Lokálna ekonomika ako alternatíva globálnemu kapitalizmu. Rozhovor s aktivistkou Aničkou Mikulenkovou (Ceres z.s.)

Tak ako pri pôvodnom DAVe (Voľné združenie študentov-socialistov zo Slovenska, ktoré vzniklo práve v Prahe), aj dnes sa česko-slovenský presah ľavičiarov, avšak už DAV2, pomaličky začína stávať realitou. Po rozhovore s Tomášom Vokounom z Centra regionálne synergie sme pripravili ďalší rozhovor.  Respondentkou je Mgr. Anna Mikulenková, aktivistka bojujúca za presadenie lokálnej ekonomiky. V rozhovore sa dočítate, prečo je príprava na globálny kolaps  ekonomiky dôležitá a prečo je alternatívou lokálna ekonomika. Ešte poznámka: dôkaz, že lokálna ekonomika môže fungovať sú aj konkrétne projekty, s ktorými som sa oboznámil priamo v Brne – družstevný pivovar Poutník a družstevná kaviareň U tří ocásků.

1, Ahoj Aničko, stretli sme sa na Vašej konferencii o globálnych problémoch a lokálnych riešeniach, ktoré spájajú náš DAV DVA rovnako ako váš Ceres (Centrum regionálnej synergie). Z podujatia mám veľmi dobré pocity a extra dobré pocity z toho, že organizácie ako tá vaša vôbec existujú. Opýtam sa hneď prvú základnú otázku. Neviem ako u Vás, ale u nás na Slovensko láka aktivizmus prevažne, predovšetkým ten ľavicový, najmä mužskú časť populácie. V DAV DVA sa nám podaril zázrak, a získali sme pre náš projekt niekoľko umelkýň, predovšetkým spisovateliek, ktoré nám posielajú svoje články, ktoré kritizujú kapitalizmus. Ako si sa dostala k aktivizmu, podpore lokálnej ekonomiky a spolku Ceres? Možno svojim príbehom inšpiruješ aj nejaké Slovenky, ktoré sa k nám pridajú.

Anna Mikulenková

Jsem teprve aktivistka – začátečnice, takže budu prapodivně rozumovat, neb jsem dosud ve fázi počáteční euforie. :) Bude to znít vrcholně trapně, kýčovitě a pateticky, ale řekla bych, že mě k celé věci přivedla láska – k lidem, přírodě, ke světu. A láska si, jak známo, žádá nejen slova, ale hlavně činy. Uvidíme, jak dlouho mi to vydrží. Pokud jde přímo o Ceres, oslovil mě Tomáš Vokoun, brněnský zastupitel za KSČM, který přišel s tímhle projektem. Ekologické problémy jsou moje dlouhodobé téma, takže jsem nemohla odmítnout.
Pustila jsem se tedy do studia otázek ekonomické lokalizace, a je to opravdu velmi zajímavé. Dávno si myslím, že hlavním zdrojem oněch ekologických problémů je právě ekonomika, potažmo její současná podoba, tj. globalizovaný kapitalismus. Lokalizace ekonomiky, její přizpůsobení místním podmínkám a ekologická i sociální „optimalizace“ se zdají být velmi slibnou cestou z krize.

2, Všimol som si, že si doktorandka na Masarykovej Univerzite. Čomu sa profesionálne venuješ?

 Zejména environmentální etice. Tématem mé disertační práce jsou etické implikace globální klimatické změny – dopady, které klimatická změna už dnes má a které budou v budoucnu prudce sílit, nastolují spletitou síť morálních otázek, dilemat a problémů. Snažím se je aspoň zmapovat, protože v tuzemském prostředí je to velká neznámá (můžeme být rádi, že jsme se ve veřejné debatě
vůbec jakžtakž vymanili z fáze bohapustého popírání samotné existence „globálního oteplování“).

