO DŮCHODU◄
Rusko: 65 let
Francie: 62 roky pro ty, kdo se narodil po r. 1955. Kdo se narodil před r. 1950, ve věku 60 let.
Rusko zaujímá 40. místo ze 43 v žebříčku nejchudobnějších zemí pro důchodce. Francie se nachází na 19. místě.
PODTRŽENO A SEČTENO:
FRANCIE
Průměrný důchodce žije v důchodu 20 let.
Za toto období dostane 313 440 eur.
RUSKO
Průměrný důchodce žije v důchodu 5 let.
Za toto období dostane 12 000 eur.
Ale hlavně, ruský důchodce je spokojen a nikdy nestávkuje a neprotestuje. Prezident Putin podepsal důchodovou reformu, která zvedla věk pro odchod do důchodu o 5 let. Chytře vymyšleno, protože polovina ruských mužů se důchodu nikdy nedožije, takže ty důchody nebude komu vyplácet. Přesněji, ano, ale těm s dolar. účty.
Jen pro srovnání, v Číně se posunuje hranice odchodu do důchodu také o 5 let, ale směrem opačným, tedy dolů! Pro všechny a bez výjimky! Muži v 55, ženy v 50 do důchodu, tohle v socialistické Číně vstoupí v platnost již za necelé tři roky!
Žlté vesty boli mimoriadne nepodarený a teda aj zbytočný „projekt“.
Sledoval som niekoľko priamych prenosov z nich, a musím povedať, že jediní ktorí si prišli na svoje boli anarchisti. Celé hnutie bolo anarchistickým konceptom „bez vedenia“ a práve toto mu zlomilo väz. Jednoznačným poučením pre ľavicu by malo byť, že takéto anarchistické výboj k ničomu nevedú. Kapitalista sa cíti stále v pohodlí.
Jednoznačne, ak sa máme za niečo postaviť, tak je potrebné aby protestné hnutie malo vedenie, ktoré by so spísanými požiadavkami priamo sadlo zoči voči prezidentovi a vláde. Žlté vesty nemali takýchto zástupcov, všetko bolo živelné a vyznievalo do prázdna – a kapitalista bol v pohode.