Sociológ Petr Sak: Komunizmus a totalita sú nezlučiteľné – (záver)

Zdieľaj článok:
Prepošlite článok emailom

Do redakcie sme dostali článok českého sociológa Doc. PhDr. Petra Saka, CSc., ktorý sa do hĺbky týka našich najdôležitejších tém. Toto je jeho záverečná časť, prvú nájdete po kliknutí sem, druhú po kliknutí sem.

.

Proč komunizmus vylučuje totalitu

V případě komunizmu je pro jeho vymezení nejvyšší autoritou Karel Marx, autor Komunistického manifestu a vize komunizmu jako završující fáze po vybudování socializmu. 

Principem komunizmu je vyvozování lidsky individuálních a společenských procesů ze subjektivity člověka, z jeho podstaty. To je zásadní změna oproti kapitalizmu, v němž ekonomické a společenské vztahy odcizují člověka jeho podstatě a tím je determinováno jeho jednání, které nevede k jeho seberealizaci a rozvoji, ale slouží kapitálu.  Vnější nátlak a zneužívání v Hegelově obecném pojetí „pán a rab“, které se v odlišných podmínkách různých společností modifikuje, nátlak a manipulace institucí a organizací je v komunizmu eliminován. Stát jako „organizované násilí“ je rozpuštěn, cenzura je z principu vyloučena, politické strany neexistuji, tudíž neexistuje ani mocenská elita.

V komunizmu neexistují subjekty, které by mohly uskutečňovat totalitní ovládání lidí a společnosti.

Karel Marx, moderní židovský prorok, nepřinesl své teorie a vize z hory Sinaj od Jahveho, ale jsou výsledkem uvažování řetězce myslitelů o společnosti a člověku od Ježíše až po osvícence, utopisty a německé klasické filozofy, jichž byl Karel Marx jako poslední článek vyústěním. S idejemi komunizmu a se samotným pojmem komunizmus mladého Karla Marxe seznámili židovští intelektuálové v redakci Rheinische Zeitung a pojetí třídní společnosti převzal od soukromého učence hraběte Saint Simona. Inspirací k celkovému metodologickému přístupu k chápaní společnosti mu byl G.W. F. Hegel. Na těchto zdrojích vidíme evropské základy marxizmu (německá filozofie, francouzští utopičtí socialisté a Židé). 

Marx vnímal vývoj společnosti jako nutný zákonitý přírodně historický proces, v němž se postupně střídají stále vyspělejší formy společnosti, které nazývá společensko ekonomickými formacemi. Každá společensko-ekonomická formace je definována jedinečnými, specifickými společenskými vztahy a výrobními silami. Budoucí společensko-ekonomická formace je v zárodečné podobě obsažena již ve stávající společnosti a teprve po tom, co stávající společensko-ekonomická formace se zcela realizuje a vyčerpá svůj potenciál, vstupuje na historickou scénu nový typ společnosti.

V současném českém společenském diskurzu má Izrael extrémně vysoké pozitivní konotace, zatímco komunizmus konotace extrémně nízké. Konformnímu myšlení, které je v české společnosti většinové, se proto příčí tyto dva pojmy propojit. Zeptám-li se na přednášce, kde se nejdůsledněji uplatnily principy komunizmu, tak slyším v odpovědích Čína, Kuba, Sovětský svaz, ale ne Izrael. Přitom nikde na zeměkouli nebyly komunistické principy uplatněny důsledněji než v izraelských kibucech. O blízkosti idejí komunizmu Židům nevypovídá pouze prorok komunizmu Karel Marx, jehož dědeček byl rabínem v Postoloprtech, ale také skutečnost, že mezi předními revolucionáři, kteří tvořili v Rusku říjnovou revoluci 1918 převažovali ruští židé, což ostatně propagandisticky zneužil i Adolf Hitler ve známém logu „židobolševizmus“.

Všeobecně je negativně chápana Marxova teze, že v komunizmu nebude soukromý majetek. Něco nebo dokonce vše, mi bude vzato. Marx tuto tezi však myslel pozitivně, jako osvobození. Jeden z atributů, vlastností majetku, je jeho schopnost působit dovnitř člověka, na jeho psychiku a obecně ho odcizovat, odcizovat v řadě směrů. Jak říká Ježíš Bohu, jak říká Marx své podstatě, druhým lidem, ale také přírodě. Co je současná ekologická krize jiného než objektivizovaný důsledek odcizení člověka přírodě skrze majetek a zisk. Tyto atributy majetku jsou člověku skryty a ten vidí pouze prvoplánově co majetek dává. Marx svou tezí o odstranění majetku usiluje o popření těchto atributů, které jsou bariérou mezi člověkem a Bohem, jeho bytostnou podstatou, ostatními lidmi a přírodou a osvobození člověka od jeho odcizení.

Realita totalitarizmu a jeho teoretická reflexe se objevují v západním světě po 1. světové válce. Teoretická reflexe totalitarizmu má reálné konsekvence v označování určitých států jako totalitních. Jednotné paradigma ve vztahu k totalitarizmu a totalitnímu státu neexistuje. Jednotliví autoři se při charakteristice totalitarizmu liší a diskuse o totalitarizmu pokračují až do současnosti. K nejznámějším autorům patří K. Popper, H. Arendtová, Z. Brzezinski, E. Fromm. Avšak texty k totalitarizmu povětšinou působí schematicky, zjednodušeně a ideologicky podbarvené. Utváření typu společnosti charakterizovaného jako totalitarizmus vnímám jako deduktivní proces přenosu určitého spekulativně utvořeného konstruktu do společenské reality.  Za vhodnější považuji induktivní proces, kdy na základě zobecnění konkrétních sociálních jevů a společenských procesů synteticky dochází k vytvoření typu totalitní společnosti.

Pokusme se při vědomí značné autorské roztříštěnosti o charakteristiku totalitarizmu – totalitního státu.

Moc je uplatňována z jednoho centra, případně je jiným subjektům podmíněně a dočasně z tohoto centra delegována. Rozhodování, iniciativa a aktivity jsou jednosměrné, od centra k občanovi, opačný pohyb od občana k vyšším sociálním entitám je vyloučen. Tím je umrtvováno živé sociálno a nahrazováno formálním institucionalizovaným mrtvým sociálnem.

V oblasti vědomí centrální moc disponuje ideologií, kterou násilně implementuje do populace politickými prostředky, které jsou v rozporu s pravidly duchovního a intelektuálního života člověka. Konkurenční ideologie jsou potlačovány, často nejtvrději ty ideologie, které jsou oficiální doktríně nejblíže nebo dokonce se od ní odpojily (viz třicetiletá válka, v níž zahynula třetina evropské populace kvůli tomu, zjednodušeně řečeno, zda se má věřící při mši napít vína či nikoliv).

V určité fázi je populace nebo její podstatná část natolik indoktrinována, že není schopna samostatného kritického myšlení a informace, názory, postoje, hodnoty, ideje, které jsou v rozporu s doktrínou odmítá, a dokonce je odmítá poslouchat či číst.

Zcela je potlačena svoboda projevu, občan může vyjadřovat pouze názory a postoje v rámci vládnoucí ideologické doktríny. Při nerespektování tohoto politického požadavku dochází v různé míře k represím.

Dochází k monopolizaci médií a ke snaze média, která nejsou ovládána centrální mocí přímo, ovládat nepřímo, a to různými způsoby. Minimalizováním jejich vlivu na populaci (cenzura, ekonomicky, zastrašováním, vydíráním, ostrakizováním jejich čtenářů a posluchačů). Monopol na média a likvidační aktivity vůči médiím, která by umožnila publikaci oponentních názorů.

Permanentní sledování občana, včetně soukromí, všemi aktuálně dostupnými prostředky (kamery, odposlechy, kontrola mobilu a počítače).

Posilování role policie, zpravodajských služeb a při proklamování právního státu svévolné fungování státních zastupitelství a justice, které fungují ne ve prospěch práva, ale jako nástroj moci.

Omezení pohybu občanů, někdy pouze mimo území státu, někdy i v rámci státu.

Alternativně je uváděna i centrálně řízená ekonomika. 

Totalitu je tendence vnímat jako dichotomickou alternativu k demokracii, buď je totalita a není demokracie, nebo je demokracie a není totalita. Domnívám se, že tento model vzdaluje společenskou reflexi skutečnosti, ubírá jí na pravdivosti. Za relevantnější považuji kontinuální model, kdy na jednom konci škály je ideální teoretický model (typ) totality a na druhém konci škály je ideální teoretický model (typ) demokracie a reálná konkrétní společnost se jednotlivými sociálními jevy a skupinami zařazuje a posouvá na této škále. Např. norské označení dětí jako vlastnictví státu a systém odebírání dětí Barnevernetem posouvá norskou společnost od demokracie. Vymývání mozků při výcviku námořní pěchoty USA utváří v americké společnosti segment mimo demokracii. Brutální policejní zásah  ve Španělsku vůči klidné demonstraci na podporu výsledku nejdemokratičtějšího institutu demokracie – referenda, jehož výsledkem bylo 800 zraněných a dodatečné uvěznění politiků za to, že usilovali o realizaci demokraticky vyjádřené vůle lidu, vzdaluje Španělsko od demokracie.

U Československé společnosti před listopadem 1989, která je označovaná za totalitní, naopak chybí podstatný totalitní prvek, a to je indoktrinace ideologií do té míry, že občané nejsou schopni samostatného kritického myšlení. Současné generace, které žily podstatnou část života před listopadem 1989 jsou schopné kritické analýzy společnosti, sociálních jevů a společenských procesů v daleko větší míře, než generace, jejichž vzdělávání a socializace proběhly již v demokratické společnosti. Naopak žádná hloupost produkovaná současnými médii není tak velká, aby ji výrazná část těchto generací nevzala za svou.

V současné české, ale obecně západní společnosti, dochází na škále demokracie – totalita k posunu ve směru k totalitě celou řadou projevů k potlačení svobody slova a cenzury. Pasivní (právo poslouchat a číst jakýkoliv text) i aktivní (právo vyjadřovat jakékoliv myšlenky) svoboda slova je jeden z hlavních klíčů určování totality a demokracie.

A ještě hádanka, kdo si myslíte, že je autorem tohoto citátu, v němž je vyjádřena vize požadované budoucí společnosti? „Ve stejné době stoupnou možnosti sociální a politické kontroly nad jednotlivcem. Brzy bude možné provádět téměř nepřetržitou kontrolu každého člověka a nepřetržitě aktualizovat počítačové soubory, které kromě obvyklé informace, obsahují nejdůvěrnější podrobnosti o stavu zdraví a o jednání kohokoliv.“ (Brzezinski, 1970)

Po snaze o rozředění historicky bílé křesťanské populace evropských národů a jejich kultur populací z Afriky a z dalších mimoevropských regionů, po zmatení jazyků a destrukci pojmů vyjadřujících konkurenční světonázor, po rozbití tradiční rodiny a nahrazení muže a ženy podivnými zombie desítek sexuálních identit,  nastupuje další etapa, kterou je vytváření chaosu prostřednictvím dezorientovaných a zmanipulovaných davů pod nejabsurdnějšími záminkami a podněty (black lives matter). 


Na závěr chci upozornit, že v tomto článku nehledám odpověď na tři otázky:
1. zda je vize komunizmu pro lidskou společnost vhodným společenským uspořádáním,
2. zda lze vizi  komunizmu uskutečnit,                                                                    
3. jaký byl v Československu společenský systém před listopadem 1989.

Literatura

Arendtová, H. Původ totalitarismu I-III. Praha: Oiokymenh. 1996.

Brzezinski. Z.  Between two Ages. America’s Role in the Technetronic Era. New York: The Viking Press. 1970.

Flegr, J. Zamrzlá evoluce. Praha: Academia, 2016.

Fromm, E. Mít či být. Praha: Naše vojsko, 1992.

Fromm, E. Cesty z nemocné společnosti. Praha: Eart SAve, 2009.

Fromm, E. Obraz člověka u Marxe. Brno: L.Marek,2004.

Fromm, E. Strach ze svobody. Praha: Portál, 2014.

Goethe, J. W. Faust. Praha: SNKLU, 1965.

Marx, K. Ekonomicko filosofické rukopisy. Praha: SNPL, 1961.

Popper, K.R Otevřena společnost a její nepřátelé I. Praha: Oiokymenh. 1993.

Popper, K.R Otevřena společnost a její nepřátelé II. Praha: Oiokymenh. 1994.

Ragaz, L. Od Krista k Marxovi, od Marxe ke Kristu. Praha: Leichter,1935.

Sak, P. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Praha: Portál, 2007.

Sak, P. Úvod do teorie bezpečnosti. Praha: Petrklíč, 2018.

Sak, P.  Dva scénáře mediální civilizace, dvě vize digitalizovaného světa. Revue Prostor. 2008.

Sak, P. Generace, mládež a její výzkum. Mládež a spoločnost, 2016, č.2. Přístupné z: http://www.insoma.cz/Studie%20_generace_mladez_a_jeji_vyzkum.pdf

Stewart, S. Výbušnina. Operace CIA Splinter Factor. Praha: SAKKO,1991.

Ulfkotte, U. Koupení novináři. Praha: Naše vojsko, 2018.

Internet

Dolejš, J.  Od nehumánního komunismu a bestiálních projevů stalinismu se distancujeme. Parlamentní listy. Přístupné z: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Jiri-Dolejs-pro-PL-Od-nehumanniho-komunismu-a-bestialnich-projevu-stalinismu-se-distancujeme-A-Horakova-Neni-to-symbol-antikomunismu-629573

Lagarde, Christine: „Alte Menschen leben zu lange und es ist ein Risiko für die Weltwirtschaft, etwas muss getan werden“ Přístupné z: https://snap4face.com/christine-lagarde-alte-menschen-leben-zu-lange-und-es-ist-ein-risiko-fuer-die-weltwirtschaft-etwas-muss-getan-werden/

Sak, P. 17.11.1989, mýtus a realita. Přístupné z: https:// www.insoma.cz

Sak, P. Mládež v konfrontaci generací. Přístupné z: http://www.insoma.cz/mladezvkonfrontaci.pdf

PODPORTE nezávislé médium.

Všetok obsah na tejto stránke je bezplatný. Vaša podpora bude použitá na propagáciu stránky, aby sa o nej dozvedelo čo najviac ľudí.
Aj malá čiastka dostatočne pomôže.

Odoberajte prehľadný sumár článkov - 1x týždenne


Ohodnotiť článok

79 thoughts on “Sociológ Petr Sak: Komunizmus a totalita sú nezlučiteľné – (záver)

  • 9. augusta 2020 at 20:06
    Permalink

    Tak, len pre upresnenie uvediem len päť námietok ku Kapitálu:
    >>>Kapitalista nevykorisťuje pracujúceho v podniku ale spoločnosť ako celok vrátane pracujúcich všeobecne, na trhu!
    >>>Marx kladie rovnítko, rovnako ako súčasný makro ekonómovia medzi zisk a nadhodnotu. Ide o dva úplne odlišné hodnoty. Nadhodnota sa tvorí v podniku (v mikroekonómii) a nespôsobuje zisk, zatiaľ čo zisk sa tvorí na trhu (v makroekonómii) a vnáša do podniku.
    >>> S kľúčovým problémom ekonómie – peniazmi si Marx, ale ani Engels, ktorý túto kapitolu dokončil neporadili. Vlastne k nej nemali ani vlastný názor.
    >>> Citoval Ste Zákon „tendencie znižovania miery zisku“. Nič také história nepotvrdila, naopak miera zisku je viac menej stabilizovaná čo sa prejavuje v exponenciálnom prehlbovaní rozdielu medzi chudobou a bohatstvom vo svete.
    >>> Kľúčovým nedostatkom Kapitálu je skutočnosť, že cieľ ktorý si stanovil Marx a to rozlúštiť „TOVAR-cenu-hieroglyf“ nezvládol a tým celý Kapitál stratil vedecký význam.
    Tým končím. Nečakám, že Ste ma pochopil a preto akákoľvek oponentúra bude zbytočná!!! Tento spor rozhodne až čas a obsah revolučného kroku ktorým ľudstvo vstúpi do koľaji komunistickej spoločnosti. Samozrejme, ak sa dovtedy navzájom nepohlušíme.

     
    Reply
    • 22. augusta 2020 at 18:49
      Permalink

      Andrej Sablič,
      tykaj mi, ak ti ja tykám!
      Pretože znova ma vyrušuje to české vykanie „citoval ste“, a „ste ma pochopil“, namiesto správneho „citovali ste“ a „ste ma pochopili“.
      K jednotlivým otázkam:

      1. VYKORISŤOVANIE
      Rozširuješ spoločnosť o ďalšiu triedu „pracujúcich na trhu“. To čo je za kvalitu?
      Predsa ten istý človek výrobca je zároveň ten istý človek nákupca.
      Pracovník pracujúci za mzdu (námedzne pracujúci = proletár), si kupuje tie isté výrobky a služby, ktoré sám vyrobil alebo vytvára. On dal tovaru vyššiu hodnotu ako má jeho pracovná sila pomocou kapitalistových strojov = kapitálu, ktorý si kapitalista nahonobil (alebo zálohuje cez svoje banky) akumuláciou bohatstva od predošlých generácií proletárov.
      Alebo tým chceš povedať, že mzda proletára v podniku vyjadruje stav, že celá práca je zaplatená?
      To rozhodne nie je!

       
      Reply
    • 22. augusta 2020 at 18:51
      Permalink

      2. ZISK A NADHODNOTA
      Neviem o tom, že by Marx dával do rovnosti zisk a nadhodnotu. Prísne ich rozlišoval nielen pojmovo ale aj matematicky napr. v Miere nadhodnoty a Miere zisku.
      MIERA NADHODNOTY N´ = M/V – pomer medzi nezaplatenou M a zaplatenou prácou robotníka V (medzi nadhodnotou M pre kapitalistu a mzdou robotníka = variabilným kapitálom V). Miera nadhodnoty tiež vyjadruje mieru vykorisťovania, ak V – mzdy, pôjdu kvôli robotizácii k nule, Miera nadhodnoty N´ potom rastie k nekonečnu.
      MIERA ZISKU Z´= M/(K + V) – pri súčasnom raste M aj K, lebo po vylúčení robotníka robotmi, mysliace stroje nepoberajú mzdu V=0 a z hľadiska hodnoty sa jednorazovo zakúpené roboty presúvajú do konštantného kapitálu K.
      Konštantný kapitál K – teda vrastie na svoju novú konštantú hodnotu.
      Z pohľadu materiálu, fungujúcom vo výrobnom procese sa delí každý kapitál na výrobné prostriedky a živú pracovnú silu a z toho by v budúcnosti vyplynulo
      Z´= M/K.

      Aby podľa teba, teraz Miera nadhodnoty bola ekvivalentná s Mierou zisku
      N´ = Z´
      M/V= M/(K + V)
      tzn. aby táto rovnosť platila, potom by sa konštantný kapitál K musel rovnať nule. Bez konštantného kapitálu však kapitalizmus neexistuje. Z toho vyplýva, že nadhodnota a zisk nemôžu byť pre Marxa ekvivalentné.

       
      Reply
    • 22. augusta 2020 at 18:53
      Permalink

      3. PENIAZE
      Nepoznám ekonóma, ktorý by tak rozpitval kauzu peňazí , tak ako to urobil Marx. Dokonca zaviedol do sveta peňazí aj dva nové pojmy .
      Ako prvý (známy) text základné funkcie peňazí uviedol Aristoteles:
      a) prostriedok výmeny (obeživo)
      b) zúčtovacia jednotka (meradlo cien/hodnoty, numéraire)
      c) uchovávateľ hodnoty (uchovávateľ bohatstva)
      Funkcie peňazí – podobne ako definícia peňazí- sú v literatúre viacmenej sporné, ale Aristotelov zoznam je asi najbežnejší. Niektorí autori (napr. A. Schumpeter) pridávajú ako 4. funkciu štandard pre odložené platby. K. Marx zas k vyššie uvedeným trom funkciám pridáva ešte ako
      d) funkciu peňazí platidlo a ako
      e) funkciu – funkciu svetových peňazí.

      Andrej Sablič, keď ideš niekedy po halách obchodných centier narazíš občas na bankomat s menou Bitcoin. Nemyslíš, že Marx takéto niečo predvídal? Je vôbec potrebné aby kryptomeny (a je ich už viacero) boli kryté zlatom?

       
      Reply
    • 22. augusta 2020 at 18:55
      Permalink

      4. ZÁKON KLESAJÚCEJ TENDENCIE MIERY ZISKU
      som necitoval, uviedol iba jeho názov. Zisk a Miera zisku sú dve rôzne veci. Zisk – jeho absolútna hodnota môže rásť a rastie, pretože podiel bohatých je čoraz menší ale ich absolútne bohatstvo je čoraz väčšie.
      Miera zisku je POMER, ako sme si ukázali v bode o Nadhodnote a Zisku.

      „Hlavným zákonom kapitalistickej produkcie – a srdca tretieho dielu Kapitálu – je Zákon klesajúcej tendencie miery zisku. Marx považoval teóriu klesajúcej miery zisku za „PONS ASINI“ [„Oslí most“; problém, ktorý testuje schopnosť neznalej osoby] celej politickej ekonómie, tú, ktorá oddeľuje jeden rétorický systém od druhého.]
      „Zákon klesajúcej tendencie miery zisku je prejavom zákona hodnoty za najrozvinutejších podmienok kapitalistickej produkcie. Za týchto podmienok stále väčšia prevaha mŕtveho nad živou prácou (strojov nad človekom, viď náš bod 2 vyššie) spôsobuje taký klesajúci vzťah nadhodnoty voči celkovému kapitálu, že môže nastať deň, kedy, i keď by si kapitalista mohol privlastniť celých 24 hodín práce armády ZAMESTNANÝCH, a pracujúci by žili zo vzduchu, kapitalisti by nedosiahli DOSTATOK nadhodnoty na zabezpečenie mamutieho kapitalistického stroja v stále sa zväčšujúcej miere.“
      Raya Dunajevskaja , 1947

       
      Reply
    • 22. augusta 2020 at 18:56
      Permalink

      5. TOVAR
      Tovar je názov prvej, vstupnej kapitoly Kapitálu I. bez ktorej by Marx nemohol akokoľvek pokračovať v celom diele, sa javí ako fundamentálny.
      Možno sa iba dohadovať, že tvoj tajomný výraz „TOVAR-cenu-hieroglyf“, Marx nezvládol a dokonca, že celý Kapitál stratil vedecký význam, musí byť pre každého čitateľa záhadou.
      Pritom Marx zvládol v Kapitáli veci, ktoré budia obdiv celých 133 rokov od vydania I. Zväzku Kapitálu v roku 1867.

       
      Reply
  • 22. augusta 2020 at 9:12
    Permalink

    PANDÉMIA AKO PREDZVESŤ PROBLÉMOV
    KURZARBEIT A ZÁKLADNÝ NEPODMIENENÝ PRÍJEM AKO RIEŠENIE.
    KOMUNIZMUS NA KONCI TUNELA

    Pandémia ukázala celému ľudstvu, na akých krehkých nohách stojí kapitalizmus. Zákon ponuky a dopytu sa takmer zrútil. To isté spôsobí aj rast produktivity.

    Produktivita, ktorá je kľúčovým faktorom v dvoch Marxových zákonoch
    1. Zákon hodnoty a
    2. Zákon nadhodnoty
    nadobudne čoskoro, vďaka mysliacim strojom, špičkovo (takmer ihlovito) rastúcu produktivitu siahajúcu do nebeských výšin a stlačí hodnotu tovarov a ich ceny do najširších nížin. Kapitalizmus sa otrasie v základoch a padne.

    Hoci mzdy, ako tak sledujú rast produktivity
    (v USA už od r. 1970 rastú mzdy pomalšie ako produktivita, vďaka robotizácii), tak rast miezd celosvetovo sa dostane do bodu zvratu, keď robotizácia a Technologická singularita odštartovaná Umelou inteligenciu (AI v polovici tohto storočia, však panémia 2020 veci nepredvídateľne zmenila) spôsobia masovú nezamestnanosť a pád cien.

    Aby sa spoločnosť nerozpadla, musia štáty zaviesť také nástroje ako kurzarbeit a následne ZNP (UBI).
    Hoci sa niektorým zdá, že ZNP bol agendou ľavice, nie je to tak. Je to agenda kapitalistického štátu, ktorej sa teraz zmocňuje ľavica. Ľavica sa musí vrátiť k podstate Marxovho ekonomického učenia.
    Komunizmus je prirodzenou budúcnosťou ľudstva.

     
    Reply
    • 22. augusta 2020 at 11:04
      Permalink

      „….a stlačí hodnotu tovarov a ich ceny do najširších nížin….“

      No to asi nie, pretože by sa „niečo“ muselo vyrábať z „ničoho“ s „ničím“, teda z niečoho čoho je veľa, nemá nijakú hodnotu a ľahko ( až bezprácne ) sa dá získať.

      Cena tovarov zo strany nákladov na matérie sa nemá prečo meniť, snáď len zo strany práce, ale aj tam budú náklady na vývoj, výrobu a prevádzku robotov.

      Ste značný technický optimista – mali by ste sa zoznámiť s víziami budúcnosti z minulosti, povedzme od 60. rokov. Vtedajšie vidiny dnešného sveta ďaleko predstihovali skutočnú technickú úroveň ktorú máme dnes.

      Príkladom môže byť elektromobilita, keď automobily na elektrický pohon vznikli takmer súčasne s autami so spaľovacím motorom. A „ľudstvo“ sa aj tak vydalo cestou závislosti na dočasných fosílnych palivách, vediac, že raz príde ich koniec. Kde by dnes elektromobilita a elektrotechnika bola, keby sa autá vyvíjali od začiatku ako elektrické.

      Takže s tým skorým príchodom komunizmu by so to tak ružovo nevidel.

      Rád by som sa Vás opýtal, ako si vo Vašich víziách budúcnosti vedú bohatí a mocní ?

       
      Reply
      • 22. augusta 2020 at 20:04
        Permalink

        Hodnota je podľa Marxovho zákona hodnoty čas t = A/P .
        Čas je priamoúmerný vloženej práci A do tovaru a nepriamoúmerný produktivite P, ktorú práca pre výrobu tovaru využíva. V predošlých vstupoch tomu zodpovedá Marxova interpretácia o diamantoch a tehlách, ďalej klinec spadnutý medzi regály v železiarstve a výmenná hodnota klinca na Tahiti, jeho úžitková hodnota a cena.

        Nové technológie vrátia materiál recykláciou čohokoľvek, nanotechnológiami, novými materiálmi …Umelá inteligencia sa zmocní energie a ten kto má energiu má všetko.
        Cenu stláča trh podľa Zákona konkurencie. Roboty riadené Umelou inteligenciou budú vyrábať čokoľvek, teda aj replikovať sa.
        Náklady na výrobu, vývoj a prevádzku už nebude vynakladať človek.
        A bohatí a mocní nemajú čo v budúcnosti hľadať, pretože všetci budú mať všetko čo potrebujú k sebarealizácii a komunizmus nepozná akýkoľvek prejav a formu moci.

        AKÝ STAV VIDÍME DNES (na prelome rokov 2019 a 2020)
        Sme presvedčení, že okolo roku 2029 prejde Umelá inteligencia cez Turingov test, že najneskôr do roka 2039 sa objaví Umelá inteligencia, ktorá súčasnú 100-ročnú ochranu obludného buržoázneho duševného vlastníctva anuluje a najneskôr do roka 2045 odštartuje Technologickú singularitu.
        Napredovanie k Technologickej singularite umocňuje aj dosiahnutie Kvantovej nadvlády 21.10.2019 (Quantum Supremacy), ktorej existencia bola predikovaná o 100 rokov alebo dokonca považovaná za holú nemožnosť.

         
        Reply
      • 23. augusta 2020 at 1:03
        Permalink

        VÍZIE 60 ROKOV
        Citujem Martina: „…mali by ste sa zoznámiť s víziami budúcnosti z minulosti, povedzme od 60. rokov. Vtedajšie vidiny dnešného sveta ďaleko predstihovali skutočnú technickú úroveň ktorú máme dnes.“

        Volá sa to Moorove pravidlo (nesprávne Moorov zákon, lebo ide o empirické pravidlo) , ktoré malo skončiť platnosť po 25, 30, 35, či 40 rokoch. Zatiaľ sa to však nestalo a pravidlo hovorí, že výpočtový výkon integrovaných obvodov sa každé dva roky zdvojnásobuje (skutočnosť je kratšia – je to každých 18 mesiacov), pričom ich cena nerastie a ich zložitosť rastie 1000 násobne.
        Samotný G. Moore (spoluzakladateľ Intelu) tvrdil, že jeho pravidlo funguje viac ako 50 rokov – od roka 1965.
        Keď som navštevoval elektropriemyslovku (1965 – 69), tak tranzistor bol valček veľký asi ako pol nechta na malíčku a trčali z neho tri drôty. Dnes (2018) sa v čipoch dosahuje, na hrúbku ľudského vlasu, hustota 4000 tranzistorov. O dva roky to bude 8000 … V zálohe je kvantová a laserová hustota.

        Google postavil kvantový stroj, ktorý je miliárdkrát rýchlejší ako najrýchlejší superpočítač sveta
        Google dosiahol kvantovú nadvlády (Quantum Supremacy). Jeho kvantový stroj spočítal zadaný problém v čase 200 sekúnd – teda za tri minúty a dvadsať sekúnd. V čom tkvie kvantová nadvláda? Počítač využíva pokročilé javy kvantovej fyziky k veľmi rýchlym paralelným výpočtom. Z niekoľkých qubitov – kvantových bitov – postavili výpočtový mechanizmus so schopnosťami, ktoré by boli kremíkovou technológiou nedosiahnuteľné. Teda, že by rovnaký výpočet súčasný najvýkonnejší superpočítačový cluster planéty – americký Summit s meraným výkonom 148 PFLOPS – počítal zhruba 10 tisíc rokov. (Nature – 21.10.2019)

        Kedy asi ožije? V zariadení s nanodrôtikmi pozorovali aktivitu podobnú mozgu
        Skutočnosťou je podivuhodná neuromorfná sieť zo spleti strieborných nanodrôtikov je prekvapivo podobná činnosti mozgovej kôry. V experimentálnom zariadení je asi 10 miliónov spojov. Predstavujú pozoruhodné obdoby synapsií v biologickom mozgu.
        Chová sa, ako by sa učila, zapamätávala si, zabúdala, spala aj bdela. V tomto malom mozgu pritom nie je ani štipka biologickej hmoty.V experimentálnom zariadení je asi 10 miliónov takýchto spojov. Predstavujú pozoruhodné obdoby synapsií v biologickom mozgu.UC (Los Angeles 16. 12. 2019, Scientific Reports)

        Dočkáme sa elektroniky vytunenej na rýchlosť svetla?
        Alfred Leitenstorfer a jeho spolupracovníci z Universität Konstanz experimentálne dokázali, že pomocou upravených svetelných vĺn je možné manipulovať s elektrónmi tak, aby sa rozpohybovali v ráde menej ako femtosekúnd, čiže rýchlejšie, než 10-15 sekundy. Ide o zásadný prielom, ktorý by mohol mať značný význam pre vývoj budúcej elektroniky všetkého druhu.
        V budúcnosti by mohli vzniknúť integrované elektronické zariadenia, ktoré budú zahŕňať plazmonické a optoelektronické technológie, schopné operovať na frekvenciách optického žiarenia.
        (Universität Konstanz 23. 12. 2019, Nature Physics online 23. 12. 2019)

        Prekvapivý prielom: Vedci vytvorili kvantové stavy v bežnej elektronike Kvantové javy boli považované za príliš „krehké“ na to, aby mohli fungovať v bežne využívanej elektronike,.Teraz sa ale ukázalo, že to bol omyl. Americká University of Chicago dosiahla významný prielom, keď sa im podarilo vytvoriť a ovládať kvantové stavy v bežnej elektronike na báze karbidu kremíka. Kľúčovým prvkom je dióda. Jej pôsobením elektronický šum zmizne a kvantový signál sa stal perfektne stabilným.
        (University of Chicago 6. 12. 2019, Science 366: 1225-1230, Science Advances 5)

        Prvýkrát došlo k teleportácii informácií medzi dvoma čipmi, bude tak možné chrániť dáta
        Experti boli schopní okamžite zaslať dáta pomocou procesu zvaného „kvantová previazanosť“ (Einsteinovo „strašidelné pôsobenie na diaľku“ – quantum entanglement). Proces umožňuje vyššiu kvalitu, rýchlejšie kvantové obvody a je jedným z najúčinnejších, bez možnosti napadnutia prenosu dát.
        Obvody sú schopné generovať svetelné častice, ktoré dokážu použiť kvantovú previazanosť pre „teleport“ medzi rôznymi čipmi a udržanie komunikácie. (kvantový internet) bez možnosti napadnutia hackermi. (31.12.2019)

        Čína zostrojila prvú mobilnú stanicu pre kvantovú komunikáciu na svete
        V Číne postavili a už sprevádzkovali prvú prenosnú pozemnú stanicu pre odosielanie a prijímanie zabezpečenej kvantovej komunikácie. Stanica sa nedávno úspešne pripojila k čínskemu kvantovému satelitu QUESS (Quantum Experiments at Space Scale), prezývanému Mocius. Tento satelit vyniesla do vesmíru nosná raketa
        Dlhý pochod 2D 16. augusta 2016.
        New Scientist 9. 1. 2020.

        Nové zariadenie dokáže generovať častice so zápornou hmotnosťou

        Vedci v roku 2019 zostrojili špeciálne zariadenie, ktoré je schopné vytvárať častice hmoty so zápornou hmotnosťou – polaritóny.
        Polaritón je napoly svetlom a napoly hmotou. Metóda je založená na spojení fotónov s kvazičásticou, tzv. excitónom. Objavili sa tiež vedecké štúdie o využití polaritónov v oblasti vývoja superpočítačov, ako laserových systémov.

        Pamäť na molekulárnej úrovni: Kedy se dočkáme počítačov s fullerenovými pamäťmi?
        V rámci neustálej miniaturizácie vývoja elektronických súčiastok priťahujú pozornosť súčiastky tvorené len jednou molekulou určené pre malé a veľmi rýchle RAM pamäte. Ide o prepínateľné diódy na báze fullerénov. Fullerény sú objemné uhlíkové molekuly vo forme klietky skladajúce sa z desiatok atómov uhlíka. Vytipovaný bol C70 s „uväznenými“ atómami skandia a chlóru.
        Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, CEITEC,2.1.2020

        Samonavodené spinové sklo je novým skupenstvom hmoty

        Ľudia sú zvyčajne zmierení s existenciou štyroch základných skupenstiev hmoty, tj. s pevnými látkami, kvapalinami, plynmi a plazmatmi. Neodým prekvapil.
        Fyzici holandskej Radboud University Nijmegen (28.5.2020) a fínskej Uppsala Universityv ňom objavili nový typ exotickej hmoty, ktorá pripomína spinové sklo.
        Nazvali ho samonavodené (samoindukované) spinové sklo, anglicky „self-induced spin glass“. O neodýme sa už dlho vie, že má podozrivé magnetické vlastnosti.

         
        Reply

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Prepošlite článok emailom