3, Čo by si presne chcela dosiahnuť v praxi vášho združenia? Máš nejakú konkrétnu víziu?

 Snažíme se o podporu (informační, propagační, morální a časem snad nějakým způsobem i politickou) existujících zárodků lokální ekonomiky. Rádi bychom do ní vtáhli i další zájemce, abychom napomohli jejímu růstu. Proč vlastně? Řekla bych, že lokální ekonomická subjektivizace má silný potenciál propojit hned několik vrstev „společenského prospěchu“. Na nejzákladnější rovině jde  samozřejmě o zlepšení životní situace konkrétních lidí (přímých účastníků, ale i jejich okolí). Tahle funkce může být významná už dnes, a ještě významnější v případě ekonomické krize, jejíž další kolo na sebe určitě nenechá dlouho čekat. Kdyby nakonec došlo k úplnému společenskému kolapsu, bude to právě soběstačná místní ekonomika, která leckomu zajistí alespoň fyzické přežití. Druhou rovinou je určitá stabilizační funkce, kterou lokální ekonomiky podle všeho mají v kontextu širšího hospodářství a společnosti. Jsou prostě daleko odolnější vůči krizovým jevům, a jako takové pomáhají posilovat odolnost, resilienci ekonomik národních. I tenhle aspekt vítám, protože se neřídím heslem „čím hůř, tím líp“; kolaps, který globální kapitalismus nevyhnutelně čeká, je podle mě nutno co nejvíce oddálit, protože kdyby k němu došlo dnes, znamenalo by to naprosto katastrofální civilizační regres. Tím se dostáváme ke třetí, dejme tomu transformační úloze, kterou mohou lokalizované ekonomické systémy sehrát. Nevím, kolik času zbývá do výše zmíněného kolapsu, ale musíme jej využít a okamžitě se začít připravovat. Ne jako fašozoidní survivalisté, kteří skupují pozemky a dobytek a připravují pevnosti obehnané ostnáčem a kulomety, kde budou bránit své rodiny před hladovými nájezdníky (to je taktika kapitalistů, ale bohužel nejen jich). Musíme začít budovat zárodky nové společnosti. Ta se pochopitelně neobejde bez ekonomické základny. Nejde jen o přežití: pokud má tato nová společnost být svobodnější, rovnostářštější a solidárnější než tasoučasná, může vzejít jedině z principů „volnosti, rovnosti a bratrství“ aplikovaných i v ekonomické sféře. Skutečná demokracie začíná demokracií hospodářskou; ta je jak jedním z projevů lidské svobody, tak podmínkou plného rozvinutí projevů ostatních.

4, Čomu sa v živote venuješ okrem aktivizmu?

 Hlavně studiu, jak jinak :) 

5, Pri poslednom stretnutí sme sa bavili o projekte Barbarská osada. Vedela by si našim čitateľom v skratke vysvetliť o čo ide?

Na tuhle otázku by líp odpověděl Tomáš. Jde o partu hudebníků a nadšenců do fantasy, kteří se rozhodli vybudovat na plácku v lesích místo setkávání, koncertů a jiných akcí. Minimálně jeden z nich by tam i s partnerkou rád žil ve vlastnoručně postaveném domě, a časem by snad mohla vzniknout skutečná osada. Jiným jejich projektem je čajovna – opět místo setkávání. Čaj tam sami (bez zaměstnanců) připravují, platba je dobrovolná. Jeden čas snad dokonce fungovali ilegálně a magistrát je vyhnal. :) Ekonomicky se jim obvykle zaplatí náklady, někdy dokonce vznikne malý zisk. 

6, Koľko konferencií a s akým ohlasom sa Ceresu podarilo zorganizovať? Ako prebiehala organizácia tej poslednej a ako ju hodnotíš?

Jsme úplně na začátku, strašně dlouho se s námi táhly problémy se samotným založením a všemi legálními náležitostmi (hlavně šlo o sídlo organizace). Tohle byla teprve druhá akce. Účast nebyla nikterak závratná, nicméně vyšší než na akci první. Ta proběhla taky v Mahenově knihovně, kde jsou nám evidentně nakloněni a prostředí je ideální, proto jsme se tam vrátili. Pokud jde o organizaci, trochu jsme podcenili čas nezbytný k zajištění vystupujících – některé jsme oslovili asi měsíc před akcí, takže už měli plný kalendář. Příště bude třeba oslovovat více v předstihu. Pokud jde o hosty, náplň i atmosféru, jsem s našimi prvními (a doufám, že ne posledními) Cereáliemi spokojená. Jsem moc ráda, že jsme navázali / upevnili kontakty, samozřejmě včetně toho s DAVEM!

7, Aký máš názor na súčasný globalizovaný kapitalizmus, resp. celkovo na globalizáciu a jej dopady?

To už je asi dostatečně zřejmé z elaborátu výše. :) Tady jen zdůrazním to, co jsem naťukla v odpovědi na první otázku. Globální kapitalistický systém na své hranice naráží nejen v oblasti své vnitřní ekonomické dynamiky a sociální i psychologické únosnosti, ale především v kontaktu s „vnějším světem“, tedy s přírodou. Zašlo to tak daleko, že kapitál se dostal do otevřeného konfliktu se
samotným planetárním systémem. Zákonitosti, které řídí vývoj globální společnosti, se tak ocitly v rozporu se zákonitostmi bio-geo-fyzikálními (s trochou nadsázky řečeno). Jedno z toho se proto nutně změní – a přírodní zákony to nebudou, jakkoliv se nám ideologové kapitalismu snaží namluvit opak. Předpokládám, že právě klimatická změna kapitalismu zasadí poslední úder, a nebude to trvat dlouho. 

8, Veríš, že sa dožijeme spoločenskej zmeny alebo je to otázka ďalekej budúcnosti?

  Považuju za pravděpodobné, že se někteří z nás na stará kolena dočkají alespoň první vlny kolapsových jevů, kterou bych očekávala kolem poloviny století. To jsou ovšem spíš intuitivní tušení, ve skutečnosti takříkajíc nevíme dne ani hodiny. Sytém se může začít „skládat“ třeba hned zítra. Jak jsem zmínila, čas bude rozhodující a určí podobu společenské změny. I kdybychom ovšem před sebou do té doby měli ještě třeba století, bude to ve srovnání s např. desetiletím znamenat jen rozdíl mezi různými podobami apokalypsy, pokud se progresivní humanistické síly (tedy to, co se označuje jako „levice“) nezmátoří a nezasáhnou do děje. Naší povinností je udělat vše, co je v našich silách, pro to, aby pád kapitalismu neznamenal kataklysmatickou válku všech proti všem, smrt 90% lidstva a návrat do středověku nebo hůř, ale aby naopak přinesl osvobození.

9, Čo považuješ za najúspešnejšiu vec vo tvojom doterajšom aktivizme?

 Zatím není zrovna moc z čeho vybírat, mírně řečeno. :) Ale „nej“ by asi bylo z jiného soudku – totiž to, že jsem se dokopala k účasti na obsazení dolu v Bílině v rámci loňského Klimakempu. Rozumíte, první přímá akce v požehnaném věku vyšším než kristovském – to byla, jak se dneska říká, challenge. :)))

10, Čo by si odkázala čitateľom DAV DVA resp. aký by bol tvoj odkaz pre budúce generácie?

Jak se říkávalo v šedesátých: „Buďme realisté, požadujme nemožné!“

Ďakujem za rozhovor Anička a nech sa Vám darí.


Rozhovor pripravil a spracoval Mgr. Lukáš Perný

One thought on “Lokálna ekonomika ako alternatíva globálnemu kapitalizmu. Rozhovor s aktivistkou Aničkou Mikulenkovou (Ceres z.s.)

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *