LETNE KINO TV DAV pokračuje. Pomedzi filmy z produkcie ČSSR zaraďujeme aj novinky súčasnej filmovej tvorby. Na estetický fenomén BACKROOM a LIMINAL PLACES nadviazal aj film japonskej produkcie EXIT 8.
Muž uväznený v nekonečnej sterilnej chodbe metra sa vydáva hľadať Exit 8. Pravidlá jeho hľadania sú jednoduché: neprehliadni nič nezvyčajné. Ak nájdeš anomáliu, okamžite sa vráť späť. Ak ju nenájdeš, pokračuj ďalej. Nakoniec vyjdite východom č. 8. Ale aj jediné prehliadnutie vás vráti na začiatok. Je vôbec možné dôjsť do cieľa a uniknúť z tejto nekonečnej chodby?
Lenka.Vilka: Smyčka v chodbách metra, která baví od začátku do konce? Přesně to je Exit 8, pokud se naladíte na to, co vám film předává a sejdete se s hlavním tématem, tak na konci odejdete spokojení. A přestože hlavní pointu poznáte už od začátku, není to na škodu, největší síla filmu Exit 8 je trochu jinde… Protože tohle je den jako každý jiný. Ať už je váš důvod být v metru jakýkoliv, cesta do práce, z práce, někam, za něčím, od něčeho … něco je pokaždé stejné. Lidé kolem vás dělají pořád to samé. A pokud jezdíte každý den ve stejnou dobu, s velkou pravděpodobností jsou to i stejní lidé. Tedy, pokud si jich vůbec všimněte. Protože i oni dělají to stejné jako vy: hledí si jenom toho svého a pokud se děje něco, co vychází z normy klidného cestování do práce, z práce, někam, za něčím, od něčeho … tak to prostě vytěsnají. To není jejich problém, to je problém někoho jiného, toho který narušuje naší rutinu. Jenže když se něco stane; když se něco změní; když už to není rutina; tak je snadné udělat něco, co je přirozené: poslechnout pravidla a utéct. I když to znamená občas špatně odhadnout, co je abnormální a co ne. Protože každé rozhodnutí v našich životech, které vypadá nejjednodušší, většinou bývá to nejtěžší. A rozhodnutí, zda je čas utéct, přestože nám rozum říká, že teď je čas běžet, právě ta chvíle před rozběhnutím se postupně stále náročnější. Exit 8 je film založený na videohře, kterou lze dohrát buď hodně rychle nebo hodně pomalu, záleží jenom na vašem postřehu. A snímek samotný divákovi nabízí podobný zážitek. Ať už v úvodu, který je natočený z pohledu hlavního hrdiny jako ve hře, tak všechny ty další momenty, které vám dávají pocit, že ty nesrovnalosti hledáte sami, zatímco si v hlavě skládáte ty drobné střípky, které se postupně začínají lesknout na slunci, a vytvoříte si sami názor na tuhle velkou životní metaforu. Jak už jsem psala předtím, pointa vám dojde poměrně brzo, což je pro film lepší. Alespoň máte víc prostoru na správné pochopení (uchopení?) hlavního hrdiny, který prostě neví, jak dál. Možná vám z počátku Ztracený muž nebude nijak zvlášť sympatický, ale to by potom nemohl být nikdo z úvodní scény z metra. A jak jde děj dál a dozvídáme se víc informací, je najendou snazší chápat tu zmatenost (ať na to hlavní téma máte jakýkoliv názor) a fandit mu, aby udělal správné rozhodnutí a nakonec došel ke správnému východu. Exit 8 je skromný horor, který se snaží ukázat, že to jde i bez sekání částí těla, aby vám bylo úzko. Stísněná atmosféra, klaustrofobické pocity z chodby, divné věci kolem a když přijdou ty momenty, kdy vás mají rozdrtit, skvěle tomu pomáhá i hudba, která je správně úderná, až si řeknete, že s jinou by to možná nemělo stejný dopad.