Rozhovor s historikom Michalom Macháčkom o Gustavovi Husákovi. Bojoval za práva študentov, slovenskú rovnoprávnosť, aj o vybudovanie technickej vysokej školy

DAV DVA prináša unikátny rozhovor s českým historikom Michalom Macháčkom. Reč bude aj o DAVe, Novomeskom, národnom komunizme, slovenských novinároch, ľavicovom aktivizme a SNP.

Michal Macháček

Mgr. Michal Macháček, Ph.D. absolvoval doktorské štúdium  na Ústave českých dejín FF Univerzity Karlovej a zahraničné pobyty na FF Univerzity Komenského v Bratislave, Historickom ústavu SAV a Historickej fakulte Moskovskej štátnej univerzity M. V. Lomonosova. Zaoberá sa problematikou česko-slovenských a československo-sovietskych vzťahov a komunistického hnutia v 20. storočí (politické elity a špeciálne Gustáva Husáka). Publikoval radu odborných i popularizačných textov, prednáša a spolupracuje na filmovej tvorbe s historickou tématikou. (1)

ROZHOVOR

Lukáš Perný: Dobrý deň Michal. Náš rozhovor začnem otázkou, ktorú som chcel pôvodne položiť na záver. Ste autorom knihy o Gustávovi Husákovi, ktorú práve čítam, podobne ako mnohí čitatelia, ktorí ju dostali „pod stromček.“ Počul som o nej len a len dobré referencie a aj po prelistovaní mám z nej veľmi dobrý dojem. Sám som písal o veľmi blízkej téme, o Husákovom dobrom  priateľovi a súdruhovi v boji za spravodlivosť, Ladislavovi Novomesekom, s ktorým boli v spoločnej redakcie časopisu DAV, na ktorý sa snaží aj náš DAV DVA ideovo nadväzovať. Nedávno sme dokonca digitalizovali prvé dva zväzku pôvodného DAV. Do akej miery ste sa venovali väzbám Husáka na skupinu DAV a jeho vzťah k Novomeského a ostatnými DAVistom? Čo Vás osobnej na DAVe zaujalo?

Michal Macháček s Viliamom Plevzom, Husákovým dvorným historikom na prezentácii v Bratislave, Foto: Nové Slovo

Michal Macháček: Dobrý den Vám a čtenářům.
Časopis DAV byl výjimečným periodikem tím, že dokázal skloubit sociálně-kulturní problematiku s akcentem na nacionálně-státoprávní otázku, v tom předstihl nejen program KSČ o několik let. Dokázal se zároveň vymezovat vůči nacionálnímu šovinismu a nástupu fašismu, na druhou stranu podléhal nekritického pohledu na tehdejší sovětské zřízení a utopismu. Přeceňoval, tak jako i většina komunistických intelektuálů, psychologický faktor u člověka, že jeho mozek není stroj, že způsob uvažování a vzorce chování nelze jednoduše ze dne na den naprogramovat.

V životě Gustáva Husáka sehrál DAV a generace Davistů důležitou, až klíčovou roli v utváření jeho myšlenkového světa, čerpal z nich inspiraci a byl jimi ovlivněn. Vladimír Clementis byl pro něho vzor a mentor, posléze s ním i Ladislavem Novomeským spolupracoval a navázal přátelské vztahy – trávili spolu i volný čas. Jejich osudy byly prodchnuty silným vláknem sounáležitosti i za války a po jejím skončení, kdy společně úspěšně zápasili o monopol moci KSČ a jejich vysněná revoluce je sežrala. Husák jako jediný z nich v této „zkoušce“ obstál, nabíjela ho představa, že musí svoje i jejich jména očistit, chápal to jako poslání. Bez těchto nastíněných souvislostí nelze Husákovi a jeho počínání plně porozumět, proto jim kniha také věnuje náležitou pozornost.

Pozri aj článok Lukáš Perný: Pred 105. rokmi sa narodil Gustáv Husák

Lukáš Perný: Otázka, ktorú ste dostali asi veľa krát, ale predsalen sa ju opýtam. Čo vás inšpirovalo k výberu témy Gusáva Husáka? Keď som písal knihu o Novomeskom, mojim prvým impulzom bola pamätná tabuľa na univerzite, kde Novomeský pôsobil. Vnímal som to ako znamenie. Čo bol u vás takýto prvý impulz?

Michal Macháček:  Zapůsobila na mne dramatičnost, rozporuplnost a dosavadní neprobádanost Husákova životního příběhu – chlapec z chudých slovenských poměrů, komunista, kterého věznil režim, který sám pomáhal budovat, nakonec usedne v sídle českých králů. Jak se to stalo? Přiznám se, že jsem o Slovensku, slovenské historii a kultuře příliš do té doby nevěděl, velmi mne však oslovily, neméně studijně-výzkumné pobyty na Slovensku, nabyl jsem díky tomu pohled na naše dějiny z jiné – nepragocentrické perspektivy. Čím více jsem pak bádal, tím na mne vyskakovali další zajímavé otázky a podněty, navíc jsem si uvědomil, že na Husákově životu se dají plasticky ukázat dějiny komunistického hnutí a česko-slovenských vztahů ve 20. století. Tím pojetí tématu přesáhlo biografický motiv.

Lukáš Perný: Husák bol a ešte niektorými ľuďmi stále je na Slovensku démonizovaný.  A to dosť vulgárnym a primitívnym spôsobom. Stretli ste sa s týmto fenoménom počas výskumu?

Člen redakcie DAV DVA a občiansky aktivista Ing. Juraj Janošovský a Dr. Gustáv Husák

Michal Macháček:  Gustávu Husákovi se podařilo stát se symbolem, do kterého si lidé projektují své emoce a zkušenosti, čili je tam velký prostor pro iracionálno. V této souvislosti se hodí dát k dobru jednu osobní příhodu. Na začátku mého prvního pobytu v Bratislavě jsem se ptal jednoho kolemjdoucího na cestu, když uslyšel češtinu, hned se zeptal, co tu dělám. Odvětil jsem, že pracuji jako historik a zabývám se Husákem. Na to přišla reakce: „To je dobre a hlavne ho vykresli, čo najhoršie!“

Na druhou stranu na můj vkus jiní Husáka zase berou až v příliš adorační ochranu, projevuje se u nich přitom nostalgické vzpomínání na mládí i nekritická úcta k osobnosti. Přitom i Husák byl jen člověk z masa a kostí, chybující a nesoucí politickou zodpovědnost za období, kdy třímal v rukách vrcholné politické funkce a kdy se neděly jen dobré věci. Je potřebné být v hodnocení jeho života kritický. Mým krédem přitom je snaha o porozumění. Na základě detailního výzkumu jsem se snažil ukázat, jaký Husák byl a proč byl právě takový, jeho osobnost a motivy chování. Rozklíčovat roviny toho, co dělal, co říkal a co si opravdu myslel a jaké to mělo důsledky.

Kniha o Husákovi od historika Macháčka

Lukáš Perný: Na prezentácii knihy bola prítomná aj rodina Gustáva Husáka. Ako prebiehala spolupráca s Husákovou rodinou?

Michal Macháček: Jsem ji velmi vděčný za pomoc. Pokud mohu za sebe hovořit, tak po čase jsme si vytvořili důvěru, když již bylo jednoznačně zřejmé, že mi nejde o bulvarizaci nebo laciné poznání – účelové klouzání na povrchu – a zkoumám život Gustáva Husáka do hloubky, tak jsem mohl studovat i privátní dokumenty a využít soukromé rodinné fotografie, což bylo fantastické a velice to knihu obohatilo. Neméně si vážím toho, že mi nebyly kladeny jakékoliv limity v práci s těmito rodinnými písemnostmi.

Pozri aj VIDEO: O Husákovi sa začína znova hovoriť. Vyšla ďalšia kniha…

Gustáv Husák a Fidel Castro

Lukáš Perný: Ktorým ďalším postavám dejín sa plánujete v budúcnosti venovať?

Michal Macháček: Práce na biografiích prací je velmi časově náročná, pokud se zabýváte tématem poctivě, proto je dobré výběr velmi vážit. Například by mne lákalo zpracovat životní příběh Klementa Gottwalda, Františka Kriegla, Milady Horákové, z novějších osobností Václava Klause. Momentálně však zpracovávám osudy poslanců, kteří v říjnu 1968 nehlasovali pro smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk – zajímá mne otázka střetu loajalit.

Současně bych rád ještě zůstal u Husáka, který si podle mého názoru ještě zaslouží detailnější pozornost v souvislosti s periodou 70. a 80. let. Rovněž bych rád zpracoval a vydal vězeňskou korespondenci mezi Gustávem Husákem a Magdou Husákovu–Lokvencovou, kterou by doplnil text o jejich soukromí, jaký dopad měla perzekuce Husáka na jeho rodinu. Víte, kolikrát zpracováváme osudy kriminalizovaných osob a zapomínáme, že i jejich blízcí neprožívali zrovna jednoduché časy, rád bych tento textový dluh vůči paní Magdě, která byla nesmírně charakterní, inspirativní a statečná žena, a jejím synům splatil.

Lukáš Perný: Zaujímalo by ma, ako vnímate vykreslenie Gustáva Husáka vo seriále České století? Je autentické?

Michal Macháček v Bratislave

Michal Macháček: Myslím, že pře všechny faktografické nepřesnosti, kterým se ostatně zcela nelze ve filmovém žánru vyvarovat, se osobnost Husáka podařilo vykreslit vcelku dobře. Vedle upozornění na jeho krušnou minulost, houževnatost a samotu mi tam však chyběl jeden moment, který je u Husáka velmi charakteristický, a to ironie. Husák rád užíval pichlavé poznámky s nádechem sarkasmu. Jinak mne se České století velmi líbilo, klobouk dolů před jeho tvůrci, Robertem Sedláčkem a Pavlem Kosatíkem, kteří se snaží narušit schématické chápání našich dějin.

Lukáš Perný: Husák mal za sebou skutočne tragický život, plný slovami Novomeského „vzostupov a pádov“. Husák komunistický novinár a revolucionár, Husák organizátor SNP, Husák vo väzení, Husák rehabilitovaný, Husák pri moci, Husák zomierajúci v zabudnutí. Ktoré jeho obdobie považujte za najinšpiratívnejšie?

Šťastný vlastník knihy na Vianoce

Michal Macháček: Husák jako meziválečný aktivista. Když jsem studoval meziválečnou publicistiku, tak Husákova byla i přes naivitu vůči sovětskému zřízení na vysoké úrovni a dokázala jít k jádru věci. Dokázal pojmenovat rozpor mezi deklarovanou demokratičností a tíživou sociální realitou, zároveň věci dokázal v praxi řešit a posouvat. Zasazoval se o sociální práva studentů, česko-slovenskou nacionální rovnoprávnost i například o vybudování technické vysoké školy na Slovensku.

Lukáš Perný: Zaujímavosťou vašej knihy je, že ste podčiarkli informáciu získanú z ruských archívov – Husák bol Moskvou vnímaný ako „neposlušný“. Prečo bol takto Moskvou hodnotený? Bolo to pre jeho pro-národnú orientáciu?

Michal Macháček: Nebyl vždy disciplinovaný komunista, nebál se říkat i kritické názory na adresu komunistických autorit, např. když v létě 1938 utrpěli komunisté porážku v komunálních volbách, nebo za války, když se choval v ilegalitě pragmaticky a odmítl se podřizovat. Rovněž silně akcentoval nacionální otázku a snažil se po válce o prosazení rovnoprávného postavení Slovenska v Československu, prakticky prosazoval federativní až konfederační model – byl zpočátku bojovnější a zásadovější ve vyjednávání s českými zástupci než politici Demokratické strany. Až když demokrati na Slovensku výrazně vyhráli parlamentní volby v květnu 1946, tak takticky obrátil. Tato jeho radikálnost, kterou rovněž projevoval vůči maďarské menšině, mu byla vyčítána a zpětně pak v 50. letech nabylo dokonce kriminální roviny, když byl souzen jako „slovenský buržoazní nacionalista“. To se s ním pak vezlo i v dalších letech.

Lukáš Perný: Mimochodom som veľmi rád, že ste označili Husáka ako národného komunistu. Myslím, že do tejto kategórie patria aj Novomeský a Clementis.

Michal Macháček: S „národním komunismem“ bych to viděl složitěji – jde o to, jak si tento pojem definičně ohraničíme. Jednou z cest je, že vychází z marxismu-leninismu, ovšem nedodržuje podřízenost Moskvě, jednalo se například o Čínu, Albánii, částečně Rumunsko, ale do tohoto konceptu Husák nezapadal. Vždy respektoval podřízenost Sovětskému svazu. Proto raději razím označení „národně orientovaný komunista“.

Lukáš Perný: Zažije podľa vás Československo ešte osobnosť Husákovho formátu?

Kniha Gustáv Husák od Michala Macháčka

Michal Macháček: Husák bezesporu patří k našim nejvýznamnějším politikům 20. století, účastnil se skoro všech jejich klíčových milníků, dokázal být ve vhodnou dobu na vhodném místě a krize pro něho znamenala politickou příležitost, kterou neváhal využít. Jeho kvality ve výkonu praktické politiky mu ostatně přiznávali i názorový oponenti, například novinář Ferdinand Peroutka. Na druhou stranu není třeba se na něho dívat pouze růžovými brýlemi. Jak se říká, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, inspirujme se minulostí, ale kriticky a nebojujme minulé války – hleďme kupředu.

Velmi bych přál Čechům a Slovákům, aby měli politiky na úrovni a zároveň odvážné, kteří nemyslí jen na vlastní prospěch, či prospěch jim spřátelených ekonomických kruhů, ale také na normální občany, zejména se zastávali těch nejslabších, kteří se nedokáží účinně bránit. Dokázali se například postavit proti zrůdným projevům xenofobie, ale i exekučnímu systému. Myslím si, že máme dostatek skvělých osobností, jenže drtivá většina se raději od politiky drží zpátky, neboť na ní nemají žaludek. Jenže takto se velmi často dostávají do funkcí psychopati, asociálové či šedé myši ovládané ze zákulisí. Čili bych si přál, aby se šikovní a empatičtí lidé nebáli veřejně projevit a angažovali se.

Lukáš Perný: Prajem knihe všetko dobré a veľa úspechov. Už teraz som evidoval od svojich známych aj čitateľov DAV DVA, že si knihu kúpili. Čo by ste na záver odkázali našim čitateľom?

Michal Macháček: Děkuji za přání a zájem o moji knihu, vážím si toho. Čtenářům přeji spokojenost v osobním i profesním životě, zejména zdraví, odvahu a štěstí.


Foto: koláž, zdroj NovéSlovo, iné

Rozhovor spracoval Mgr. Lukáš Perný

One thought on “Rozhovor s historikom Michalom Macháčkom o Gustavovi Husákovi. Bojoval za práva študentov, slovenskú rovnoprávnosť, aj o vybudovanie technickej vysokej školy

  • 22. februára 2018 at 20:06
    Permalink

    Knihu som si tiež obstaral, vyzerá sakra hutne, zaujímavá téma, spracovaná dosť podrobne, teším sa na jej čítanie. Klobúk dole pred ešte stále mladým historikom, že dokázal také niečo napísať.

    Reply

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *