Rumový denník (Bruce Robinson, Hunter S. Thompson, 2011), Johny Depp v bohémskej kritike systému na príklade Portorika 60. rokov

„Postarám se o to, aby se o parchantech tohto světa vědelo, a nebudu nikdy sloužiť jejím zájmům. Stanu se hlasem stvořeným z inkouste a hněvu.“

Paul Kemp/Hunter S. Thompson

Paul Kemp odchádza z New Yorku na konci 50. rokov 20. storočia na slnečné Portoriko. Píše pre slabnúce miestne noviny San Juan Star a zisťuje, že pravda často ustupuje peniazom. Spolu s ďalšími zvláštnymi postavami trávi veľa času pitím rumu a búrlivými žúrmi. Zamiluje sa do ženy bohatého podnikateľa, čo ho dostane do nebezpečných problémov. Kniha a film Rumový deník (The Rum Diary) majú spoločnú základnú kostru, ale film výrazne mení štruktúru postáv a pridáva do príbehu typické „gonzo“ šialenstvo, ktoré v pôvodnom románe chýbalo. Kniha sa výrazne zameriava na vnútorný svet a pocity vyhorenia tridsaťročného Kempa. Film namiesto psychológie vsádza na vizuálne atraktívne scény, rýchle tempo a divoké jazdy mestom San Juan. Film oveľa priamejšie kritizuje americký kapitalizmus, vykorisťovanie Portorika a korupciu. Bruce Robinson (režisér) pridal motívy chamtivých developerov, ktoré v knihe neboli také dominantné. Keď Thompson knihu písal, ešte nevynašiel svoj slávny „gonzo žurnalizmus“ (šialený, drogami poháňaný štýl). Kniha je preto relatívne triezva a realistická. Film sa však snaží divákovi predať presne toho Thompsona, ktorého pozná z neskoršieho hitu Strach a hnus v Las Vegas, čo mení vyznenie diela.

Odporúčame v rámci letnej filmovej prílohy film Rumový denník z roku 2011. Za Portoriko si dosaďte nemenovanú krajinu, za nemenovanú ambasádu (ktorá ju ovláda) tú istú nemenovanú ambasádu, za redakciu novín, ktorúkoľvek hlavno-prúdovú redakciu (v tej nemenovanej krajine) a za Huntera S. Thompsona si pokojne dosaďte redaktorov DAV DVA. Príjemné sledovanie.

Iba 22-ročný Hunter S. Thompson sa v roku 1959 presťahoval do Portorika. Chcel napísať skvelý americký román a žiť ako jeho idol Ernest Hemingway. Thompson sa pokúšal získať prácu v serióznych anglickojazyčných novinách The San Juan Star, no odmietli ho. Nakoniec písal pre malý športový plátok. Krajina bola plná skrachovaných amerických novinárov, dobrodruhov, lacného alkoholu a narastajúceho vplyvu amerického kapitálu. Presne tieto zážitky neskôr pretavil do postavy Paula Kempa a jeho priateľov. Keď Thompson román na začiatku 60. rokov dokončil, vydavateľstvá ho odmietli s tým, že príbeh nemá jasnú štruktúru. Sklamaný autor rukopis odložil do krabice a zabudol naň.

Koncom 90. let žil Johnny Depp priamo v Thompsonovom dome v Colorade, keď sa pripravoval na rolu v kultovom filme Strach a hnus v Las Vegas. Keď spolu v pivnici listovali v autorových starých zápiskoch, Depp náhodou narazil na starú kartónovú krabicu. Našiel v nej kompletne napísaný, no nikdy nevydaný rukopis The Rum Diary. Depp bol textom nadšený a presvedčil Thompsona, že kniha musí vyjsť. Román tak oficiálne vyšiel na Beatdom a v ďalších vydavateľstvách až v roku 1998 – takmer 40 rokov po svojom napísaní. [1, 2] Thompson a Depp okamžite plánovali filmovú adaptáciu, no projekt sa roky hýbal iba pomaly. Po tom, čo Hunter S. Thompson v roku 2005 spáchal samovraždu, Depp bral sfilmovanie ako osobnú povinnosť a poctu zosnulému priateľovi. Depp pre projekt osobne angažoval režiséra Brucea Robinsona, tvorcu kultovej britskej komédie Withnail a ja. Robinson kvôli natáčaniu dokonca prerušil dlhoročnú spisovateľskú prestávku. [1] Aby si uctili Thompsonovho ducha, počas celého natáčania v Portoriku bola na pľaci postavená režisérska stolička s Thompsonovým menom, na ktorej bola položená fľaša jeho milovanej whiskey Chivas Regal.

Mnohí recenzenti (vrátane českých a slovenských portálov ako MovieZone či Kinema) vyčítali režisérovi Bruceovi Robinsonovi, že nevedel, či točí prázdninovú komédiu, vážnu sociálnu drámu o korupcii, alebo romantický film. Pozitívne hodnotenia smerovali k zachyteniu atmosféry Karibiku konca 50. rokov. Kamera, kostýmy, tropické lokácie a skvelé vedľajšie postavy (najmä Giovanni Ribisi ako večne opitý spolubývajúci) boli označované za svetlé momenty filmu.

RECENZIE Z ČSFD

Jordan: buď všetci málo chlastajú, alebo sa za to hanbia, lebo inak si neviem vysvetliť toľkú nesmelosť v priznaní si, že sa jedná o skvelý film pri tak očividnej ukážke naozaj solídneho, sviežeho, vtipného, filmársky zrelého a ťažko pohodového diela, ktoré na prelome rokov prišlo, aby trochu zamiešalo karty v mojej top 10ke najobľúbenejších hollywoodskych mainstreamov.

Jamal: Z rumovému deníku je velmi dobře cítit atmosféra Portorika, alkoholu, nádherných pláží a velký rozdíl mezi chudou a bohatou třídou. To vše je nenásilně podáváno a celkem dobře vystiženo… Bohužel některé scény jsou předčasně zakončeny, a některé jsou zase zbytečné, což mi přijde škoda. Nejvíce mi ale vyrazila dech Amber Heard u které jsem hltal každý záběr a také škoda že se zde naplno neukázal Deepův šarm a charakter, který umí zahrát bravurně.

overlord: Pěkný, příjemný, vtipný a svým způsobem docela zajímavý. Na druhou stranu film sám o sobě natolik neoslní a v konečný fázi nenabídne mnoho co si z filmu odnést, vyjma příjemný nálady. Ale to si dokonale kompenzuje skvělýma scénama pod vlivem všech možných i nemožných drog a hektolitrama chlastu. A i když hlavní postavy zrovna abstinujou, tak je to taky docela sranda. Upřímně, Johnny opět táhne většinu filmu, a tak to asi i má být. Na skvělejch hercích je film postaven a zbytek je už jen šikovně přimíchanej.

Javert: Ač film postrádá typicky „thompsonovského“ ducha, který naopak nechybí ve Fear and Loathing, není pouhým laciným pokusem o zfilmování dle mého nejlepší spisovatelovy knížky. To hlavní, tedy Karibik, hektolitry rumu a krásná Chenault, přítomno jest. A i Depp, ač v porovnání s jeho jinými rolemi nezvykle uťáplý, podává solidní představu o tom, jak romanticky dobrodružná mohla taková karibská novinařina být.

movie: Oproti knize je to mnohem míň cynické a zároveň mnohem pichlavější, opojné rumové selánky jsou tu nahrazeny celkem výrazným politickým tématem a jeden se až nestíhá divit, jak nezvykle aktuální může být příběh z šedesátých let. Když mi bylo zhruba dvacet, přečetl jsem Rumový deník za jeden večer s lahví šampusu u postele a byla to neuvěřitelná zábava. S filmovou podobou bych to už asi neudělal, ale zábava je to taky. Johnny Depp pokračuje v oživování (tenotkrát i jako producent) díla Huntera S. Thompsona, takže respekt. A hraje taky hodně dobře. Nejen on.

Fr: ,,PATŘÍ SVĚT JENOM TOBĚ? A KDYŽ TO ŘEKL, ZARAZIL SE. NE PROTOŽE TO ŘEKL, ALE PROTOŽE KONEČNĚ POCHOPIL SOUVISLOST MEZI DĚTMI VYBÍRAJÍCÍMI ODPADKY KVŮLI JÍDLU A LESKLÝMI MOSAZNÝMI TALÍŘI NA VCHODOVÝCH DVEŘÍCH BANK“….. /// Zamotanej příběh, kde jeden neví jestli jde o chlast, politiku nebo lásku. TOHLE JE PORTORIKO! A Američani ho mění v obraz svůj. Moře se dá vidět, jen když bydlíš v hotelu a domorodci jsou tu odpadky. Ale ani v tom není hlavní poslání novináře Paula Kempa. V Americe zuří volební boj (Einsenhower – Kennedy), komouši jsou homouši, ale v Portoriku jde o prachy. Jsou tady pozemky….KOHO TO kurva ZAJÍMÁ!!! Alkáčská idilka, kde jedinou emocí je chuť na Amber Heard má jistě i jiný přednosti, ale mě z toho vychází nuda (na třetí) o tom, jak dospět ke svýmu vlastnímu ,,já“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román od Hunter S. Thompsona číst nebudu. 2.) Vzrušujou mě chlapci s tělem z reklamy na TotalGym. 3.) Thx za titule ,,skeletorek“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ *

verbal: To bych v životě neřekl, že to i po rumu může být taková hrozná otrava. Asi jsem udělal tu chybu, že jsem si k tomu neotevřel flašku Božkovské rzi, po které bych tento tupý, dvouhodinový notorikův cestopis po Portoriku šedesátých let, jenž přesně naplňuje otřepanou definici „naprosto o ničem“, zajisté lépe snášel. Poté, co se Džony komerčně zaprodal a začal se plavit v Bruckheimerově žoldu, jde to s ním od desíti k pěti. Bude sice pěkně ve vatě, ale je zralý na to, aby mu jeden flustnul na jeho herecký hrobeček s nápisem Jump street. Avšak na druhé straně se mu moc nedivím, protože mít doma tu francouzskou obludu co on, taky chlastám první ligu a hraju v kdejaké sračce, jen proto, abych, proboha!!, nemusel být doma. Ještě párkrát někdo prokleje Černou perlu a Tim musí dostat totální deppku, protože z takové letargie už ho podruhé nevytáhne ani on.

korbitch22: Obsahově nekomplexní film,o jednom ´´neznámém´´ pisálkovi.Rumový Deník je zábavný od první do poslední minuty,jeho největším problémem zůstává režisér,který trestuhodně nevyužil dokonalé herecké obsazení a námět do Rumu lehce namočil,ale pro diváka jej vůbec nevyždímal a když máte ve filmu takové eso,jako je Johny Depp,musíte sakra vyždímat do sucha :) Těžko říct co by se stalo,kdyby se tenhle film dostal do rukou někoho jako je Tom tykwer,nebo Uli Edel.To by sme měli možná jeden z nejkultovnějších filmů,na druhou stranu si ovšem musíte uvědomit,že film je podle pamětí a skutečných událostí a proto je hloubka příběhu v rámci rovinny a nezasahuje do hloubky či extrému,jelikož už by si události vymýšlela.Robinson nám ze začátku servíruje film typově podobný Falcovi, ( myslím tím artový styl,plný skvělých dialogů,o známe osobnosti ) vy se pomalinku seznamujete s dějem,ovšem když se něco málo dozvíte,dostanete rumový trip ve stylu Strachu a Hnusu v Las Vegas.Film má sice 110 minut,ale z se 90 minut bavíte chlastáním Johnyho Deppa a neskutečnými výstupy Giovanniho Ribisiho,který si jasně svým výkonem řekl o nominaci na Oscara za vedlejší herecký part.Deppovi skvěle sekunduje komický Michael Rispoli.Škoda že se divák málo dozví o nekalých aktivitách Aarona Eckaharta ( kterého prostě nemám rád ) a schilém korupčním prostředí kolem něj,toho se film bojí a když občas zajede do vod neklého byznysu,okamžitě je opět nějaká eskapáda ožralého Deppa,který by si měl dát pozor,protože 50% jeho výstupů byl regulerní Jack Sparrow, ( co taky chcete…karibik…rum….holky… ) Celé je to zábavné a Depp je prostě nejlepší here planety a jeho neocejchování zlatou soškou je stále největší WTF v dějinách lidstva,ale film mohl být více zaměřený na boj reportéra proti zkorumpovaným obchodníkům.Mít to v ruce Uli Edel,možná bysme slintali všichni blahem.Jako neskutečný sladký bombónek navrch je neuvěřitelně sexy Amber Heard,která i hraje čéče.V káždém případě něco kolem 7miset shlédnutí je v celku směšné a Rumovému Deníku by slušela krásná červená s cejchem 75%,protože v roce 2011/2012 chcete-li,je tím nejlepším filmem který jsem viděl a jedním z nejlepších který vyšel.Mám rád biografické filmy a i přesto,že mohl být film odvážnější,Depp a parta kolem něj nehorázně baví a při scéně v autě bez předního sedadla,jsem po dlouhé době smíchem zase chrochtal a v plném kině,jsem měl jediný odvahu se smát černému humoru o negrech a chudobě,což slušná část diváků neměla.Já si narážek užil mraky a že někteří je nevidí,či jim nepřijdou vtipné,je už jemom jejich smůla :)

J. Connor: Rumový deník je moje velmi oblíbená kniha a Thompson velmi oblíbený spisovatel, nicméně se zde nebudu opájet tím, co všechno bylo špatně a o kolik je kniha lepší. Ten pravý problém je pro mě v tom, že já osobně si z knihy kromě třeskuté zábavy a politicko-sociální kritiky (kteréžto jsou jakžtakž přítomny) vzal především generační výpověď, a to ne ve smyslu dekády, ale věku hlavního hrdiny. A to je ten problém s věkem Deppa, protože tahle linka byla pochopitelně zcela vypuštěna. Navíc Johnny je poslední dobou kulantně řečeno nemastný neslaný a své herectví okrouhal na série úšklebků a zhuleneckého civění, které by sice zde mohly být na místě, ale stejně už poněkud otravují. Ribisi si film krade pro sebe, přičemž i ostatní typy byly vybrány excelentně.

Myslel jsem, že jste říkal, že máte televizi…
Ne, ten chlápek přes ulici má televizi! Já mám dalekohled…

ScarPoul: Očakávanie je jednou z mala vecí, ktoré zabíjajú film v očiach diváka. Ale aj napriek tejto hrozbe, ktorá nad nimi visí, sa nimi nechávame (do značnej miery) viesť. Hunter S. Thompson patrí k tým spisovateľom, ktorý vytvorili nový druh písania. Nazýva sa Gonzo žurnalistika a spočíva v tom, že si sadnete doprostred nejakej tej revolúcie, prevratu, demonštrácie, alebo obyčajného závodu áut, alebo bitky kohútov – zapálite si cigaretu a bušíte do stroja, dokým z neho nevylezie článok. Nesmieme zabudnúť, že na to aby boli slová autentické a krvavé musíte mať v sebe nebezpečné množstvo alkoholu a halucinogénov. Toto dotiahol do dokonalosti Ellisov Transmetropolitan. Johnny Depp sa nám predstavil v diele tohto autora – respektívne v jej filmovej adaptácií Strach a hnus v Las Vegas. Ten film sa stal kultovým a všetci fanúšikovia ľahkých drôg si ho vzápätí obľúbili. Ťažko povedať či som očakával pokračovanie. Ale každopádne som očakával niečo, čo ten film nie je. A pritom som bohužiaľ prehliadol to v čom je dobrý. V prvom rade si treba ujasniť, že drogy a alkohol nie sú v tomto filme až také dôležité. Je to skôr o akomsi hľadaní morálky, ktorá je zakopaná kdesi veľmi hlboko v hlavnom hrdinovi. Film má pomalé tempo, ktoré mu ale v zásade neubližuje. Vďaka tomu vás pomaličky vťahuje do exotického Portorika, kde sa miesi špina s krásou. Celé je to podfarbené Portorikánskou hudbou. Aj keď film nerieši nejaké veľké otázky a obsahuje až neuveriteľne málo dramatických scén, nedá sa o ňom povedať, že je zlý. Tá miera prirodzenosti s akou sa Paul dostával od začiatku príbehu po koniec vám ani na jednu sekundu nedovolila pochybovať, že sa tie udalosti skutočne stali. A to je vlastne hlavnou doménou tohto filmu. Možno sa nejedná o svetoborný film, ale rozhodne je to pohodová jazda, ktorá ma veľmi veľa svetlých miest, ktoré som akosi nedokázal všetky precítiť. Preto tie tri hviezdy.

Avalon80: Alkoholový opar je v tomto filmu doslova hmatatelný a ačkoliv jsem byl zcela střízlivý, film se mi skutečně líbil. Vystřízlivět by měla spíše zdejší, chvílemi dosti zdrcující kritika. Já jsem měl pocit, jako bych se díval na pokračování Ohňostroje marnosti, jen chytřejší, vtipnější, hezčí, v jiném prostředí, s jiným příběhem a jinými herci. Speciálně pak ležérní Johnny Depp vyzdvihl tento snímek o úroveň výš, o nahrávačích Rispolim a Ribisim nemluvě. Jen ten Aaron Eckhart se tam tak nějak míhal a ve výsledku jako by tam ani nebyl… Neubráním se srovnání Rumového deníku s další Thompsonovou perlou, jíž není nic jiného než Strach a hnus v Las Vegas. Oproti vegasskému hnusu je portorický deník značně umírněnější a sluší mu to o poznání více. Komická složka plynule odstupuje částem dramatickým, chvílemi až thrillerovým a naopak. Ne, nebudete se válet smíchy a ne, nebudete si kousat nehty napětím, ale právě ona nadžánrovost a lehkost činí tento film o to zajímavějším. I když (jak tak koukám) tato forma nebude nejspíš příliš doceněna.

Terva:
CITÁT – Snažím se vyhýbat alkoholu… když to jde…
Záběr ve 20 minutě je – prostě rumový. Jedná se o povedenou scénu z bowlingu. CITÁT – Jak může někdo vychlastat 90 minilahviček alkoholu denně
Postava šéfa novin se jménem Lotterman je zajímavá a ne nepodobná šéfovi jiných novin a to Daily Planet. Kemp pak tak trochu svým jménem připomene Kenta.
Jo a nebojte bude i Lois. Ale zpět k Lattermanovi. Je vtipný ani netuší jak, pravdomluvný, někdy až moc a snaží se zachránit noviny – no, tak to prostě je. Ve filmu zazní jedna krutá a velice pravdivá věta
CITUJI – Půda (pozemky), ti kdo ji mají, mají Boha. A Bůh jsou peníze.
Černá je hodně tmavý odstín bílé.

Zpět k příběhu. Hlavní postava Kemp (Johnny Depp) je alkoholik, přesto dostává práci a hotel. Jenže díky alkoholu je z hotelu vyhozen (z práce ne) a přestěhuje se. Ke dvoum alkoholikům. Co jiného si může přát ? Vlastně pardon, on chce přestat.
CITÁT – Nic pro společenského pijáka.

Situace se začíná komplikovat, když Kemp začíná vidět nejen problematiku lidí v Puerto Ricu, ale když začíná vidět dvakrát. Zatím co byl přesvědčen, že s novou prací přestane pít, opak se stává pravdou.

CITÁT – Ten popelník i solničku vidím dvakrát.

Situace se vyhrotí ještě víc, když Kemp prohlásí, že už se nikdy nedotkne alkoholu.

CITÁT – Dáš si pivo?

Jako mávnutím kouzelného proutku začne bez alkoholu jít do prdele všechno. Zatím co si jako alkoholik užíval práci, měl peníze, dokonce i lásku si našel (ne alkohol, ale tu Lois), tak teď se to vše hroutí. V šedesáté minutě však přijde jedna moc a moc vtipná scéna. Jízda v dvojsedu ve Fiátku městem je určitě tou nejlepší scénou. Johnny Depp opět pokořuje Karibik. A tady začíná ten rozpor. Krásná žena, snoubenka jednoho milionáře se z nějakého divného způsobu zamiluje do obyčejného novináře alkoholika. Alkoholik má práci, peníze, lásku a kurva já chci být alkoholik, měl bych se líp než teď.

CITÁT – Od všeho znaj cenu, ale ne hodnotu.

Tyhle rozpory nějak nemůžu spolknout. Asi se stanu alkoholikem a seženu si práci v Karibiku. Je to vlastně ráj alkoholiků.

CITÁT – …a ještě došel RUM.

Konec příběhu mě rozesmál. Aneb jak se z jedné noci bez alkoholu stal z novináře zdatný mořeplavec. Film je věnován památce Hunter S. Thompsona (1937 – 2005), novináři a spisovateli, který napsal stejnojmennou knihu, podle které je natočen tento film, a který zemřel sebevraždou, údajně ze zoufalství z bolestných a chronických onemocnění.

ledzepfan: Ale jo, ten Thompson z toho odkapává poctivě. Má to jeho humor i tu charakteristicky manicko-hyperbolickou interpretaci skutečnosti. Sice to pro potřeby filmového vyprávění slučuje několik postav předlohy do jedné postavy filmu a díky tomu jsou některé dějové peripetie dost na divoko posunuté, ale tu nosnou náladu a klíčové motivy to drží..  A Depp, i když jindy už mě ta jeho póza dráždí, má Huntera prostě nakoukanýho a to tomu dodává šťávu. Snad jen ta osudově toxická Amber by v tom strašit nemusela, ale naštěstí je tak bezbřeze generická, že si místo ní může divák představit kohokoliv jiného.

kajas: S dějem jsem dopředu seznámena nebyla, nečekala jsem vůbec nic závratného, přesto jsem z kina odcházela spokojená. Po všech těch Sparrowech a jiných „magorech“ (v tom nejlepším slova smyslu) si Johnny konečně zahrál relativně normální roli. Mimochodem, moc mu to slušelo. I když nejsem muž, musím říct, že Amber vypadala přímo nádherně, rozhodně by se hodila na nějakou Bond girl. Prostředí Portorika mě také velmi okouzlilo, u některých scén jsem umírala smíchy (Ribisi je král). Hodně jsem se těšila na Aaronovu roli, škoda, že se z něj vyklubal tak nesympatický hajzlík. Samotný konec mě zrovna neoslnil, ale už jsem vyjmenovala takových pozitiv, že hůř hodnotit nebudu a nechci. Kupte mi prosím někdo diamantovou želvičku, byla skvělá!

halogenka: Výborné ztělesnění neschopnosti udělat cokoli pořádně, dotáhnout věci do konce a nemožnosti soustředit se na konkrétní problém déle než tři minuty. Otázkou je, jestli to byl režisérův promyšlený záměr nebo jeho selhání. A ačkoli to bylo místy utahané, přehnaně moralizující a Depp odehrál jen další ze svých karikatur, kterou byste s chutí kopli do hlavy, většinu nedostatků ve výsledku překryla skvělá a dobře nahmatatelná atmosféra (především scéna s deštěm a očníma kapkama/ultrafetem) a tradičně silně vyšinutý Ribisi.

Skip: Upoceně lepkavý scénář jako podnebí na Portoriku nedává hercům moc příležitostí k tomu, aby něco předvedli, a přesto se jim daří nesklouznout kamsi do hlubin trapnosti.

applause: Po zhlédnutí z tohoto filmu bych si dala rum, který ani nemám ráda. :D Překvapilo mě, kolik vtipných scén tady bylo, viz deníček. I když mi konec přišel zase takový useknutý, samotný film bych zkrátila. Já samotná jsem byla z filmu nadšená, ale chyběla tomu dynamičnost, abych dala plné hodnocení.

enjoi: Velmi zvláštní film, hlavně díky Deppovi, který opět nezklamal. Je to spíš taková koláž scének, slepená dohromady.A mezitím téma žurnalistky, rumové „dýchánky“ a vztah mezi Deppem a Amber Heard. Přes všechny tyto názory (ač se můžou zdát negativní) dávám 70 %.

O´neill: Taková typická odreágovačka na nudné odpoledne. Deppa jsem až do tohodle filmu moc nemusel, nicméně zahrál to zase skvěle a názor na něj jsem rázem změnil. Námět je docela dobrý, provedení je díky prvku komedie hodně slušné a už díky Amber Heard se na to vyplatí dívat. Znovu si to pravděpodobně nepustím, ale jako one-time-thing Rumový deník určitě obstál.

SHI-SHA: Film se tváří jako něco co není. V traileru slibuje akci, vzrušení, karibské scenérie a hlavně všudypřítomný rumový odér. Proč? Copak Hollywood nemůže jednou vyprodukovat něco inteligentnějšího s hlubší pointou bez střev na podlaze, rozmláceného vozového parku a explozí? Takhle akorát zklame lidi co čekali novodobé piráty z Karibiku. Dostanete jen zlomek a poněkud nudně vleklý příběh. Přesto se mi moc líbil.

Cedr: Hunter S. Thompson je již dlouho v mém čtenářském backlogu. Před několika lety skvělý Fear and Loathing, taktéž s Johny Deppem v hlavní roli získal mou pozornost a nynější Rum Diary nejenže pozici v to-read listu utvrdil, ale dokonce i pošoupnul o pár míst vpřed. Směsice žánrů pod kterou je film prezentován je úctyhodná, ale popravdě je to film zejména o atmosféře Portorika 60. let očima jednoho z nejpozoruhodnějších spisovatelů a novinářů 20. století. A světe div se, trefí-li se vám to do nálady vystačí to bohatě. Pro mě tedy absolutní zásah do černého a nejlepší Deppův film od nového tisíciletí (což bohužel neznamená moc…).

DivX: Vůbec mi nevadí, že děj je trochu slabší a pomalejší. Johnny Depp exceloval jako vždy a držel celý film na svých bedrech až do konce. 65%

zdenny: Dost se divím, že se film množství lidí nelíbil. Já neříkám – vyvrcholení citlivě chybělo, takže film tak nějak neutrálně vyšuměl. Ale film se skládal především z řady komediálních situací, rozhovorů a úkazů. Jestli toto si neumí divák vychutnat, tak pak je mi to velice líto. A navíc Johnny Depp je zárukou, že i kdyby film byl o ničem, s ním se vždy pobavíte. PS: „Jak pokračujete s alkoholem?“ „Snažím se to omezit.“.

Pump: Jako vždy geniální Johnny Depp, který mne vždy překvapí nějakým dalším gagem nebo grimasou, zde hraje spisovatele, který „ještě ani nezačal být spisovatelem“ a jehož náklonnost k alkoholu mu tak trochu hází klacky pod nohy v jeho snaze být někým. Když nalezne sama sebe za pomocí kumpánů z novin pro které píše, potom jako správný jedinec svého druhu, se vrhne přesně opačným směrem. Skvělý film, výborná hudba…prostě paráda. Otevřel jsem si k tomuto filmu láhev slivovice z Valašska a bylo to ještě silnější. Ať žije tento i další rumové deníky!

skrblik: Vše začíná moc pěkně. Johnny Depp v roli novináře, Aaron pracháč, krásná Amber, nádherný Karibik, rum, slunce, pohodová atmosféra. Jenomže to samotné baví cirka do půlky a pak už jak kdyby scénáristům došly zajímavé nápady a Rum Diary se začne nepříjemně vléct. Dám i některým z vásv za pravdu, že si z filmu skutečně moc neodnesete. Děj je takový useklý, nevýrazný a to, že se odehrává ve velmi aktraktivním prostředí by měl být jenom takový bonus. 60% nemůžu si pomoct…

Elaine: Z tohoto filmu mám rozporuplné pocity.. Trochu se mi nelíbil začátek filmu – až na vtipnou úvodní scénku se zbytečně dlouho mluvilo a nic se nedělo. Ale postupně se mi to začínalo líbit víc a víc, děj začínal být dějem, až nakonec přišla neskutečně skvělá scénka s „funny car“ :-D Pak už to bylo jen lepší a lepší..

blackJag: Johnny Depp a dílo spisovatele Huntera S. Thompsona se opravdu zdají jako dobrá kombinace. Ve vytrvalém poměru pěstují drink, z něhož se nezvrací a kocovina je brutálně prožitá. Ve STRACHu A HNUSu V LAS VEGAS to možná bylo krapet intenzivnější, z rumem nasáklého Portorika ale sálá něco jako síla (a smrad) Karibiku, což je v retro hávu skutečně neodolatelné (stejně jako prostopášná postava Amber Heardové). II Scénář: Bruce Robinson (adaptace stejnojmenného díla amerického spisovatele a novináře Huntera S. Thompsona).

DreaDD: Zajímavý snímek v jednotlivých fragmentech, už méně však jako celek, kdy spíše než deníkový příběh, který vás vtáhne do svého děje evokuje nepovedený slepenec více méně vydařených scén. Nevím, jestli tahle chyba vychází už ze samotné předlohy nebo pouze z nepovedené adaptace novely, kde scénáristé škrtali a škrtali a nakonec jim vyšel žánrově nestálý film, kde například ta „romantická složka“ je odbyta pár krátkými sekvencemi, kterým opět chybí návaznost. Mezi nejpovedenější části patří jednoznačně sporadické komediální momenty. Většině postav chyběl prostor, který by si zasloužily, ne snad že by mi Paul Kemp něčím vadil, ale zklamala mě celková nevýraznost postavy Aarona Eckharta. Dějově je na tom Rumový deník špatně. Když už příběh nastínil jakousi „mesiášovskou“ roli hlavního hrdiny, nechápu, proč ji vzápětí zahodí a klidně nechá Paula Kempa odplout a ubíjí tak potenciální hlubší myšlenku, o níž jsem si myslel, že je mi celou dobu podsouvána a v závěru vygraduje.

dr.jacoby: V žiadnom filme som nikdy nevidel vtipnejšie ukončenie milostnej scény. Amber by som v tej situácii určite rád pozoroval aj ďalej, ale toto bolo ešte lepšie.

Spike23: Jako kombinace všech možných žánrů to bylo opravdu dost povedené, což se moc často nevidí, něco tam bylo dokonce tak nečekané a pěkně načasované, že to filmu dodalo druhý dech, který přišel zrovna v tu chvíli, kdy ten první už začínal pomalu docházet a naopak rychle se do toho začala dostávat nuda. Vážná stránka filmu mě bohužel moc neoslovila, ale jakmile si Johnny dal panáka, vše už bylo zase ve starých kolejích a právě tyto části filmu jsou důvod mého celkového hodnocení, které by bez nich rapidně kleslo. Rum Diary si sice do nejlepších filmů roku nepřidám, ale díky perfektní komediální stránce, která se díky Johnnymu Deppovi dostala ještě o úroveň výš, rozhodně mi nebude stačit jedno zhlédnutí :-).

Šakalík: Zvláštní film. Na jedné straně by se dalo říct, že je úplně o ničem, na straně druhé to má své kouzlo a lehce odlehčený tón z něj dělá docela příjemně strávený čas. Film balancuje mezi žánry, takže pasáže, kdy si snímek bere na paškál kapitalistickou nenažranost vlivných finančníků, střídají vtipné momenty, ve kterých zcela typicky kraluje Johnny Depp. Jenomže film vyvolává pocit, že v něm o Deppa a jeho postavu vlastně vůbec nejde. Hlavním mottem snímku je kontrast mezi domorodou komunitou Puerto Rica, která sice na první pohled žije v ráji na zemi, jenomže vlivem zahraničního kapitálu, který jejich zemi doslova sežral, jim nezůstalo vůbec nic. V tomto rozporuplném světě se Depp a jeho parťáci protloukají s lahví rumu v ruce a když konečně prozřou a ujasní si, kam je jejich svědomí bude směřovat, je vlastně už po všem. Za zmínku stojí ještě neskutečně svůdná Amber Heard. Za tu by fakt stálo bojovat… :-)

IMPAIRED: Další dílo na oslavu génia Huntera S Thompsona sice ani nemohlo vyjít tak neskonale skvěle jako Fear and Loathing vzhledem k Gilliamovým kvalitám režírování všeobecně nicméně zas taková nuda to nebyla, akorát jako film to nepůsobilo dost uceleně.

Merkin: Objektivně snímek dosahuje pouze tří hvězd, vzhledem k příliš dlouhé stopáži a rozkolísanosti žánru. Nicméně mě osobně právě ona nevyhraněnost Rumového deníku zaujala. Vždyť oč se vlastně jedná-o bláznivou komedii, biografii, drama, lovestory, historický snímek? Navíc mnohé scény mě opravdu rozesmály(autíčko), naopak u jiných jsem se musela pořádně zamyslet(humři). Zkrátka a dobře, sama za sebe musím dát čtyřku:)

Balu: Už ani nevím kdy se mi u filmu stalo, abych říkal, „To je vážně dobrej film!“ a on byl o záběr a scénu ještě lepší. Klišovitej konec mě nezabránil v imbecilním úsměvu nad hlavním hrdinou, viděném v tolika asociacích a přirovnáních s osobními zážitky, snad jen o něco všednějšími. Po Hnusu z Vegas další film kterej většina neocení.

Lionheart: Asi jsem divný, ale líbilo se mi to mnohem víc než Strach a hnus… Bylo to zábavné, místy euforické, ale hlavně to mělo aspoň nějakou hlavu a patu a prostě to bylo normálnější. Amber Heard je neskutečná kočka.

Bathoryčka: Úžasná komedie s pár skvělými momenty, u kterých sál téměř brečel smíchy. Spousta opileckých scén mi připomnělo i okamžiky, kterých jsem byla svědkem, ať už na vlastní kůži, nebo jen jako divák. Jediné, co mi na filmu trochu vadilo, byl konec. Je to podle skutečné události, takže to v podstatě jinak skončit nemohlo, ale vůbec mi k tomu ten příliš vážný konec neseděl…

amica: Třebaže premiéru nepředcházela zrovna příznivá kritika, chtěla jsem vidět snímek, o jehož filmovou podobu se Johnny Depp velkou mírou zasadil. Víc než samotný příběh novináře Paula Kempa (z pera Huntera S. Thompsona) mě oslovila atmosféra prostředí (Portoriko 60. let), herecké výkony (vedle Johnnyho skvělí Michael Rispoli a Giovanni Ribisi); a nad tím vším exceluje svěží jazz Christophera Younga, který dokonale přenese posluchače do sluncem provoněného Karibiku. Smyslný saxofon a romantický klavír mi naprosto učarovaly. Film tak ve mně zanechal velmi příjemný pocit opojení. I bez lahve karibského rumu. (Mimochodem, Johnny Depp hraje klavírní part v instrumentální verzi „The Mermaid Song“ a v kytarovém duu s JJ Holliday skladbu „Kemp in the Village“.)

sona123: Portoriko, země plná kontrastů – nedotčená příroda, romantické pláže a proti tomu chudoba, nespokojení místní….a neochota všech zúčastněných s tím něco dělat. Do toho přijíždí Johnnny Depp coby novinář místního plátku, který má zvednout jeho prodej. Depp sem však přijel zapíjet svůj ubitý život, kdy se mu již nedaří psát, a tak se nějak protlouká….dokud se v něm nepohne – vlivem krásné ženy, kterou krátce po příjezdu potká – svědomí, chuť něco změnit, za něco bojovat, a taky znova psát, protože to je jeho hlavní zbraň, kterou má…je to lehce klišé, ale styl vyprávění se mi líbil, těžko uvěřitelné situace, do kterých se se svým parťákem dostává, má to i vtip, k tomu fajn hudba a pěkné scenérie. Slušné, trefí-li se vám film do nálady.

frolish: Po tretom pozreti zdviham na 4. Ani presne neviem cim to je, ale ta svojska atmosfera mi sedi a hoci som na prvy raz nebol nijak zvlast ocareny, mal som potrebu sa k tomu este dvakrat vratit. Prva polovica ma velmi bavila, ale postupne tomu dochadza dych. Skoda, ze posledna tretina je uz dost prazdna a tym padom to trocha vysumi do stratena. Ale pocas letnych horucav mam na to vzdy naladu a hoci pribeh je len taky matny, bavi ma na to pozerat.

Rami: Nakonec můžu říct, že se mi film líbil, i když jsem měl občas pocit, že jsem už to někde viděl. :-) Můžu jen konstatovat, že si Johnny trošku odvykl hrát nekomediální role. Tento film je takovou lehkou komedií. Hlubší myšlenky jen namátkově nastiňuje. Nijak zvlášť neřeší neutěšené sociální poměry, třídní rozdíly atp. Je to opravdu příjemná oddychovka – nic víc, nic míň.

Henry Morgan: Úplně přesně nevím, jak začít…..Depp to zahrál skvěle. O tom žádná. Čekal jsem trochu nudnou politickou zápletku, ale mile mě překvapilo, že jsem se spletl. Sice to naráželo na události z r.1960, ale důležitější byla osobnost Paula Kempa, jeho vývoj z opilce, který působí poněkud apaticky, k zapálenému kritikovi všech bohatých, právem proklínaných uzurpátorů, kteří mají pocit, že si za peníze koupí vše. Jenomže jak říkají znalci….není důležitý výsledek, ale ta cesta. A právě o té cestě pojednává film a myslím si, že s daným materiálem naložili jak nejlépe mohli. Extravagantní příběh nasycený rumem, nevázanou zábavou a volnomyšlenkářstvím v portorickém „ráji“ je plný především kruté životní pravdy, lidských útrap, chudoby a zároveň kontrastujících vil bohatých američanů. Nečekejte nevázanou jízdu a ani nečekejte ryze vážný příběh. Díky rumu a kvalitním hereckým výkonům tam vznikají i hodně vtipné scény. Dokonalost doplňuje osudová žena Paula Kempa.

Maczin: Existuje film, kde neumí Johnny Depp zahrát svou roli? Mistr hereckého umění zase dokázal, že i z mála se dá vytěžit hodně a pro fandy klasického retro stylu žití, někde v Portoriku/Karibiku, bude tento film určitě exotickou pochoutkou.

„Human beings are the only creatures on Earth who claim a God, and the only living thing that behaves like it hasn’t got one.“

Walmy: Byť měl námět Rumového deníku při zfilmovávání daleko větší potenciál, jsem rád, že se do toho Kentucky Colonel nakonec pustil a jsem o to radši, že ho ještě předtím vyhrabal z jakési krabice, znovuobjevil a pomohl vydat. Velmi se mi líbily „hunterovské“ postavy, kde bych až na pár záběrových vyjímek vyzdvihl i jejich herectví, bavil i smál jsem se u některých scének a užíval jsem si pohled na prapodivně nádherné Puerto Rico. Nesmím zapomenout na působivý, chytlavý soundtrack. Děj omotaný opileckými orgiemi mně osobně jako téma přijde dosti poutavý ;-) Ikdyž Johnny Depp chvílemi až divadelně přehrává a hlavně zbytečně urychlená závěrečná pasáž notně naznačuje, že výběr režiséra nebyl úplně šťastný, subjektivní obliba Huntera S. Thompsona plus celkově nostalgicky „příjemný“ pocit ze snímku znamenají, že také „příjemně“ hodnotím.

odvedle: Aj keď som čakal niečo iné, viac crazy komédiu, tak aj takto natočené to pobavilo… a musím dodať, že čím ďalej tým viac sa mi páčia filmy, ktoré stoja na rôznych žánroch, ako tu, (vážna) dráma s niekoľkými fakt podarenými vtipnými scénami. Ale chápem aj (relatívne) nízke hodnotenie, od veľkých mien (hercov, režisérov, atď) sa vždy (väčšinou) čaká bohovsky zdarilý film, škoda len, že sa v poslednej dobe málo hodnotí poctivosť a úprimnosť filmu, ja som mal z filmu dobrý pocit, preto.

DrGonzo: Od knihy se film dost odchýlil, takže nejde o nějakou přesnou adaptaci… Třeba Kemp je ve filmu daleko uvědomělejší a zapálenější než Paul Thompsonův. Plusem je, že se daří držet běh děje poměrně svižně až k závěru, který ale působí spíš utle, než ukončeně. Různá vtipná moudra u mě posílají tenle film o kousek víš, než kam patří. Navíc se na to pěkně kouká.

lebik: „Budeme utikat, nebo pojedeme?“ „Pomalu pujdeme a ja budu tlacit!“ Vytky smerujici k roztristenosti,absenci nejake hlubsi myslenky /z nekterych pozadavku narocnych divaku by se jeden okotil/ ci Deppovu veku jsou mimo misu. Urcite skupine lidi doporucuji nektere zanry uplne vynechat a k ukojeni filmovych tuzeb koukat na Smrt v Benatkach.Z meho skromneho pohledu, plna palba.

baltik: Ono je to takové zvláštní. Kdo tam jde s tim že uvidí amerického hrdinu, který všechny osvobodí a zachrání tak je špatně.. Ono je to tak nějaka cesta někoho kdo nechce moc dokázat, spíš přežít a najde sám sebe. Strašně těžko se to podle mě hodnotí.

Dgrl: Sjetej Johnny, opilej Johnny, zamilovanej Johnny, Johnny jedoucí autem… To je to proč za to tenhle film stojí… Michael Rispoli byl taky geniální… A Amber heard mě svým vzhledem nutí k žárlivosti nejvyššího stupně… hermafrodit čaroděj/ka a curse active je geniální scéna… Jo dalo se z toho vytěžit víc, dalo se to udělat jinak, ale Johnny to utáhne i tak… Asi pojedu do Portorika dát si trochu rumu na pláži…

baulator: Pro příznivce H.S.Thompsona je to povinnost. Popravdě se mi toho ani nechtělo, když jsem viděl otřesné hodnocení na čsfd, ale překvapivě jsem se dobře pobavil, mix všech možných žánrů zamíchaných v sobě jako by se někdo vyzvracel fungoval nad očekávání dobře. 75%

afendy: Jak už zde několik uživatelů psalo – Rumový deník je slátanina. Film mi připadá jako několik krátkých filmů spojených do jednoho dlouhého. Podle mě zbytečně zdlouhavé a nezáživné pasáže, které ovšem střídali opravdu vtipné a zajímavé momenty. Od tohoto filmu jsem čekal opravdu hodně a tak jsem zklamán, ale dívat se na to dá.

Ondrew: Od prvych zaberov na zaciatku, kedy sa na scene objavi Johnny Depp zhruba tak, ako je pri jeho ulohach zvykom ;), mi bolo jasne, ze toto bude slusna jazda. A nemylil som sa. Vyborne herecke vykony, litre rumu, obcas nejaky ten drogovy ulet, plaze, palmy a hlavne Depp v ulohe Kempa. Do toho celeho ukazka neskutocneho lobingu, chudoby, nicenia karibskeho raja len za ucelom nahrabania si co najviac penazi. Knihu som necital, ale filmove spracovanie je rozhodne putave. Nuz, a v neposlednom rade, Depp si opat raz zobral na paskal H. S. Thompsona, co je jedine plus. 80%.

StorWik: Jonny Depp je prostě klasik. Opět se vrací do Karibiku, opíjí se rumem a nechává tu jasně viditelný rukopis. Jeho ksichty se pomalu stávájí kultovní. Velké překvapení pro mě bylo skvělé představení v podání Giovanniho Ribisiho u kterého vypadá hygiena jako podružná záležitost. Je to komedie kdy jsem se u pár momentů válel po zemi, ale z toho jsem se třeba 15 minut nudil. Nicméně, podle mého názoru zdařilý kousek. (80%)

keys: Skvelý film na ktorý by som chodil do KINA neustále . Niet na to sledovať Johnnyho v úlohe alkoholika a s priateľmi sa dobré zabávať. Zo začiatku nudné ale v Portoriku sa všetko rozbehlo. Zábava – akcia – alkohol -pekné ženy. [100%]

MUNRO: Velmi milý výlet do novinařiny na přelomu 60.a 70.let v Portoriku.Bruce Robinson je neobyčejně talentovaný režisér a je veliká škoda,že točí tak zoufale málo.Rumový deník je nádhernou sondou do tehdejších poměrů v karibském souostroví a Robinson ho podává tak dokonale,až má člověk chuť vykrást poštu a vyrazit tím směrem na půlroční dovolenou.Filmu jednoznačně dominují kulisy.Blankytné pláže,neuvěřitelně exotické pobřeží lemované kokosovými palmami i nádherné ošuntělé karibské kavárny,či uličky jsou naprosto úchvatné!Děj Rumového deníku je jednoduchý.Johnny Depp v roli novináře nastupuje do místní redakce,které velí zbabělý a jako vždy výjimečný Richard Jenkins.Záhy se velmi blízce spřátelí s poněkud volnomyšlenkářským zaměstnancem redakce(rovněž vynikající Michael Rispoli),se kterým poté projde všemi možnými patáliemi,od útoku místních povalečů až po samotný krach redakce.Dalším do party se stává alkoholik, feťák a zároveň rovněž novinář onoho plátku(Giovanni Ribisi),jehož vliv ve filmu ovšem není nijak zásadní.Jejich poflakování s bání rumu významně naruší milionář Sanderson(trefný a také skvělý Aaron Eckhart),který nabídne ambicióznímu novináři zlatý kšeft.Díky článkům v novinách oblbnout místní komunitu a postavit na blízkém,dosud nedotčeném ostrůvku hotelový komplex.Vše komplikuje novinářova nedůvěra v podobné aktivity,i Sandersonova přítelkyně v podání Amber Heard,do které se od první chvíle zamiluje.Příběh je jednoduchý a pro někoho dost možná nudný a zdlouhavý.Pro mne je to krásné dobrodružné drama se skvělým hereckým obsazením a voňavou exotikou.Za zmínku stojí ještě výkon Johnnyho Deppa.Nejspíš mu prospělo popíjení piva a jiných destilátů s režisérem Robinsonem v místních tavernách,o kterém se sám po natáčení zmiňoval,protože ve srovnání s Cizincem je jeho herecký výkon jako nebe a dudy.

ševčík: Knihu jsem bohužel nečetl, takže hodnotím čistě film. Deppovi tyhle role prostě sedí, už od začátku pohled na jeho zarudlé, skelné oko a následná scéna, kdy se toulá po pokoji. Nemůžete očekávat velké zvraty, je to prostý příběh o životě v zemi, která je ,,obsazena,, Američany a místní nadšení zrovna nejsou. Za shlédnutí to dozajista stojí.

derris: Při sledování tohoto filmu jsem si připadal, jako by mi soused v kině přilil trochu toho zmíněného rumu do kelímku s coca-colou. Film se pěkně rozjel, já pravidelně uhašoval žízeň a perfektně se bavil. Krásné prostředí, zajímavým směrem se rozvijející děj a tradičně výborný Depp. Přibližně po hodině filmu mi však pití došlo a pomalu se začínaly projevovat příznaky vystřízlivění a kocoviny. Tento pocit bohužel umocnil konec filmu, kdy nám bylo oznámeno, že nakonec vlastně všechno dobře dopadlo a šmitec. Kdyby mi vydrželo pití na celý film, možná bych dával 75%, ale takhle musím ještě o deset procent slevit . . .

EnnyBerry: Strach a hnus v Las Vegas byl skvělý film, který předčil i knihu samotnou a vytáhl z ní to nejlepší. I proto jsem si jako Huntera nemohla představit opět nikoho jiného než Johnyho Deppa. Ale zatímco ve Strach a hnus v Las Vegas bylo Johnymu 34 let a představoval 33letého plešatého Huntera naprosto dokonale, tak v Rumových denících 49letý Depp už jako 23letý (vlasatý :-)) Thompson tak věrohodně nepůsobí. Ve filmu není samozřejmě zmíněno, že hlavní hrdina je mladinký zajíček a koneckonců Johny mladě vypadá, jen ne na 23 let. K těm které fascinovala svůdná Chenault – taky je fotka její předlohy – Hunterovy ženy Sandy, tak jak ji v počátcích jejich vášnivé lásky zvěčnil na panenských plážích Portorika: http://hunterthompsonfilms.com/vodcast/wp-content/uploads/2011/10/SandyThompson.jpg Film byl vtipný, oproti knize, která byla ponurejší, temnější, depresivnější a vzbuzovala pocity nekonečné prázdnoty. Rumové deníky i tak předaly vzkaz o moci mocných, jako věta která ve snímku zazněla „Znají cenu všeho a neznají hodnotu ničeho.“

jjemi: Díky lehkosti s jakou Johny Depp hrál i drsné scény jsem se místy smála jako při grotesce. Pár krátkých pohledů do tváří lidí, kteří se nesmí ani podívat na pláž ve své vlastní zemi, vysvětlilo divákovi vše, co by měl o zemi ve které se příběh odehrává, vědět. Při divoké automobilové honičce, kdy naštvaní místní chtějí zbít a nejspíš i zabít nenáviděné gringos může pomoci Deppovi jen zázrak. Tak je to celý film, Depp se houpe na vlnách, ale je víc dole než-li nahoře. Původní cíl jeho cesty – redakce místních novin – je vykreslen tak, že přímo cítíte ten pach nudy a beznaděje a cigaret. Zástupce „žraloků“ Aaron Ekhart byl věrohodný. Jediná žena ve filmu měla být krásná a také byla, konečně jednou nebyli tvůrci slepí. Závěr filmu se zdál být kýčovitý, ale tak nějak to prý bylo i ve skutečnosti. Ve filmu je vše co ve správném letním filmu má být: Nádherné záběry moře, nohy bořící se do mokrého písku, blondýnka v červeném autě, cudná erotická scéna, láska, přátelství, sympatický hrdina, který opět nalezl své ideály. Nejsem novinář, ani Deppova fanynka, nevěděla jsem na co jdu, odcházela jsem s vůní moře, úsměvem a novou informací. Depp se zase jednou pochlapil.

Rapollo: Kdo jiný by měl hrát gonzo žurnalistu Thompsona než Johny Depp, který se už ve stejné roli stejného autora jednou osvědčil, a to tak že nezapomenutelně – ve filmu Strach a hnus v Las Vegas. Úvodní scéna je naprosto úchvatná: hned po úvodním slaďáku Cantare a poletujícím červeným letadélkem se přesuneme do kocoviny, za kterou by se nemusel stydět ani Bradley Cooper (Hangover, Hangover II). Pak už následuje sled divokých momentů, rozplizlých v rumovém odéru. Michael Rispoli je Deppovi zdatným sekundantem (Hele to je ten policajt, kterýho jsme včera zapálili. – Hm, zkus se tvářit normálně.). Nutno podotknout, že Thompson zde čerpal ze svých zkušeností – poté, co byl z New Yorku vyhozen z redakce jednoho plátku, poněvadž vzteky rozflákal automat na bonbony, přesídlil do Portorika. Jinak je ovšem příběh fiktivní (jinak by asi těžko končil happy endem). I když film nemá ty grády, které jeho předchozímu bráškovi vytunil Muž mnoha imaginací Terry Gilliam, přesto je skvělou podívanou. Snad akorát ta nutkavá chuť na třtinový rum kdyby zmizela…

tandem: Knihu sem nečetl. Film mi zpočátku přišel trochu nudný. Novináři někde v Karibiku, chlast, fet. Pak ale připlavala Amber Heard a od té chvilky člověk jen čeká, kdy se tam zase objeví. Pokaždé se zjeví jiná, pokaždé ještě krásnější. Prakticky už pak ani o děj v mém případě nešlo. I když určitě velmi silná věc je když jsou pánové vyhozeni před podnik a neuvěřitelně půvabná Amber zůstává na tanečním place „přes noc“ sama. To bych nechtěl zažít. Jinak si myslím že místo Johnyho tam tvůrce mohl obsadit kohokoliv jiného kdo by zvládl roli umaštěného, ožralého pisálka. Protože z filmu je patrné jak už to bohužel jiskří mezi Amber a Johnym doopravdy…a všichni víme jak tohle skončilo. Johnyho ožralecká mimika je stále stejná jako když hrál piráty. Dávám 5 hvězd za neuvěřitelě luxusní Amber Heard, protože roli zvládla perfektně a opravdu nic tak krásného jen tak v životě neuvidíte.